Článek
Češi měli první královnu krásy již v roce 1910. Jednalo se o neoficiální soutěž, za kterou stáli čeští Pařížané. Do pádu monarchie si nejkrásnější dívku stačili zvolit ještě jednou. Po vzniku republiky dostala soutěž název Ideální dívka Československa. Poprvé proběhla v roce 1919, podruhé se volilo až v roce 1928 na pražském výstavišti. Soutěž tentokráte organizovaly Pražské vzorkové veletrhy. Vítězkou se stala Marie Kopecká. Ta nebyla v té době dívkou neznámou. Měla za sebou již několik filmových rolí.

Marie Kopecká
Byla potomkem legendárního Matěje Kopeckého
Narodila se dne 16. března 1906 v Praze do rodiny, jejíž předek a zakladatel byl legendární loutkář Matěj Kopecký. Po studiích nastoupila jako úřednice do redakce Lidových novin. Brzy ji zaujal film a vedle práce v kanceláři začala také točit. Nikdy se ale nestala profesionální herečkou, neměla žádnou průpravu a v divadle patrně nikdy v životě nehrála. Byla ale neuvěřitelně krásná, mladá a temperamentní, přesně ten typ, o který režiséři stáli. Již v roce 1926 tak debutovala v dramatu z první světové války Válečné trampoty pražské. Zahrála si baronovu dceru Zdenku. Ještě v témže roce se objevila ve svém nejvýznamnějším snímku němé éry, a sice v komedii Švejk v ruském zajetí. Zbyla na ni role služky. Režisér Svatopluk Innemann tento film již netočil podle předlohy Jaroslava Haška, ale podle volného pokračování, jenž vyšlo z pera novináře Karla Vaňka. Do dnešních dob se z původního díla dochoval pouhý zlomek. V roce 1930 ale všechny němé filmy o Švejkovi s Karlem Nollem v hlavní roli sestříhal Martin Frič do jednoho snímku s názvem Osudy dobrého vojáka Švejka.
Točila s nejhorším režisérem
Rok 1926 byl pro Marii Kopeckou rokem opravdu úspěšným. Do třetice všeho dobrého se objevila ještě v melodramatu Babinský. Protentokrát se ale ocitla pod režisérskou taktovkou údajně toho nejhoršího českého režiséra všech dob, a to V. Ch. Vladimírova. Vladimírov se narodil jako Vladimír Cinkulov v moldavském Kišiněvě, městě, které v té patřilo pod ruské impérium. Pocházel ze staré šlechtické rodiny. K divadlu utekl ze vzdoru. Podruhé utekl i s divadelním souborem před bolševiky do Prahy. V českém filmu začínal nejprve jako herec, po několika letech se pustil i do režie. Ač byl velmi pilným a snaživým, jeho diletantská práce spolu s naivními scénáři posílala jeho filmy na dno filmové produkce. Snímky propadaly u diváků i kritiků. Z velké části se do dnešních dnů ani nedochovaly. Babinský je jeden z mála těch existujících. Marie si v něm zahrála Lidušku. Vladimírov se obsadil do titulní role a hlavní ženskou úlohu ztvárnila slavná Suzanne Marwille.

Suzanne Marwille
Zvuk jí zničil kariéru
Ač by se zdálo, že měla Marie Kopecká svoji kariéru již pěkně rozjetou, nebylo tomu tak. Na další roli si musela počkat dlouhé tři roky. K úloze pekařovy dcery Běly v komedii Přemysla Pražského Pražské švadlenky jí dopomohla právě skutečnost, že v roce 1928 byla zvolena královnou krásy. Začala používat pseudonym Marja Pogovská a doufala v další role. Do cesty se jí ale postavila nenadálá překážka. Tou byl zvukový film. Zatímco v tom němém stačila její nebývalá krása, ve zvukovém již musela mít i dobrý hlasový projev, a především příjemný hlas. Stalo se jí tak nakonec to, co se stalo celé řadě dávných filmových hvězd. Zvuk její kariéru nadobro zhatil. Ve třicátých letech si zahrála již jen dvě epizodní roličky. Telefonistkou byla ve Fričově komedii Hej-rup! a v Irčině románku režiséra Karla Hašlera si zahrála sekretářku ředitele Miňovského. To se již psal rok 1936 a s ním přišla definitivní tečka za jejím filmovým herectvím. Kopecká na film ale nezanevřela. V roce 1944, už pod vyvdaným jménem Marie Veselá, začala pracovat jako střihačka v krátkém a dlouhém filmu Filmového studia Barrandov. Do roku 1960, kdy odešla na zasloužený odpočinek, jejíma rukama prošla celá řada nadprůměrných i podprůměrných filmů. Stříhala i snímky animované a loutkové. V roce 1968 obdržela Pamětní medaili k 70. výročí československého filmu. Zemřela v zapomnění na konci září roku 1983 ve věku sedmdesáti sedmi let.
Zdroje: