Článek
Rousek, Adámek a Bujnoch, trojlístek vejlupků z Dívky na koštěti, kdo by si na ně nepamatoval. Představitelé prvních dvou jmenovaných, Jan Kraus a Vlastimil Zavřel, se divákům ze zřetele již nikdy nevytratili. Zato za kudrnatým rošťákem Bujnochem se zavřela voda. Michal Hejný byl hercem jedné jediné role. Přitom byl talentovaný a mnozí v něm viděli pokračovatele Jiřího Hrzána. Osud i jeho volba však chtěli jinak.
Jablko padlo daleko od stromu
Temperamentní Michal přišel na svět dne 25. 5. 1955 v Praze do rodiny vědců. Otec Slavomil Hejný byl botanikem evropského formátu. Zabýval se ekologickou charakteristikou vodních a bažinných rostlin a synantropní botanikou, vědou o druzích rostlin, které se vyskytují poblíž lidských sídel, kupříkladu uprostřed měst a vesnic. Řadu let působil coby ředitel Botanického ústavu Československé akademie věd v Průhonicích. Matka Liselotte, rozená Teltscherová, pocházela z rodiny židovského obchodníka s vínem. Jejím rodištěm byla Vídeň, vyrůstala ale v Mikulově, kde její rodina patřila k předním mecenášům tamní židovské obce. V roce 1940 se Teltscherovým naštěstí doslova na poslední chvíli podařilo odjet do Itálie. Příbuzní však takové štěstí neměli a zahynuli v nacistických koncentrácích. Z Itálie odjeli rodiče se sestrou do Šanghaje, Liselotte se však rozhodla pro Palestinu a vystudovala botaniku, zoologii a biochemii na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě. Do Československa se vrátila v roce 1947. Věnovala se rostlinné fyziologii a je spoluzakladatelkou české školy vývojové biologie rostlin. Po mnoho let byla vedoucí Oddělení fyziologie vývoje rostlin Ústavu experimentální botaniky ČSAV. Vědeckou kariéru jí nakonec ukončila normalizace. Po roce 1969 nesměla již přednášet a po dosažení důchodového věku musela odejít do důchodu. Pracovala pak jako tlumočnice v Pražské informační službě či jako úřednice v České pojišťovně. Do pozdního věku překládala z němčiny a angličtiny a učila jazyky.
Michal Hejný
Nezkrotný Michal do rodiny nezapadal. Od malička šel z průšvihu do průšvihu. Měl ale rovněž smysl pro humor a recesi, krásně zpíval a dokázal dokonale napodobit projev Barbry Streisand, kterou převelice obdivoval. V patnácti se přihlásil na hudebně-dramatický obor pražské konzervatoře. Krátce poté se zúčastnil konkurzu, v němž režisér Václav Vorlíček hledal tři darebáky pro film Dívka na koštěti. Uspěl a stal se Čendou Bujnochem. Neřádil ale jen před kamerou, se svými filmovými kumpány se choval jako utržený ze řetězu i mimo ni. Vlastmil Zavřel před časem vzpomínal, že za pár dnů dokázali propít a prohrát v kartách veškeré peníze, které za filmování dostali.
Režiséři jej přehlíželi
Vše však vyvažoval Michalův talent. Učitelé mu předpovídali velkou budoucnost. Zakrátko mu konzervatoř nestačila a rozhodl se přejít rovnou na DAMU. Ke zkouškám jej připravoval režisér Jaroslav Dudek a Michal tehdy požádal i Jiřinu Bohdalovou, maminku své spolužačky Simony Stašové, zda by se na něj nepodívala. I slavná Jiřina z něj byla nadšená a viděla v něm obrovský potenciál. Michal se na DAMU bez problémů dostal, mluvilo se o něm jako o vycházející hvězdě, říkalo se, že bude novým Jiřím Hrzánem, žádný filmový režisér si na něj ale již nevzpomněl. Zahrál si jen několik droboučkých televizních roliček. Nakonec nedokončil ani herecká studia, údajně se dostal do sporu s kovanou komunistkou Světlou Amortovou, která byla jednou z jeho vyučujících.
Michal Hejný
Odešel pak na dva roky do Severomoravského divadla v Šumperku. Ani na divadle se mu ale příliš nedařilo. Nakonec se rozhodl pro emigraci. Roli v tom patrně nehrál jen neúspěch a touha po životě ve svobodném světě, ale také skutečnost, že Michal byl gay. V Československu té doby narážel na netoleranci. V létě roku 1978, když mu bylo třiadvacet let, vycestoval na devizový příslib do Itálie, kde měl řadu přátel a odkud se již nevrátil. Po krátkém pobytu v Římě odcestoval do Spojených států, kam jej to vždycky táhlo. Cestu mu usnadnil fakt, že měl obrovský talent na jazyky. Domluvil se rovnou šesti. V Americe byl přijat na slavnou hereckou školu Lee Strasberga, studia ale ani tady nedokončil. Nakonec se vzdal i herectví. Sám měl později tvrdit, že herectví považoval pouze za prostředek, jak uniknout komunistickému útlaku. V nové domovině si ale hned na začátku splnil svůj velký sen, setkal se s milovanou Barbrou Streisand. Zazpíval její vlastní píseň People z muzikálu Funny Girl, herečka z něj prý byla přímo nadšená a také mu předpovídala velkou kariéru.
O nebezpečí nic nevěděl
Osud Michala Hejného ale nakonec zpečetila jeho odlišná sexuální orientace. Měl rád život, ničeho se neodříkal, a navíc vůbec netušil, jakému nebezpečí se vystavuje. O hrozné nemoci, šířící se právě velmi často mezi homosexuály, toho v osmdesátých letech příliš nevěděl. Nakazil se tak bohužel virem HIV. Na počátku devadesátých let se ještě stačil opakovaně vrátit do vlasti a podílet se na produkci několika amerických muzikálů. Opět ale narazil, jeho jméno nikde uvedeno nebylo a nebyl pozván ani na premiéru. Navíc se do Prahy doneslo, jakou nemocí trpí a řada jeho někdejších přátel se mu ze strachu začala vyhýbat. Leckdo mu ani nechtěl podat ruku.
Michal Hejný
Jednoho dne dostal Michal virózu a nemoc se naplno rozvinula v AIDS. Nadějný multitalent zemřel zcela opuštěný dne 22. října 1996 v Oneontě ve státě New York.
Zdroje:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Michal_Hejn%C3%BD
https://www.blesk.cz/clanek/celebrity-ceske-celebrity/159330/rostak-ze-saxany-michal-hejny-zemrel-na-aids.html
https://www.krajskelisty.cz/praha/26721-notoricky-prusvihar-okouzlil-i-streisandku-kam-se-ztratil-kudrnaty-kluk-z-divky-na-kosteti-tajnosti-slavnych.htm
https://www.ahaonline.cz/clanek/zhave-drby/114051/michal-hejny-smutny-konec-pohadkoveho-rostaka-ze-saxany.html
https://www.fdb.cz/lidi-zivotopis-biografie/24376-michal-hejny.html
https://www.csfd.cz/tvurce/44670-michal-hejny/prehled/
