Článek
Divadelní veselohra Jaroslava Vrchlického se poprvé na jevišti hrála v květnu roku 1884, dnes je však známá především díky muzikálovému zpracování z roku 1973, jehož se chopil Zdeněk Podskalský.
První film byl němý
První filmovou adaptaci rozmarného příběhu ovšem již v roce 1919 natočil dnes již dávno pozapomenutý režisér Olaf Larus-Racek. Jednalo se o první nesmělý pokus o historickou komedii v českém filmu, natáčelo v zahradách košířské usedlosti Kavalírka a rozhodně se nejednalo o muzikál. Film byl němý, o zvuku si tehdejší tvůrci mohli nechat jenom zdát. Na rozdíl od druhého Rackova filmu Sněženka z Tater se však dochoval a mezi filmovými znalci se těší vysokému hodnocení. Na Československé filmové databázi má sedmdesát procent.
V roli krále se představil Vladimír Ráž
Až o mnoho let později, v roce 1965, se k Vrchlického textu vrátil režisér František Filip, který se jej rozhodl pojmout jako muzikál. Jeho televizní verze je černobílá a má o mnoho skromnější výpravu než ta Podskalského. Natáčela se především ve studiu, na samotném Karlštejně vzniklo jen několik málo záběrů. Zatímco mladší film se opíral hlavně o jeden nově složený hit za druhým, tvůrci televizního filmu změnili texty tehdy populárních českých i zahraničních písní. Dobové šlágry pro potřebu filmu přetextoval Pavel Kopta. Například vládcův příjezd na hrad oznamovala melodie populární písně Jó, třešně zrály. Z obrazovky se ovšem linul text: „Král volně dýše, zase volně dýše, tady volně dýše a je to na něm znát…“ Dále zde diváci mohli identifikovat hity jako Až zazní volání divokých husí, Noc a den, Jak vypadá čas, Tam za tou duhou, Exodus, Mackie Messer, Ďáblovo stádo, Santa Anna Marie, Motýl či Valčík na rozloučenou. Za herce je zde ve většině případů odzpívali profesionální zpěváci, jmenovitě například Karel Hála.
Marvan měl stejnou roli
Inscenace byla hvězdně obsazena. Ústřední panovnickou dvojici si zahráli Vladimír Ráž a Jiřina Bohdalová. Bohuš Záhorský svoji tvář propůjčil arcibiskupovi Arnoštovi z Pardubic. Cyperského krále Petra ztvárnil Jiří Holý a proradného bavorského vévodu Štěpána Rudolf Deyl mladší. Iva Janžurová se stala Alenou a Ladislav Trojan jejím milým, královským šenkem Peškem. V roli purkrabího Ješka z Wartenberka se pak neobjevil nikdo jiný než Jaroslav Marvan, který si tak poprvé vyzkoušel roli, v níž exceloval již velmi nemocný a krátce před svou smrtí v Podskalského slavnější verzi.
Československá televize muzikál na svých obrazovkách poprvé uvedla poslední červnový den roku 1965. Dílo se po premiéře dočkalo bouřlivého přijetí. Ohlas diváků byl na jedné straně kladný a na té druhé pro změnu záporný. Bylo to zcela zákonité, protože Filipovo pojetí bylo netradiční, použití přetextovaných hitů neobvyklé.
Dnes se i přes horší technickou kvalitu, která odpovídá době svého vzniku, jedná o raritní doklad televizní tvorby šedesátých let. Své diváky si tedy rozhodně najde.
Zdroje:
