Článek
Československá televize natočila za bývalého režimu celou řadu seriálů s nejrůznější tématikou, od historických námětů, přes příběhy o stranických funkcionářích a dalších významných komunistech, až po série o lékařích, prodavačkách či kombajnistech. Seriály byly tu více, tu méně poplatné době vzniku. Mezi ty druhé zmíněné se zajisté řadila i Pátá stanice z roku 1985, která vyprávěla o stavbě sovětského ropovodu Družba. Ropovod Družba, česky ropovod Přátelství, je dodnes nejdelším ropovodem na světě. Spojuje státy bývalého RVHP se státy bývalého SSSR. Ropovod vystavěly tyto státy v čele se Sovětským svazem a jeho hlavním účelem bylo zásobovat země socialistické soustavy ropou a zemním plynem z oblasti středního Ruska.
Natáčelo se v Moldavsku
Pětidílný seriál o stavbě tohoto ropovodu vznikl v koprodukci se Sovětským svazem. Podílelo se na něm pražské i bratislavské studio Československé televize a také televize sovětská. Režie se chopil Vladimír Kavčiak, který byl zároveň společně s Eduardem Vernerem rovněž autorem scénáře. Za kamerou stál Juraj Šajmovič. Natáčelo se v Československu a na území dnešního Moldavska, kdesi poblíž Kišiněva.
Příběh vyprávěl o skupině Čechoslováků, kteří na území Sovětského svazu budovali jeden z úseků ropovodu. Stavba, která byla osou děje, byla provázena nejrůznějšími problémy i úspěchy. Řešily se ale rovněž mezilidské vztahy, lásky, konflikty či osobní krize. Příběh začínal ve chvíli, kdy byl odvolán původní hlavní inženýr a na jeho místo nastoupil nový. Na Páté stanici ale nebyl jen technický personál, mající na starosti výstavbu. Bylo tu i celé zázemí – řidiči, zdravotníci, personál kuchyně či administrativa. Ti všichni tu vstupovali různou měrou do děje.
V hlavní roli osvědčený Vladimír Brabec
Hlavní role nového šéfa výstavby připadla v té době velice populárnímu Vladimíru Brabcovi, úloha jeho odvolaného předchůdce pak připadla jeho kolegovi z Třiceti případů majora Zemana Emilu Horváthovi mladšímu. Veronika Žilková si zahrála mladou zdravotní sestru, která řeší svůj komplikovaný vztah právě k bývalému hlavnímu inženýrovi. Lékařku na středisku si pak zahrála Jana Hlaváčová. Televizní diváci ale mohli spatřit celou řadu známých herců. Patřili mezi ně Martin Huba, Jozef Adamovič, Ladislav Frej, Karel Augusta, Jan Přeučil, Břetislav Slováček, Pavel Zedníček, Maroš Kramár, Milena Dvorská či Zora Jandová.
Vladimír Brabec
Byť některé televizní stanice různé socialistické seriály tu a tem vytáhnou z propadliště dějin, v případě Páté stanice to nehrozí. Po seriálu se totiž slehla zem, z televizního archivu na Kavčích horách se ztratil neznámo kdy a jak. Pachatel výmazu magnetických pásů není známý. Nedochovaly se ani žádné písemné materiály, scénář nevyjímaje. Nic o tom nevěděl režisér, produkční, ani bývalý šéf dramatického vysílání.
Důvodem možná byla nedbalost
Seriál byl tematicky velmi vstřícný režimu, není tak příliš pravděpodobné, že by šlo o cenzurní zásah, jako se to stalo v případě historické série Ctná paní Lucie, která z archivu zmizela poté, co ji veřejně zkritizoval sám Gustáv Husák. Na druhou stranu seriál rozhodně nepatřil k tomu ideologicky nejhoršímu, co zde před rokem 1989 vzniklo, nebyl tak patrně ani důvod jej odstranit po pádu režimu. S největší pravděpodobností tak šlo o pouhopouhý šlendrián. Do dnešních dnů se tak dochovalo pouze několik fotografií a rovněž písnička od Olympiku s názvem Svítit a hřát. Jak v jednom z rozhovorů řekl Petr Janda, natočil ji tehdy se studiovou kapelou, aniž by věděl, že je určena pro seriál o ropovodu.
Zdroje:
