Článek
Rodinný muzikál režisérky Věry Plívové - Šimkové z roku 1973 vypráví o svárech dvou chlapeckých fotbalových družstev a o přátelství Markéty a Žanety, dívky od kolotočů. Zatímco Žanetu si zahrála Yvetta Kornová, v její kamarádku Markétu se proměnila Renata Mašková.
Role jí vzala kamarádku
Talentovaná tmavovláska se narodila dne 7. dubna 1960 v Praze. Byla velmi pohybově nadaná a talentovaná. Navštěvovala baletní přípravku Národního divadla a školní dramatický kroužek. Tady si jí jednoho dne vyhlédla Drahomíra Králová, která tehdy pracovala jako pomocná režisérka pro film Přijela k nám pouť. Chtěla po ní nejprve, aby zahrála rozzlobenou školnici. Jako druhý úkol jí uložila ztvárnit dceru ženy, která se rozhodla opustit manžela. Obě dvě zadané úlohy zvládla Renata na jedničku, a tak roli v dětském muzikálu dostala. Film se setkal s mimořádným úspěchem a z Renaty se rázem stala dětská hvězda. Poznala ale i odvrácenou stranu slávy. Kvůli filmování přišla o přátele, nejlepší kamarádka s ní již dokonce odmítla sedět v jedné lavici. „Když jsem se po prázdninách vrátila do školy, moje nejlepší kamarádka už seděla s jinou holčičkou. Ostatní holky mi řekly: No, co si myslíš, vždyť jsi teď namyšlená herečka,“ popsala před časem v jednom z rozhovorů.
Negativní zkušenost Renatu od filmování neodradila, po základní škole se rozhodla studovat Státní konzervatoř v Praze a přijímacím sítem úspěšně prošla. Dostala také několik dalších výrazných rolí. Náročnou dramatickou úlohu Jany Tománkové si zahrála ve filmu Velké trápení, v rodinné komedii Jak se točí Rozmarýny se ocitla znovu pod režisérskou taktovkou Věry Plívové - Šimkové a ztvárnila zde skriptku Elišku. K nepřehlédnutí byla rovněž coby servírka Jolana Miklošová v Herzově slovenské komedii Sladké starosti.
Chyběly jí ostré lokty
Dařilo se jí i v osobním životě a na konci školy se vdala, pak ale nastal zlom. Po absolutoriu se jí nedařilo získat divadelní angažmá, začala proto své umění předávat dětem v tehdejších lidových školách umění. Film a televize jí také již tolik příležitostí nedávaly a když už, tak se jednalo o malé role. Až na konci osmdesátých let si ji vybral režisér Jiří Adamec do role výškařky v seriálu ze sportovního prostředí Dlouhá míle. Velkou úlohu v tom hrála její výška, Renata měří 177 cm. Seriál bohužel doplatil na dobu svého vzniku. Natáčel se ještě za normalizace, uveden byl ale až po převratu. Setkal se tak s nezájmem a upadl do zapomenutí.
Renata, nyní již Linhová, se poté, co se jí narodili synové Lukáš a Vojtěch, soustředila především na svoji rodinu. Více a více si zároveň uvědomovala, že herecké prostředí pro ni nebude to pravé. Nelíbily se jí především intriky mezi herci a také to, že si s kolegy nemohli vzájemně skutečně důvěřovat. „Jestli jsem měla nějaký talent, pak mi k němu Bůh nedal povahu,“ uvedla před časem.
Již po první mateřské dovolené vystupovala jak konferenciérka v Armádním uměleckém souboru Víta Nejedlého, kde se časem začala angažovat i po organizační stránce, což ji začalo bavit natolik, že po rozpadu souboru si našla práci manažerky ve firmě působící v oblasti služeb a obchodu, kde působila deset let. Odtud přešla na pozici hospodářky na jedné z pražských základních škol. V roce 2007 se po delší době vrátila před kameru a zahrála si v televizní kriminálce Dušana Kleina Muž a stín. Školství ale u ní nakonec vyhrálo na plné čáře a přijala pozici vedoucí střediska volného času domu dětí a mládeže při základní škole v pražských Kunraticích. K herectví se již nevrátila.
Zdroje:
