Článek
Příhody psa Civila je polský černobílý seriál, který se natáčel v letech 1968 až 1970. S nápadem vytvořit příběh služebního psa, který slouží po boku milicionáře, přišel režisér Krysztof Szmagier. Dlouhý čas příprav strávil na cestách po Polsku, kde sbíral příběhy o dobrodružstvích služebních psů.
Tajně vycvičený psík
Civil je pes s policejním výcvikem. Na počátku seriálu to nemá jednoduché. Na chovné stanici služebních psů polské milice se narodí jako přespočetné štěně, které má být podle zákona utraceno. Dobrosrdečnému seržantovi Walczakovi se ho zželí, tajně ho proto odnese, vychovává a cvičí. Psík je sice inteligentní, ale velmi svéhlavý. Walczak je přesto přesvědčen, že z něho bude vynikající policejní pes. Z komického a neohrabaného parťáka nakonec vychová skvělého pátrače. Snaží se s ním složit služební zkoušky, naráží ale na odpor svého nadřízeného. Ve druhém díle psíka věnuje dětem do dětského domova. Ty chtějí, aby se jmenoval Šarik, což je narážka na starší slavný seriál. Pes ze sirotčince ale uteče a vrátí se do výcvikového střediska pro psy. Nakonec je ke zkouškám připuštěn a složí je na výbornou. Dostane jméno Civil, protože byl vycvičen vlastně na zapřenou,a po boku svého pána se zařadí mezi ochránce pořádku. A činí se opravdu velmi. Najde děti ztracené v bažinách, zachrání kluky hrající si s nevybuchlou municí, odhalí pašeráka, neváhá vyskočit na rozjetý vlak, ani skákat padákem z helikoptéry. A během toho všeho také trochu zlomyslně škodí Walczakovu nadřízenému.
Režisér seriálu Krzysztof Szmagier
Ovčácký pes Bej, který ztvárnil titulní roli, patřil režisérovi Krzysztofu Szmagierovi. Ten při psaní scénáře počítal s tím, že se tak bude jmenovat i hlavní postava filmu. Nakonec to neprošlo, což velmi mrzelo jeho syna Tomasze. „Tomek byl mým poradcem při psaní scénáře. Jednou jsem pozval svého syna a jeho jedenáct kamarádů na půdu, manželka klukům četla můj příběh a já jsem sledoval jejich reakce,“ svěřil se režisér. Jméno Bej se v seriálu ale přece jenom objevilo. Bylo zmíněno v první epizodě. Jednalo se o psa, který měl zemřít při výkonu služby při záchraně svého pána.
Práce se zvířaty nebyla jednoduchá
Bej byl velmi talentovaným psím hercem. Měl charakter hvězdy. Když uslyšel: „Ticho, kamera!“ okamžitě pochopil, že je momentálně tím nejdůležitějším na place. Nebylo nic, co by neudělal. Dokonce naskočil do helikoptéry. S jeho dvěma dubléry to bylo trošku horší. Především tedy s jedním z nich. Nedokázal totiž předstírat. Když mu ráno řekli: „Vezmi si ho!“ a scéna se několikrát opakovala, nemohl se muž, který s ním scénu hrál, na place objevit dalších osmačtyřicet hodin.
Problematické natáčení bylo i s dalšími zvířaty. Veterinář a chůva stále hlídali psy a režisér si rval vlasy, neboť čtyřnozí herci si dělali, co chtěli. Oříškem bylo kupříkladu to, jak donutit šest malých psů - neboť v boudě, kde hrdina vyrůstal, jich bylo strašně moc - aby se najednou podívali do kamery. Nebo jak přimět štěně, které představovalo malého Civila, aby se ve správný okamžik ohlédlo zpět na svého pána. Nakonec se to vyřešilo tak, že na daný signál někdo zašustil obalem od bonbónů, což se psovi velmi líbilo a hlavu otočil. Po každém zašustění musel ale dostat bonbón. Nakonec jich byl tak syt, že na zvuk již nereagoval. Motivování sladkostmi pro něj nakonec mělo tragickou dohru. Začal trpět onemocněním jater a musel být utracen. Kvůli práci se zvířaty byla překročena spotřeba filmového materiálu a natáčení bylo načas přerušeno. Filmaři museli složitě vysvětlovat úředníkům, proč se tak stalo. Vše ale dobře dopadlo. Seriál se nakonec točil pět měsíců roku 1970.
Natáčelo se v Sułkowicích
Ve filmu nehrála jen zvířata. Objevila se zde také celá řada známých tváří. Walczaka si zahrál Krysztof Litwin, jehož diváci již znali ze seriálu Čtyři z tanku a pes. Natáčelo se mimo jiné v Sułkowicích, které jsou střediskem polské policejní kynologie. Ve zdejším muzeu dnes můžete spatřit vedle psa Šarika i vycpaninu jednoho z představitelů Civila.
V Polsku si seriál ihned oblíbili. Na počátku sedmdesátých let se vysílal i u nás a také tady měl ve své době řadu především dětských fanoušků. Existují také domněnky, že se stal předlouhou pro Komisaře Rexe.
Zdroje:
