Článek
Jednoho dne vymýšleli scénáristé David Lynch a Mark Frost v kavárně v Los Angeles nové náměty. Druhý jmenovaný si vzpomněl na duchařské příběhy, které vypravovala jeho babička, když v dětství trávil léto v Tabortonu, malé vesničce patřící pod město Sand Lake. Betty Lawson Calhoun byla brilantní fabulátorka a často svého vnuka varovala: „Nechoď v noci do lesa, straší tam!“ V jejím duchařském příběhu se dva opilí místní dělníci potáceli z hospody ve městě. Byl úplněk, jasná a tichá noc, blížila se zima. Když cestou míjeli malé jezírko, zaslechli zoufalé a hlasité naříkání. Nad vodou v měsíčním světle spatřili zářící zjevení. Rozjitřená, alkoholem ovlivněná mysl, způsobila, že zápasící stvoření nabylo lidské podoby. Oba opilci okamžitě utíkali domů a slibovali, že pít již nebudou. Druhý den se ukázalo, že nedalekému farmáři se zatoulalo tele a uvízlo na mělčině. Proč si ale vůbec mysleli, že je to duch? O deset let dříve na stejném místě bylo nalezeno tělo zavražděné mladé dívky. „Jak plynul čas, aniž bych věděl jediný fakt o této mladé ženě - nebo zda byl tento příběh zcela vymyšlený - obraz té ubohé, zapomenuté duše uvízl v koutku mé mysli. O dva roky později v Kalifornii mě tento pocit zasáhl mnohem více. Když jsem byl na internátní škole v Kanadě, dívka, kterou jsem dobře znal, byla napadena a zabita vyšinutým mladým mužem,“ vzpomíná Mark Frost v předmluvě knihy „Murder at Teal's Pond: Hazel Drew and the Mystery That Inspired Twin Peaks“.
Zrodila se Laura Palmer
Frost a Lynch se shodli, že je to skvělá premisa pro televizní seriál. Příběh Hazel Drew, jak se zavražděná dívka jmenovala, použili jako inspiraci pro svoji postavu Laury Palmer a najednou se zrodilo mysteriózní drama Městečko Twin Peaks, které se poprvé vysílalo v roce 1990. Hazel Drew i Lara Palmer byly krásky z malého města, jejichž vraždy odhalily ošklivé zločiny bohatých a prominentních místních obyvatel. Zatímco vražda v Twin Peaks je nakonec vyřešena, skuteční vrazi nikdy odhaleni nebyli.
Kdo vlastně byla zavražděná žena, která dala podnět ke vzniku kultovního díla. Byla to krásná, mladá, modrooká blondýnka, za kterou se každý otočil. Hazel Drew byla svým okolím považována za naprosto cudnou a bezúhonnou mladou dívku, dokud nezačal díky vyšetřování vyplouvat na povrch její utajovaný druhý život.
Utopenec v jezeře
Vše se začalo odehrávat horké letní noci 10. července roku 1908. V zalesněné odlehlé části města Sand Lake, zvané Teal's Pond, se utábořila skupina chlapců na břehu jezera. Plánovali přes den rybařit a lovit veverky a v noci jíst a pít. Druhý den ráno jeden z nich spatřil cosi plout ve stojaté vodě. Bylo to ženské tělo obrácené obličejem dolů s roztaženýma rukama. Vlasy jí zdobily velké černé hřebeny. Černý slaměný klobouk zdobený velkými pštrosími pery byl nalezen na břehu. Značka výrobce byla utržena a ke klobouku byl připíchnut pár dlouhých černých rukavic.
Když bylo tělo vyjmuto, jeho kůže byla scvrklá a zčernalá, obličej byl ztuhlý v grimase. Rozklad byl tak pokročilý, že lékaři nebyli schopni určit příčinu smrti. Ostatně ani její otec, ve chvíli kdy se zjistilo, že mrtvá dívka je pravděpodobně Hazel Drew, nebyl schopen s určitostí říct, zda to je skutečně jeho dcera. Identifikoval ji až na základě jehlice a brože.
Služebná, co si žila nad poměry
Krásná charismatická Hazel byla zabita v Teal's Pond, ale žila v Troy, asi dvacet kilometrů severozápadně od Sand Lake. Od svých čtrnácti let pracovala jako služebná v rodinách tamních významných republikánů. Patřil mezi ně Thomas W. Hislop, vůbec první pokladník města, který opustil svoji práci během finančního skandálu, a John H. Tupper, vysoce postavený člen asociace maloobchodních prodejců uhlí. Hazel vydělávala pouhých čtyři a půl dolaru týdně, mohla si ale dovolit koupit šaty na míru, luxusní klobouky a boty. Ráda nakupovala, večeřela a cestovala do New Yorku či Bostonu. Něco tu nesedělo. Brzy se ukázalo, že ani její nejbližší, rodičů nevyjímaje, nemají o jejím soukromém životě povědomí. Mnoho napověděl svazek dopisů a pohlednic v kufru, který po Hazel zůstal. Byla to korespondence s milenci a obdivovateli, kteří jí vyznávali lásku a byli její krásou zjevně přímo posedlí. Pak reportér deníku New York World, který o vraždě informoval, nalezl krabici na klobouky plnou fotografií, ale také účtů a účtenek, které poukazovaly na skutečnost, že zdánlivě slušná a spořádaná Hazel užívala „francouzské ženské pilulky“, které pomáhaly vyvolat potrat.
Případu se od samého počátku ujal Jarvis O'Brien, okresní prokurátor pro okres Rensselaer. K ruce mu byl jeho zástupce a přítel v jedné osobě, detektiv Duncan Kay, horlivý člen místní Republikánské strany. Ve vyšetřovacím týmu byli další dva republikáni. Pod tlakem veřejnosti a celostátního tisku vyšetřovatelé denně prověřovali všechny podezřelé. Vyslechli všechny místní obyvatele, kteří Hazel znali, její rodinu, mnoho tajných milenců a každého, kdo se s ní náhodou setkal tu noc, kdy byla zavražděna. Z vyšetřování postupně vyplouvalo na povrch, stejně jako v Twin Peaks, mnoho znepokojivých detailů o klidném provinčním životě, který vůbec nebyl klidný.
Podivný kočár u jezera
Nakonec se objevili i dva svědci, kteří vystoupili s velmi věrohodným příběhem. William a Elizabeth Hoffayovi řekli detektivům, že večer 7. července jeli se svým kočárem kolem Teal's Pond, když tu narazili na jiný kočár - luxusní, na zakázku vyrobený, takový, kterým jezdí jen lidé z města. Kočí se otočil, aby se vyhnul očnímu kontaktu s nimi. V zadní části kočárku pak zahlédli něco, co nebyli schopni identifikovat. Když se ohlédli zpět k jezeru, uviděli další postavu čekající na vzdáleném břehu, přesně v místech, kde byl o několik dní později nalezen Hazelin klobouk.
Vyšetřovatelé si příběh páru vyslechli, týden ale neudělali vůbec nic. Nakonec se jeden z týmu, detektiv Powers, dozvěděl jméno podezřelého kočího. Byl jím Fred W. Schatzle, balzamovač místního pohřebního ústavu a republikánský politik. Ukázalo se, že tento muž si v inkriminovanou dobu zapůjčil kočár pro svého přítele Williama Cushinga, republikánského člena výboru pro jedenáctý okrsek. Cushing policii přiznal, že mu Schatzle pomohl zajistit kočár, který ho měl odvézt do Sand Lake v noci, kdy došlo k vraždě, jel ale na jiné místo. Oba muži prokazatelně znali Hazel Drewovou. I když Hoffayovi řekli detektivům, že mohou identifikovat muže, které viděli, fotografie Schatzla nebo Cushinga jim nikdy nebyly ukázány. Jediné noviny, které informovaly o hlavní roli v případu a zveřejnily Schatzleho jméno, byly The Daily Press – jediný demokratický deník v Troyi. Ve městě ovládaném republikány byli oba podezřelí rychle zproštěni viny a případ byl odložen s tím, že pravděpodobně šlo o sebevraždu.
Slyšela něco, co neměla, možná se s někým zapletla
K nevyřešené vraždě se o více než sto let později vrátilo duo fanoušků Lynchovy série, David Bushman a Mark Givens, kteří vydali knihu „Murder at Teal's Pond: Hazel Drew and the Mystery That Inspired Twin Peaks“. Analýzou dobových dokumentů a novinových článků rekonstruovali nejen tajný život Hazel Drew, ale také formulovali přesnou hypotézu o jejím konci. Jednalo se nepochybně o vraždu.
Oba autoři zjistili, jak si mladá služebná vytvořila vazby s rodinami nejvlivnějších prominentů z řad Republikánské strany. A při práci v jejich domovech přišla do styku s „kotlem zločinu, sexu a korupce“. Možná zjistila něco, co zjistit neměla, nebo si vytvořila důvěrnější pouto, než by bylo žádoucí, s nějakým velkým panákem, což by - pokud by se o tom vědělo - mohlo způsobit skandál. Takže někdo ji mohl chtít odstranit z cesty. A autoři knihy zmiňují také dvě konkrétní jména, a to již zmíněná jména Williama Cushinga a Freda Schatzleho. Právě Cushing a Schatzle jsou pro autory knihy skutečnými vrahy. A jednali, aby ochránili sebe nebo nějakou významnou republikánskou osobu před skandálem tak, že se zbavili nešťastné Hazel, která věděla příliš mnoho. Členové vyšetřovacího týmu napojení na republikány to vše ve jménu strany ututlali. Ostatně prokurátor Jarvis O'Brien chtěl zanedlouho obhajovat svoji funkci.
Hlubší pravda o Hazel Drew zůstane již navždy pohřbena. Jak ale říkají autoři, odhalením dvojice vrahů, její neklidný duch snad již odpočívá v pokoji.
Zdoje: