Článek
Historicky první díl do té doby nevídaného televizního seriálu byl odvysílán dne 9. prosince 1959 a nesl název V novém bytě. O podobném formátu se přitom uvažovalo již o několik let dříve. Když v polovině padesátých let začal v televizi pracovat Jaroslav Dietl, přišel s nápadem vytvořit příběhy na pokračování, k jejich realizaci však nakonec nedošlo. Až v roce 1959 dostal zelenou režisér Jaroslav Dudek a světlo světa tak mohl spatřit první seriál Rodina Bláhova. Na režii se spolu s ním podíleli i Václav Lohniský a Stanislav Strnad. Ilja Prachař, který v seriálu zároveň hrál, se stal jedním ze scénáristů. Tím druhým byl dramatik a tehdejší šéfredaktor redakce zábavy Zdeněk Bláha, který byl v kolektivu natolik oblíbený, že fiktivní seriálová rodinka dostala jméno právě po něm. Od čtvrtého dílu se pak mezi autory scénáře objevilo i jméno Jaroslava Dietla.
Jaroslav Dudek
Komediálně laděný seriál vypravoval o osudech dvou generací rodiny Bláhovy, která žila v jednom bytě. Kromě různých humorných situací z každodenního soužití rodiny se místy zabíhalo i do komunální satiry.
Seriál na jedno použití
Již zmíněný Ilja Prachař se ujal role otce rodiny. Úloha matky připadla Stelle Zázvorkové. Dceru Marii hrála Jiřina Jirásková a syna Jardu Ladislav Trojan. V jedné z vedlejších rolí se objevila i Nataša Gollová. Autoři ani herci se nedomnívali, že dělají něco výjimečného. Jak kdysi řekla Jiřina Jirásková, v té době už hrála mnohem zajímavější role v divadle a natáčela filmy, tak od nového formátu nic neočekávala. Diváci si ale seriál okamžitě zamilovali a dožadovali se dalších dílů. Nakonec jich vzniklo deset. Do dnešních dnů se bohužel zachoval pouze ten desátý, silvestrovský, a pak ještě několik zlomků dílu osmého. Na vině tentokráte není ani zlá vůle někoho nahoře, ani šlendrián. První televizní pořady, seriály nevyjímaje, se vysílaly téměř vždy na živo. V té době mohl být televizní signál produkován pouze televizní kamerou nebo snímáním z filmů. Tlustý svazek kabelů z kamery vedl k vysílači, ten signál poslal na vysílač na petřínské rozhledně. Záznam mohl být uchován pouze díky metodě telerecordingu, kdy byl obraz filmován z obrazovky. Byla to vlastně sestava obrazovky s vysokým jasem a kontrastem a filmové kamery s fixním ohniskem. Kamera snímala obrazovku a obraz se zaznamenával na filmový pás. Jednalo se o poměrně složitý proces a používal se tak jen v některých případech.
Jiřina Jirásková
Ladislav Trojan před časem popsal tehdejší způsob práce takto: „Tři týdny jsme zkoušeli ve Strahovském divadle, pak jsme se na tři dny přestěhovali do Měšťanské besedy před kamery, kde už byly postavené kulisy, a teprve pak se šlo vysílat.“
Desátý díl byl ze záznamu
Seriál běžel od prosince 1959 do prosince 1960. Objevoval se na obrazovce nepravidelně, přibližně jednou za měsíc. Délka jednotlivých dílů se pohybovala od třiceti do padesáti minut, nejčastěji byla čtyřicet pět minut. Vysílalo se v různé dny v týdnu zpravidla okolo osmé hodiny večerní.
V televizním archivu se doposud nachází desátý díl seriálu, který pro silvestrovský pořad roku 1960 natočil režisér Stanislav Strnad. Vzhledem k času uvedení byl tento jediný díl předtočený dopředu a vysílaný ze záznamu. Kromě toho se zachovalo několik nesourodých úseků dílu osmého, který se z části odehrával v Rumunsku. Záběry od Černého moře opět musely být natočeny dopředu. Tento díl je zajímavý i z jiného důvodu. Jedná se o první použití reklamy, přesněji řečeno product placementu, v československém televizním seriálu. Cestu televizního štábu na jih totiž sponzorovala cestovní kancelář Čedok, kterou herci na obrazovce nezapomněli zmínit.
Torza seriálu zůstala po celá desetiletí zapomenuta v televizním archivu, kde je až na počátku jednadvacátého století objevila dramaturgyně Jana Dudková, která se na něm kdysi podílela. Zachovaný díl seriálu odvysílala Česká televize dne 6. září 2006 na svém druhém programu.
Seriál Rodina Bláhova není jediný, který se vinou někdejší techniky do dnešních dnů nedochoval. Patří mezi ně i daleko známější Tři chlapy v chalupě, který se na obrazovkách objevoval v rozmezí let 1962 až 1963. V jeho případě se z osmnácti dílů dochovaly pouhé dva.
Zdroje:
