Článek
Film byl dílem sovětského režiséra Alexandra Mitty, který byl zároveň spoluautorem scénáře. Vznikl v roce 1982 v koprodukci Sovětského svazu, Československa a Rumunska. Příběh je volně inspirovaný Andersenovou Sněhovou královnou. Podobná jsou i jména dětí. Zatímco u Andersena se jedná o Gerdu a Káje, v Pohádce o putování se dětští hrdinové jmenují Marta a Maj.
Ruský režisér Mitta
Pohádka vypráví o zhoubné síle zlata a síle sourozenecké lásky
Děj se odehrává ve fiktivním knížectví, kde žijí dva sirotci, již zmínění Marta a Maj. Chlapec disponuje kouzelným darem, dokáže hledat zlato, když se k němu ale přiblíží, začne jej silně bolet hlava. Ve snaze ochránit jej před utrpením, zakáže mu Marta tento dar používat a žijí proto v chudobě. V předvečer Vánoc Maje unesou padouši Gordon a Brutus v naději, že s pomocí jeho neobvyklých schopností zbohatnou. Marta se vydává do světa, aby ztraceného bratra našla. Cestou potkává potulného lékaře, vynálezce, básníka a filozofa Orlanda. Společně pokračují v hledání, překonávají nejrůznější nástrahy a pokušení, až jednoho dne vstoupí do morem zasaženého města. Orlando porazí morovou čarodějnici za cenu svého života. Marta zůstává sama. Po deseti letech putování se dostává do země, které vládne krutý princ. Jeto její již dospělý bratr Maj. Žije na hradě spolu se svým únoscem Gordonem, naučil se ovládat svůj dar, již nepociťuje bolest, když se přiblíží ke zlatu, ale naopak jej dokáže přemisťovat silou myšlenky. Gordon jej vychoval tak, aby byl stejný jako on a dokonce věří, že jeho duše přešla do mladého muže.
Gordon se Martu nejprve za pomoci úplatků pokusí přimět k odchodu, když to nepomůže, uvězní ji ve věži. Objeví ji tu Maj, uvědomí si, že jeho současný život nedává smysl, pomocí svého daru svolá všechno zlato na hradě a hrad zničí do základů. Když se Marta probudí v troskách, najde svého bratra, který sice ztratil svoji kouzelnou moc, zároveň v něm ale ožil Orlandův duch. Pohádka ale nevyzní jednoznačně pozitivně. Dívka si nakonec přes lehkou naději v závěru uvědomí, že během cesty ztratila mnohem více, než na konci pouti našla.
Představitel hlavního hrdiny měl podobně nešťastný osud
Natáčení filmu probíhalo v Moskevské oblasti, na Krymu, ale také v Českém Krumlově a v okolí hradů Kost a Trosky. Český podíl na ní je ale spíše zanedbatelný. Kromě místních lokalit se v pohádce objevili ještě někteří čeští herci ve vedlejších rolích. Ty hlavní připadly Rusům. V roli vynálezce Orlanda se tak představil známý ruský herec Andrej Mironov. Mironov debutoval v roce 1961 v dramatu A co když je to láska?. Ve stejném roce začal působit v Moskevském divadle satiry. Dařilo se mu jak na půdě divadla, tak i ve filmu. Šel doslova z role do role. U nás je kromě Pohádky o putování známá i komedie Neuvěřitelná dobrodružství Italů v Rusku. Mironov byl velice úspěšný, jeho život ale příliš šťastný nebyl. Od mládí jej trápily zdravotní problémy, již v roce 1978 prodělal první krvácení do mozku. V roce 1987 zkolaboval během divadelního představení, byl převezen do nemocnice, kde za dva dny zemřel. Příčinou byla vrozená výduť, která způsobila krvácení do mozku.
Andrej Mironov
V Pohádce o putování propůjčil postavě Orlanda v češtině svůj hlas Miroslav Moravec. Malou Martu, dívku, která vlivem kouzla ve filmu na rozdíl od bratra nezestárne, si zahrála Taťjana Aksjuta. Drobné herečce bylo v době natáčení již dvacet pět let, hrála však nedospělou dívku. Na rozdíl od Mironova byla její herecká kariéra chudá, zahrála si v několika filmech, především v pohádkách. Naposledy si před kameru stoupla v roce 1997. Následně se zaměřila na práci v Ruském akademickém divadle mládeže, nyní vede dramatický kroužek v Dětském domě kreativity v parku Sokolnik.
Maje hrála dívka
Malého Maje nehrál chlapec, ale dívka, Ksjuša Pirjatinská, pro kterou to byla patrně jediná filmová role v životě. Dospělému Maji pak propůjčil svoji tvář Valerij Storožik. Tento ruský umělec začal hrát již ve svých dvanácti letech, především v dětských filmech. K roli Maje se dostal úplnou náhodou. Režisér chtěl tuto postavu i v dospělé podobě obsadit herečkou. Storožik pouze doprovodil svoji kolegyni na konkurz. Roli však nakonec dostal místo ní. Herecky je činný dodnes, věnuje se především muzikálu, dabuje a nadále i filmuje.
Lev Durov (uprostřed) a Andrej Mironov (napravo)
Bídáka Gordona si zahrál Lev Durov. Tento ruský národní umělec se ve filmu poprvé objevil v roce 1954 a za svůj život ztvárnil více než sto šedesát postav. Věnoval se také režii. Zemřel v roce 2015.
Ve vedlejších rolích se objevilo několik českých herců. Marie Rosůlková si zahrála například hodnou babičku, Evžen Jegorov pro změnu strážného, Václav Kotva zedníka, na Zdeňka Řehoře zbyl nevolník a na Karla Hábla myslivec.
Pohádce dobová kritika vyčetla, že na rozdíl od dřívějších zfilmovaných sovětských pohádek obsahuje filozofický podtext a je tedy určena spíše dospělému publiku. U nás se do přílišné obliby nedostala a není moc často reprízována.
Zdroje:
