Článek
Julie Christie, britská herečka a ikona swingujícího Londýna šedesátých let, přišla na tento svět dne 14. dubna 1941 v deštivém Asamu, v jedné z provincií někdejší britské Indie. Matka Rosemary byla malířka a pocházela z Walesu. V dětství se přátelila s Richardem Burtonem. Otec Frank vlastnil čajovou plantáž. V prostředí plantáže Julie vyrůstala až do šesti let. Poté ji rodiče poslali k pěstounce do Anglie, aby tu mohla navštěvovat klášterní školu. Z té ji však záhy vyloučili. Ve studiu tedy pokračovala nejprve na dívčí škole, kde se poprvé seznámila s divadlem, následně odjela do Paříže, aby zde školní docházku dokončila a naučila se francouzsky. Po návratu do Anglie začala studovat hereckou školu v Londýně.
V bondovce nehrála, ale brzy se prosadila jinak
Divadelní debut si odbyla již v roce 1957. O čtyři roky později dostala první příležitost v televizi a neunikla ani filmovým tvůrcům. Ucházela se o roli Honey Ryder v první bondovce Dr. No, prohrála ale doslova o prsa s Ursulou Andress. Z pohledu producenta Alberta R. Broccoliho měla příliš malá prsa. Místo toho si tak v roce 1962 zahrála ve dvou nezávislých komediích. Průlom nastal o rok později, kdy získala výraznou roli Liz, přítelkyně a rádobymilenky hlavního hrdiny ve filmu Billy lhář. Ukázala, že hrát umí a obdržela nominaci na cenu BAFTA.
Julie Christie v roce 1965
Již v roce 1965 dosáhla největšího ocenění, kterého jako herečka dosáhnout mohla. Za ztvárnění amorální modelky Diany ve filmu Drahoušek získala Oscara za nejlepší herečku. Ani cena BAFTA jí protentokrát neunikla. Krátce před tímto triumfem si zahrála ve filmu Davida Leana Doktor Živago, adaptaci románového eposu Borise Pasternaka. Role Lary Antipovy je dodnes její nejznámější. Film byl obrovským kasovním trhákem a stal se osmým nejvýdělečnějším filmem všech dob. Ve stejném roce se herečka ještě stačila objevit coby Daisy Battles v životopisném dramatu Mladý Cassidy. Podle časopisu Life se rok 1965 stal rokem Julie Christie. Z doposud neznámé herečky byla rázem mezinárodní hvězda a ikona tak zvaného swingujícího Londýna.
V Americe měla řadu milenců a kamarádku, kterou zavraždili
Další nominace na cenu BAFTA přišla v roce 1966. Pětadvacetiletá herečka na ni byla navržena za dvojroli v adaptaci románu Raye Bradburyho 451 stupňů Fahrenheita. Následně se objevila ve filmu Daleko od hlučícího davu. V roce 1967 přesídlila z Anglie do Los Angeles. Jako důvod později uvedla: „Byla jsem tam kvůli spoustě amerických milenců“. Mezi ně patřili herec Warren Beatty, hudební producent Lou Adler nebo režisér Jim McBride. Její nejlepší kamarádkou se v té době stala nešťastná Sharon Tate. Bohužel jen na krátkou dobu, neboť již v srpnu roku 1969 byla jednou z obětí řádící fanatické sekty.
Po příchodu do Ameriky se objevila v titulní roli filmu Petulia. Časopis Time o ní tehdy napsal: „To, co nosí Julie Christie, má větší skutečný dopad než všechny šaty deseti nejlépe oblékaných žen dohromady.“
Julie Christie
Přišla sedmdesátá léta a krásné Britce se nadále dařilo. Zářila ve westernu McCabe a paní Millerová, v romantickém dramatu Posel, mysteriózním snímku Teď se nedívej, v romantické komedii Šampón, v hudební komedii Nashville, sci-fi hororu Ďábelské sémě či sportovní komedii Nebe může počkat. V posledně jmenovaném filmu byl jejím partnerem již zmíněný Waren Beatty, s nímž udržovala ostře sledovaný a jinými románky přerušovaný vztah. Slavný americký herec ji popsal jako „nejkrásnější osobu a současně největšího nerváka, jakého jsem kdy poznal“.
S koncem vztahu přišel návrat do Spojeného království, na waleskou farmu. Jejím novým partnerem se stal o tři roky mladší britský novinář a spisovatel, který se zabýval především problematikou kriminality. Pár spolu řadu let žil na psí knížku, až v roce 2008 vyšlo najevo, že se již sezdal. Kdy k sňatku došlo ale herečka neprozradila. Byla to její první svatba a mnohé tím udivila. Celé dlouhé roky totiž prohlašovala, že svatba není nic pro ni.
Žije na farmě a chrání zvířata
V osmdesátých letech s přibývajícími roky začalo rolí ubývat. Julie Christie se objevila ve vedlejší roli v dramatu Moc, ale jinak si zahrála především v nízkorozpočtových filmech. Řadu rolí sama odmítla. Comeback přišel až v druhé polovině devadesátých let společně s úlohou Gertrudy v hvězdami nabitém snímku Hamlet. Ve stejném roce si ještě stačila zahrát v dobrodružné fantasy Dračí srdce. O rok později jí role nešťastné manželky v komedii Opravář na všechno vynesla nominaci na Oscara. Následovala celá řada drobných rolí v anglických i amerických filmech. Herečka byla k vidění kupříkladu v třetím filmu o Harry Potterovi, který nesl název Harry Potter a vězeň z Azkabanu, kde propůjčila svoji tvář Madam Rosmertě. Úloha paní du Maurier v Hledání země nezemě jí vynesla další nominaci na cenu BAFTA. Hlavní ženskou postavu si zahrála v roce 2006 v kanadském filmu Daleko od ní. Drama o starším manželském páru potýkajícím se s Alzheimerovou chorobou něžnější polovičky byl režijním debutem kanadské herečky Sarah Polley. Julie Christie prý roli psanou přímo pro ni zprvu odmítla, herectví jí již nelákalo, nakonec se naštěstí nechala přesvědčit. Kritici její výkon vynesli do nebe a v roce 2007 za něj obdržela mimo jiné Zlatý glóbus či cenu Genie od kanadské filmové a televizní akademie. V lednu 2008 následovala další nominace na Oscara. Na ceremoniálu 80. ročníku udílení Oscarů se následně objevila s plackou požadující uzavření věznice v Guantanamu.
Julie Christie
Před filmovou kameru se naposledy postavila v roce 2012. Od konce sedmdesátých let vlastní již zmiňovanou farmu ve Walesu, na které tráví většinu svého času. Angažuje se ve věci práv zvířat, ochraně životního prostředí i v hnutí proti jaderné energii. Stala se rovněž patronkou Kampaně solidarity s Palestinou. Je vegetariánka.
Zdroje:
