Článek
Ačkoliv její filmografie čítá pouhých pár titulů a z pláten kin již dávno zmizela, filmovým fanouškům se připomíná stále. Nesmrtelnou ji učinila především její účast na kultovním Četníkovi ze Saint-Tropez, objevila se ale i v koprodukčním slovensko-francouzském filmu ze šedesátých let.
Kamarádka četnické dcerky Nicol
Sylvie Bréal se narodila 26. ledna 1945 ve Francii, kde posléze zahájila i svoji filmovou kariéru. V roce 1963 debutovala v černé komedii Vrah zná hudbu. Její nejslavnější rolí se bezpochyby stala Jessica v kultovní komedii Četník ze Saint-Tropez, v níž se divákům představila hned v následujícím roce. Jako jedna z divokých, mladých kamarádek hlavní hrdinky Nicole, v podání Geneviève Grad, ztělesňovala lehkost a bezstarostnost tehdejší francouzské Riviéry. V příběhu, kde Louis de Funès jako upjatý strážmistr Cruchot nahání nudisty a snaží se udržet dceru pod kontrolou, byla Sylvie Bréal nepřehlédnutelným symbolem mládí šedesátých let.
V roce 1967 účinkovala v dobrodružném filmu Sedm mužů a jedna potvora. Před kamerou se tak setkala s dalším z francouzských velikánů, Jeanem Maraisem. Na režisérské stoličce pak neseděl nikdo jiný než Bernard Borderie, známý tvůrce filmů o Angelice. Na Sylvii ve filmu připadla úloha Moniky, služebné hlavní hrdinky, italské hraběnky Carlotty. Ve stejném roce se také objevila v televizním seriálu La princesse du rail, který vyprávěl příběh o budování železnice ve Francii v devatenáctém století. V tomto šestadvacetidílném seriálu, vytvořeném Henrim Spadem, hrála postavu Virginie.
Jean-Louis Trintignant se slovenským filmem doslova prolhal
V roce 1968 se výrazně zapsala do československé kinematografie. Zahrála si služebnou Mariu v koprodukčním slovensko-francouzském snímku Muž, který lže, v němž hlavní roli ztvárnil slavný Jean-Louis Trintignant. Snímek se natáčel na Slovensku pod režijním vedením Alaina Robbe-Grilleta, který v něm rozvíjel své oblíbené téma relativity pravdy a lži, skutečnosti a představ. Děj se odehrává na Slovensku po druhé světové válce, v malé horské vesnici s partyzánskou minulostí. Jednoho dne sem přichází muž jménem Boris, který o sobě tvrdí, že byl pravou rukou hlavy partyzánů Jána Robina, který zmizel. S tímto tvrzením, které neustále mění, za účelem manipulace s okolím, se vetře do přízně trojice žen, Robinovy manželky Laury, sestry Sylvie a jejich služky, které bydlí na zámečku s Robinovým otcem a starým Franzem. Příběh Boris vypointuje až do Jánovy smrti. Sylvia se do Borise zamiluje, stane se jeho milenkou bez toho, že by chtěla vědět, zda k ní něco cítí. Otec rodiny umírá a Laura je dalším objektem Borisovy touhy. Nikdy se nesmířila s myšlenkou, že její manžel je mrtvý, ale neodolá kouzlu neznámého. Nakonec se vrací Ján. Je to ale skutečně on?
K dotvoření dojmu lži je použito složitého systému prostřihů do minulosti, která se samozřejmě mění podle vyprávění muže, který lže, a pomocí nečekaných změn umístění postav ve scéně a scén vůbec. Realita se mísí se sny či halucinacemi. Po chvíli ani sám divák neví, co je pravda a co je lež.
Filmová kariéra Sylvie Bréal pokračovala ještě v sedmdesátých letech. V roce 1970 účinkovala ve filmu Solo režiséra Jeana-Pierra Mockyho, kde hrála po boku samotného režiséra. Tento kriminální thriller pojednává o mladých levicových militantech, jenž provádějí útoky proti finanční buržoazii. V den svatého Valentýna je v jedné z pařížských čtvrtí postřílena smetánka boháčů a levicových intelektuálů, která prováděla sexuální orgie s nezletilými dívkami. Snímek odráží napjatou politickou situaci ve Francii po velkých studentských bouřích v květnu roku 1968.
Vrcholem Sylviiny kariéry byla role Zibbede v minisérii La duchesse d'Avila z roku 1973. Tento nákladný televizní projekt režiséra Philippa Ducresta byl adaptací románu hraběte Jana Potockého a odehrává se ve Španělsku roku 1734. Natáčelo se převážně v pohoří Sierra Nevada i v Alhambře v Granadě. Sylvie Bréal se zde objevila po boku Jeana Blaise a Eveline Eyfel. Jednalo se o její poslední počin před kamerou. Od té doby se již v žádném filmu či televizním seriálu neobjevila a nejsou známy ani její další osudy.
Zdroje:
