Článek
Československá televize natočila těsně před listopadem 1989 sedmidílný seriál, který měl být oslavou chlouby československého letectva – letadel L-29 Delfín, vyráběných v Aero Vodochody.
Seriál je věnovaný vývoji proudového letounu
Seriál vypravuje o mladém inženýrovi Janu Velínském, který velice stojí o práci v leteckém podniku. Hlavní konstruktér inženýr Solana o něj však nemá zájem. Vše se změní až poté, co se zřítí vrtulové letadlo a Velínský objeví příčinu havárie. Vysněné místo získá, vzápětí ale nestane další problém. Mladý inženýr usiluje o to, aby továrna začala vyrábět proudová letadla. I tento sen se mu po mnoha peripetiích nakonec splní. Solana už na konci prvního dílu dostane od ministra za úkol skončit s pracemi na neperspektivní S8 a začít s vývojem právě proudového letadla. Další díly ukazují, jak takový cvičný letoun vzniká od prvních skic tužkou až po zkoušky modelů v aerodynamickém tunelu.
Termíny jsou šibeniční, a tak se začne koketovat s myšlenkou namontovat do Delfínu britský motor Viper, k čemuž skutečně dojde. Konstruktéři ale mají za úkol, aby do soutěže cvičných proudových letounů, která se za rok má konat v Sovětském svazu, udělali vlastní motor. Vše probíhá po česku, takřka na koleně, navíc do vývoje neustále zasahuje jak ministerstvo, tak armáda. Vše se ale nakonec podaří dotáhnout do zdárného konce a český letoun dokonce zvítězí v soutěži nad konkurenčními stroji ze Sovětského svazu a Polska.
Seriál přináší řadu záběrů ze skutečných dílen
Letící delfín je nejtechničtější a nejodbornější seriál, který v prostředí Československé televize vznikl. Vše se točí okolo vzniku letadla L-29 a osobní život hlavního hrdiny ustupuje do pozadí.
Letící delfín má místy až dokumentární charakter, zavádí diváka na letiště, jsou zde vidět záběry z dílen a laboratoří. I když se celý děj točí okolo vývoje letounu Aero L-29 Delfín, daleko častější jsou záběry na Migy-17 a 19. V šestém díle pak lze spatřit dokonce Mig 21. V prvním díle se navíc objeví hornoplošník Praga E-114 Air Baby a v několika dalších rovněž jediná helikoptéra československé výroby Aero HC-2 Heli Baby. Natáčelo se přímo i v areálu firmy Aero Vodochody.
Sešli se tu oba Sovové
Seriál natočil režisér Vladimír Kavčiak podle svého vlastního scénáře. V hlavní roli Jana Velínského se objevil začínající zpěvák a herec Edward Tomas, který měl v té době za sebou jednu jedinou zkušenost s televizní kamerou, a sice v pohádce Ať přiletí čáp, královno!, kde si zahrál krále Matyáše. V seriálu Letící delfín mu ovšem propůjčil svůj hlas zkušenější Ivan Vyskočil. Role hlavního konstruktéra Solany připadla na Ladislava Chudíka, v té době proslaveného především rolí primáře Sovy ze seriálu Nemocnice na kraji města. Chudík ale dokázal svého Solanu odlišit natolik, že v něm divák nespatřuje jednu a tu samou osobu. Zajímavostí je, že v jedné z vedlejších rolí se objevil Sovův seriálový syn Ladislav Frej. V těch dalších jsou zde pak k vidění Karel Greif, Vladimír Huber, Jan Kačer, Pavel Nový, Stanislav Zindulka, Valentina Thielová a Ivana Vávrová.
Stal se v podstatě trezorovým filmem
Seriál měl po svém dokončení neskutečnou smůlu. Vznikl těsně před listopadem 1989, na televizních obrazovkách by měl být ale uveden již po tomto datu. Vzhledem k politickým změnám, chtělo nové vedení Československé televize po Vladimíru Kavčiakovi střihové úpravy. Režisér to ale odmítl a projekt tak šel rovnou do archivu. Produkce Československé, později i České televize, považovala Letícího delfína za nevysílatelný seriál. Nakonec jej odkoupila komerční televize Barrandov, a tak se seriál své premiéry přece jenom dočkal. Na obrazovkách se objevil téměř čtvrt století po svém vzniku, a sice v roce 2013. Vzhledem ke svému stáří se ovšem již velkého diváckého zájmu nedočkal.
Skutečný Aero L-29 Delfín byl vojenský proudový cvičný letoun, který se během šedesátých let stal standardním cvičným proudovým letounem států Varšavské smlouvy. Šlo o první proudový letoun navržený a vyráběný v Československu. Výroba začala v roce 1963 a trvala jedenáct let. Za tu dobu se vyrobilo okolo tří tisíc pěti set kusů.
Zdroje: