Hlavní obsah
Lidé a společnost

Ray Kroc: Čech, který dal světu McDonald’s

Foto: Sigfried Rödig /Wikimedia Commons/CC BY-SA 4.0

Ray Kroc (vpravo)

Podnikat začal po padesátce, stál za zrodem impéria McDonald’s a časopis Time jej zařadil mezi stovku nejvýznamnějších osobností dvacátého století.

Článek

„Věřím v Boha, v rodinu a v McDonald’s, ale v práci je pořadí opačné,“ řekl kdysi Ray Kroc, zakladatel snad nejznámější sítě rychlého občerstvení na světě. Jeho život je ukázkou odvahy, vytrvalosti a píle. Své impérium začal budovat až ve věku, kdy většina z jeho vrstevníků pomýšlela na důchod. Start do života přitom neměl vůbec lehký, narodil se imigrantům a ani se nevyučil.

Rodina vlastnila hospůdku u Rokycan

Ray Kroc spatřil světlo tohoto světa dne 5. října 1902 ve vesnici Oak Park u Chicaga. Narodil se v rodině českého emigranta Aloise Kroce, který pocházel ze Stupna na Rokycansku. Jeho otec byl místním hostinským. Také Rayova matka, Rose Mary Hrachová, měla český původ. Chicago a jeho okolí bylo v této době městem s vůbec největší koncentrací českých přistěhovalců ve Spojených státech.

Foto: Itsd-foto/Wikimedia Commons/CC BY-SA 4.0

Pamětní deska R. A. Kroce vedle vstupu prodejny Jednoty, Stupno čp. 181

Alois Kroc pracoval jako technik u Western Electric Union a měl ještě jednoho syna Boba. Ray byl od dětství velice činorodý a jeho matka si s ním nevěděla rady. Aby jeho energii usměrnila, začala ho učit hrát na klavír, což se mu později velmi hodilo. Škola jej totiž nudila, měl pocit, že se učí mnoho zbytečností a ztrácí tím čas. Ve čtrnácti se proto rozhodl své vzdělávání ukončit. Jeho o tři roky mladší bratr byl ve studiích daleko usilovnější a později se stal lékařem.

Ray si z nedostatečného vzdělání ale rozhodně žádné vrásky nedělal, už jako dítě s kamarády několik měsíců provozoval prodejnu s hudebními nástroji a chtěl se stát obchodníkem. Vystřídal několik zaměstnání. Za války zfalšoval údaje o svém věku, aby mohl nastoupit do armády k Červenému kříži jako řidič sanitky. Na frontu se však nakonec nedostal, neboť válka po vstupu Američanů rychle skončila.

Prodával kelímky z papíru

Po válce přijal práci jazzového klavíristy v orchestru v Michiganu. Seznámil se tu s dívkou jménem Ethel, kterou si vzal za ženu. Krátce na to si našel novou práci u firmy Lily Tulip vyrábějící papírové kelímky. Zavětřil, že prodejní potenciál kelímků, které byly v té době neobvyklou novinkou, je velký, podaří-li se překonat setrvačnost tradice. Nastavil si velice tvrdý režim a pracoval pro firmu až osmnáct hodin denně. Píle se mu ovšem bohatě vyplatila. Zvyšoval jak svůj příjem, tak sebedůvěru a brzy vystoupal na ty nejvyšší pozice, na které vystoupat mohl. Odměnou mu byla pětiměsíční neplacená dovolená, kterou strávil na Floridě. Kdo by si myslel, že ji využil k načerpání sil, ten by se šeredně pletl. Místo zaslouženého odpočinku se raději nechal zaměstnat v realitní kanceláři. Okamžitě patřil mezi dvacítku nejlepších prodejců. Na Floridě však nezůstal a vrátil se k prodeji kelímků. Lukrativní místo ale přece jenom nakonec opustil a vydal se vstříc novým příležitostem. Stal se prodejcem Multi-mixeru, stroje na výrobu mléčných koktejlů.

Foto: Bruce Marlin/Wikimedia Commons/CC BY-SA 2.5

Muzeum McDonald’s

Sedmnáct let cestoval po Spojených státech a prodával tento výrobek. V roce 1953 jej zaujalo, že bratři Richard a Maurice McDonaldové si do své restaurace v San Bernardinu v Kalifornii objednali větší množství mixérů. Chtěl podnik spatřit na vlastní oči a byl ohromen. Systém práce, který bratři McDonaldové vymysleli, jej doslova fascinoval. Připomínal Fordův systém výroby v továrnách. Zvláštní osmiúhelníková budova byla plná pracovníků v jednotných bílých úborech, kteří přesně plnili své úkoly. Všude panoval pořádek, disciplína a výkonnost. Příprava jídla trvala půl minuty, zatímco běžný standard v restauracích byl dvacet minut. Kroc si okamžitě uvědomil, jakou obrovskou obchodní příležitost právě potkal. Tato malá restaurace by se mohla stát předlohou pro stovky a tisíce podobných po celé zemi.

Místo párků hamburgery

Neváhal a oba bratry oslovil s nabídkou, že vstoupí do podniku a dodá jim model, který měl již dávno promyšlený. Bude jezdit po Spojených státech, nebude ale zakládat pobočky, jako to dělají jiní, nýbrž nabídne místním drobným podnikavcům tak zvané franšízy, tedy značku a know-how, za něž centrální firma bude dostávat provize ze zisku. A právě tímhle modelem z McDonald’s brzy vybudoval největší restaurační řetězec v USA.

Jedním z jeho počátečních přínosů firmě bylo rovněž to, že namísto tehdy oblíbeného hot dogu vsadil na hamburgery s mletým masem, v nichž spatřoval budoucnost. Nabídka jídel byla celkově omezená, kromě hamburgerů se prodávaly hranolky a  nealkoholické nápoje. Všechno se vyrábělo metodou montážní linky a s vynaložením minimálního úsilí, času a nákladů.

První restauraci otevřel Kroc v roce 1955 na Středním Západě. Zprvu čelil řadě problémů, od architektonického vzhledu budov po nedostatky v chuti hranolků. Vytrvale dolaďoval detaily, otevíral pobočky a do toho stále prodával Multi-mixery, aby pokryl počáteční náklady. Postupně vypracoval propracovaný plán pravidelného zaškolování majitelů koncesí a dosáhl tím toho, že zákazník si odnášel stejný zážitek, ať zavítal do kterékoliv z restaurací řetězce.

Neváhal se zadlužit a neprohloupil

Krocovi se opravdu dařilo, McDonald’s rychle expandoval a bylo jasné, že jde tou správnou cestou. V roce 1961 se rozhodl od McDonaldových podnik odkoupit. Částka, kterou požadovali, byla na svoji dobu astronomická, jednalo se o 2,7 milionu dolarů. Kroc tolika penězi samozřejmě nedisponoval. Rozhodl se ale zariskovat a částku si půjčil. Bylo to opravdu velice riskantní, neboť podle původního propočtu měl peníze splácet dlouhých třicet let. On ale vše vsadil na budoucnost podniku a vyplatilo se. Díky neskutečnému rozvoji dluh splatil po jedenácti letech. Již v roce 1963 firma pokořila hranici miliardy prodaných hamburgerů za rok. V roce 1966 vstoupila na newyorskou burzu, o rok později vznikly první dvě restaurace mimo půdu Spojených států.

Foto: Unknown/Wikimedia Commons/Public Domain

Ray Kroc

McDonald’s se stal mezinárodním fenoménem, jedním z největších obchodních řetězců na světě, dnes působí ve sto dvaceti zemích světa a stal se symbolem Spojených států a západní kultury vůbec, stal se ale rovněž symbolem konzumerismu, rychlého a jednoduchého způsobu života a terčem kritiky, zejména kvůli nezdravé stravě vedoucí k obezitě pravidelných zákazníků.

Ray Kroc z vedení firmy odstoupil v roce 1974 a zakoupil baseballový tým San Diego Padres. Jako pověstný pedant byla však s výkony hráčů natolik nespokojen, že tým raději raději předal svému zeti. Teprve ve svých pětasedmdesáti letech se rozhodl porazit svoji celoživotní náklonnost k alkoholu a podstoupil odvykací kůru. Zemřel dne 14. dubna 1984 na srdeční selhání.

Zdroje:

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz