Článek
Málokdo už ale ví, že tento geniální komediální herec, který otiskl svou stopu do zlaté éry Hollywoodu i britského filmu, byl rodilý Pražák se šlechtickou krví.
Studoval německé školy, zlákal ho ale český film
Herbert se narodil 11. září 1917 v Praze jako Herbert Charles Angelo Kuchačevič ze Schluderpacheru do zchudlé šlechtické rodiny. Jeho otec byl majitelem tiskárny, maminka byla poloviční Židovkou a zároveň byla její rodina německá. Herbert dětství trávil v žižkovských, vysočanských a vinohradských ulicích, o prázdninách zpravidla pobýval v Železné Rudě u svého dědečka, který provozoval dvě restaurace a jeden šumavský penzion.
Divadlem byl Herbert okouzlen již v dětství, protože otec tiskl divadelní programy pro Nové německé divadlo v Praze. Rodiče však o nejisté herecké kariéře nechtěli ani slyšet, obávali se, že syn bude trpět hmotnou nouzí. A Herbert zprvu nevzdoroval. Odmaturoval na slavném německém gymnáziu v novoměstské Štěpánské ulici a poté pokračoval ve studiu filozofie na pražské německé univerzitě – rodina totiž doma mluvila především německy, byť se ztotožňovala s českým kulturním prostředím. Herbert se záhy prostřednictvím svých spolužáků dostal do studentského divadelního kroužku a s ním i do Nového německého divadla. A lákání lehkých múz již neodolal. Zanechal studií a začal se věnovat divadlu a filmu.
Před kamerou debutoval v českém snímku. Bylo mu dvacet, když se stal JUDr. Petrem Hodaněm, partnerem populární Věry Ferbasové, ve Slavínského melodramatu Žena pod křížem. Příjmení si tehdy změnil na krátké a úderné Lom. Inspiraci našel v telefonním seznamu. O rok později ztvárnil ještě chasníka ve Wassermanově dramatu Boží mlýny.
Dokázal se prosadit navzdory neznalosti jazyka
Poté Herbertu Lomovi do života vstoupily dějiny. Nacistické Německo se zmocnilo našeho pohraničí a Druhá československá republika již rozhodně nebyla ostrůvkem demokracie v moři totality. Kromě jiných zel sílil i antisemitismus. Herbert naštěstí včas odhadl situaci, na nic nečekal a odešel do Anglie. Zpočátku neměl ani peníze, ani kontakty a neuměl pořádně jazyk. Nezbývalo mu tak nic jiného než se začít živit rukama. Na domov ale rozhodně nezapomínal a angažoval se v emigrantském protinacistickém odboji.
A také se nevzdával a po nějaké době díky stipendiím prošel několika divadelními kurzy. V roce 1940 začal pracovat jako hlasatel zahraničního vysílání rozhlasové stanice BBC. Nakonec získal angažmá v britském národním divadle. Brzy se uchytil i ve filmovém průmyslu. Svých prvních deset filmů pro britskou či americkou produkci natáčel jako československý občan. Velkou pozornost na sebe upoutal již rolí Napoleona v anglo-americkém filmu Mladý pan Pitt z roku 1942, takže o rok později dostal svou první hlavní roli ve filmu Temná věž. Po válce již byl hvězdou a přijal britské občanství.
Psychiatr mu přinesl obdiv
Obrovský ohlas mu přinesla role psychiatra Larsena v dramatu Sedmý závoj z roku 1945. Když ji Herbert získal, dokonale se na ni připravil, dlouhé týdny navštěvoval londýnský ústav duševně nemocných, aby nasál atmosféru zdejšího prostředí a aby sledoval, jak probíhá léčba psychicky nemocných. Značné znalosti měl ale již z doby studií na pražské univerzitě, kde se seznámil s psychoterapeuty Freudem a Jungem.
„Lom má před sebou velkou budoucnost,“ uvedl americký filmový list Variety po uvedení filmu do kin. Nabídka z hollywoodských ateliérů na sebe nenechala dlouho čekat. Objevily se ale pro Loma nečekané problémy. Ocitnul se na tak zvané černé listině, kde byli uvedeni lidé podezřelí ze sympatií ke komunistům. „Amerika mě nechtěla, většina umělců inklinovala k levici, ale já obdivoval Ameriku,“ vzpomínal na paradoxní situaci sám Herbert Lom.
Zatímco v Americe ho nechtěli, tajné služby o něj stály
Nadále tak zůstával ve Velké Británii. Z Československa posléze emigrovali i jeho rodiče, až do roku 1968 v něm ale zůstávala jeho sestra. V padesátých letech toho využila československá komunistická rozvědka, která se herce snažila neúspěšně získat ke spolupráci. Protože měl pravidelné problémy s návštěvami u sestry v Praze, bylo mu naznačováno, že pokud přistoupí na spolupráci, bude k tomu přihlédnuto při vyřizování jeho žádostí o vízum.
Díky politickému uvolnění mohl od druhé poloviny padesátých let začít opět spolupracovat s americkými produkcemi. V roce 1956 se tak převtělil v Napoleona v proslulém americkém velkofilmu na motivy románu Lva Nikolajeviče Tolstého Vojna a mír, v roce 1960 byl pirátem Levantem v historickém velkofilmu Spartakus a o rok později ztvárnil hlavní zápornou postavu ve velkofilmu Cid.
Dokonalý padouch
Lom kvůli svému přízvuku často vytvářel postavy cizinců, ale díky svému uhlazenému zjevu a pronikavému nejednoznačnému pohledu rovněž postavy zločinců a padouchů.
Plitvická jezera se stala kulisou filmu Poklad na Stříbrném jezeře
V roce 1962 byl Herbert Lom obsazen do filmu Poklad ve Stříbrném jezeře, který vznikl podle literární předlohy Karla Maye. Český herec tam sehrál výraznou, byť veskrze zápornou roli vůdce banditů Cornela Brinkleyho , který je protihráčem šlechetného Old Shatterhanda a jeho parťáka Vinnetoua. Za tuto roli inkasoval úctyhodných sedmdesát osm tisíc marek. Bylo to sice méně, než obdržel představitel Old Shatterhanda Lex Barker, ale výrazně víc než dostal Pierre Brice za roli Vinnetoua. S tím se mimochodem na place vůbec nesetkal. Jejich postavy se ve filmu totiž setkají pouze jednou, a sice ve scéně, kdy se v táboře banditů schovává Vinnetou. Zrovna v tomto okamžiku ovšem zaskakoval za Pierrea Briceho jiný herec, protože byl teprve na cestě na natáčení. Oba herci se tak potkali až po dlouhých čtyřiceti dvou letech v červnu roku 2004 na Zlínském filmovém festivalu.
Šílený inspektor přichází na scénu
Do nejširšího povědomí diváků se Lom nakonec zapsal komediální rolí – jako šéfinspektor Dreyfus ze série komediálních filmů režiséra Blake Edwardse o Růžovém Panterovi. V prvním panterovském snímku, a sice Komisař Clouseau na stopě aneb Výstřel v temnotě, účinkoval už v roce 1964. „Ve své kariéře natočil asi sedmdesát filmů. Zpočátku byl obsazován výhradně do rolí gangsterů. To byl úděl všech herců, kteří přišli do Anglie z východní Evropy. Otec byl navíc tmavý typ, takže o škatulku měl postaráno. Pak přišel Růžový panter. Režisér mu zavolal a řekl: ‚Viděl jsem tě v mnoha gangsterkách, ale cítím, že máš komediální talent.‘ Žádný herec nemá rád, když je zařazen jen do jedné kategorie,“ vzpomínal Herbertův syn Alec Lom.
Hlavním rysem Dreyfusovy postavy jsou narůstající záchvaty šílenství. Jejich příčinou je mimořádně neschopný podřízený, inspektor Clouseau, který prakticky vždy místo seriózního vyšetřování zaviní nějaký malér. Lom zde spolu s představitelem Clouseaua Peterem Sellersem vytvořil silný komický tandem. Film Komisař Clouseau na stopě aneb Výstřel v temnotě měl navíc mnohonásobně větší úspěch než o rok starší snímek Růžový panter. S postavou vrchního komisaře Dreyfuse se proto automaticky počítalo i v dalších pokračováních.
Filmy o Růžovém panterovi byly nesmírně populární
Dreyfus se v nich stane regulérním šílencem, který opakovaně usiluje o život svého neschopného podřízeného. Dreyfusovy pokusy o atentáty na Clouseaua vytvářejí kulisu pro všechny následující panterovské filmy natočené ještě za Sellersova života. Počínaje filmem Růžový panter znovu zasahuje z roku 1976 je možné Dreyfusovu postavu považovat za rovnocennou postavě Clouseauově. Lomova účast na těchto filmech byla natolik zásadní, že ačkoli jeho postava v závěru filmu Růžový panter znovu zasahuje zahyne, v následujícím snímku Pomsta Růžového pantera se bez vysvětlení znovu vynořuje.
Svého šílence měl rád
Lomovy popularity se tvůrci snažili využít i po Sellersově předčasné smrti. Filmy o Růžovém panterovi natočené po roce 1980 byly z velké části postaveny právě na Herbertu Lomovi coby šéfinspektoru Drefusovi. Lom o této své životní roli řekl: „Dreyfus se vymykal všem mým rolím – byl výjimečný. Zajímalo mě zahrát si směšného blázna. A asi se mi to nějak podařilo.“
Roli si na rozdíl od již zmiňované úlohy hlavního padoucha z Pokladu na stříbrném jezeře velmi oblíbil. K té druhé se dlouhou dobu odmítal hlásit. Film vzal na milost až v pozdním věku, kdy ho také poprvé zhlédl na festivalu dětských filmů ve Zlíně.
Herbert Lom se prosadil rovněž v televizi. V roce 1963 přijal hlavní roli v britském psychologickém seriálu Lidská džungle. Role doktora Cordera mu v Británii přinesla další fenomenální úspěch. Seriál běžel dvě sezóny a Lom byl doslova zavalen dopisy fanynek. Postupně mu však začínala vadit televizní rutina, takže po natočení dvaceti šesti dílů se rozhodl v natáčení nepokračovat. Později nicméně ještě několik televizních nabídek k natáčení seriálů nebo televizních filmů přijal. Kladně byla přijata například jeho role apoštola Barnabáše v americké minisérii Petr a Pavel z roku 1981.
Na začátku devadesátých let se ve filmu i v televizi prakticky odmlčel. Naposledy se před kamerami objevil v roce 2004 jako profesor Dufosse v epizodě Vražda na faře ze seriálu Slečna Marplová. Když epizodu dotočil, konstatoval: „Tak, a to je poslední krvelačný cizinec, kterého jsem v životě hrál.“
Češtinu si připomínal každý den
Lom se věnoval taktéž malování a stal se autorem dvou románů. Ústřední postavou románu Enter A Spy je anglický dramatik a špión Christopher Marlowe. Román Dr. Guillotin: Bádání excentrického vědce sleduje tragické osudy francouzského vynálezce gilotiny.
Co se týče Lomova soukromého života, ženatý byl rovnou třikrát. Jeho první manželkou byla literární a filmová agentka Dina Schea. Děti měl tři. I během svého pobytu v zahraničí si udržel perfektní češtinu a pravidelně se do Čech vracel, především po roce 1989. „Po těch letech, co žil v Británii, v Londýně, by asi sám sebe označil jako Brita. Ale nebyl snad den, aby můj otec nemluvil česky. Svým způsobem žil dál život člověka, který se narodil v Praze,“ prozradil Alec Lom. Sám herec pak na dotaz britských novinářů o svém geografickém ukotvení kdysi řekl: “ Žiju v Británii přes padesát let. Živím se tady, mám tu nárok na penzi a pocit, že sem patřím. Ale když mám v poslední době možnost chodit po pražských ulicích, cítím, že jsem se narodil tam, a začínám se tam mimoděk poohlížet po nejbližším domově důchodců, kde bych chtěl být, až konečně odejdu do penze.“ K tomu ale nakonec nedošlo. Herbert Lom se až do své smrti těšil dobrému zdraví. Zemřel ve spánku 27. září 2012 v Londýně ve velmi vysokém věku pětadevadesáti let. Po smrti byl zpopelněn a jeho popel byl rozptýlen.
Zdroje:
