Článek
Maurice Risch patří k nejsympatičtějším epizodním a vedlejším hercům zlaté éry francouzského filmu. Ačkoliv jeho jméno nikdy nezářilo na plakátech jako jména jeho slavnějších kolegů, bez něj by legendární komedie prostě nebyly tím, čím jsou.
Našel ho sám Funès
Na svět přišel jako Maurice Albert Risch 25. ledna 1943 v Paříži. Po základní škole navštěvoval francouzskou konzervatoř dramatického umění. Pro film jej neobjevil nikdo jiný než sám Louis de Funès. Vyhlédl si ho na divadle. Poprvé se Risch po jeho boku objevil v roce 1966 jako číšník ve filmu Grand Restaurant pana Septima. Na debut vedle slavného komika vzpomíná jen v tom nejlepším. „Byl to skvělý film, můj první, a Louis byl opravdu - no, byl skvělý!“ Herci si výborně sedli navzájem a díky tomu Risch hned v následujícím roce získal větší roli studenta Stéphana Michoneta v komedii Senzační prázdniny.
Znovu se se slavným hereckým kolegou potkal ale až o jedenáct let později ve filmu Jeden hot a druhý čehý. Nebylo to proto, že by se oba muži rozkmotřili. Jak vzpomínal sám Risch, Funès velmi dbal na to, aby byly vedlejší role spravedlivě distribuovány a dostali šanci i další herci. Pouhý rok po natáčení komedie s Annie Girardot však Risch získal svoji patrně nejznámější roli. Stal se jedním z četníků ze Saint-Tropez.
Rozloučení s Četníky bylo smutné
Do slavné ságy naskočil ovšem až v předposlední epizodě, aby nahradil Christiana Marina, který již v natáčení nechtěl pokračovat. Coby četníka Beaupieda jej tak diváci mohli spatřit v dílech Četník a mimozemšťané a Četník a četnice. O natáčení prvního z filmů dodnes mluví jen v superlativech. „Mám úžasné vzpomínky, všechno bylo skvělé. Všichni byli ve skvělé kondici, pobývali jsme čtyři měsíce v Saint-Tropez. Právě tam jsem se naučil windsurfing. Atmosféra byla mimořádná, bylo cítit, že příběh funguje dobře!“
Herec ve své nejslavnější úloze
U závěrečného filmu o četnicích se bohužel vše změnilo. Režisér Girault byl již velmi nemocný a ještě v průběhu natáčení v pouhých padesáti osmi letech zemřel. Režie byla předána asistentovi Tonymu Aboyantzovi, který se na sérii podílel už od prvního dílu. Ten film sice zdárně dotáhl do konce, ale dobrá nálada při natáčení byla ta tam. Funès byl melancholický a film už ho vůbec nezajímal. Tonymu sem tam radil, ale když padla poslední klapka, tak si všichni oddychli, že to mají za sebou. Funès se již nikdy více před kameru nepostavil, zemřel nedlouho po natáčení.
Kariéru mu pomalu upadala
Rischovu filmovou kariéru to neblaze ovlivnilo. Nikdy nedostával velké role a nejvíce zářil právě po boku svého objevitele. Ztvárnil sice ještě pár dalších epizodních postav v komediích i v dramatech vedle jiných herců. Například producenta ve filmu Rána deštníkem nebo fotografa ve filmu Buď zdráv umělče. Představoval obdobný typ komického tlouštíka jako Jacques Villeret, často si je pletli i filmoví znalci. Jejich podobnosti využil režisér Jacques Rozier ve filmu Les Naufragés de l'île de la Tortue, kde je obsadil do rolí bratrů. Svoje schopnosti zahrát tragickou postavu prokázal Maurice Risch ve válečném snímku Poslední metro. Jedinou hlavní roli měl ve filmu Gros dégueulasse. Jedná se o filmovou adaptaci stejnojmenného komiksu Jean-Marca Reisera. Hlavním aktérem příběhu je Yassine Bonalilo, čtyřicetiletý obtloustlý a nechutný flákač oblečený většinou jen ne ve zcela čistém plandavém spodním prádle a s věčným nedopalkem páchnoucí cigarety v ústech. Všude, kde se objeví, štve lidi obhroublým chováním, vyvolává konflikty a trousí chlípné poznámky. Kromě filmových rolí se Risch objevil i v několika seriálech. Český divák si jej možná vybaví z televizní minisérie Paní z Monsoreau.
Od poloviny osmdesátých let začal hrát v nízkorozpočtových filmech a seriálech televizní produkce, které již vesměs nestojí za zmínku. Od roku 2009 nenatáčí vůbec. Začal se soustředit jen na svoji divadelní kariéru, kde si opakovaně vyzkoušel i úlohu režiséra. Dnes je společně s Patrickem Préjeanem posledním z herců, kteří se oblékli do slavných četnických uniforem.
Zdroje:
