Hlavní obsah

Tlumočník „Hujer, metelesku blesku“ Jaroslav Vozáb zemřel na ulici, smrt mu přineslo číslo 69

Foto: VitVit/Wikimedia Commons/CC BY-SA 4.0

Jaroslav Vozáb zažil dobu, kdy Divadlo Járy Cimrmana působilo mimo jiné ve Strašnicích

Jaroslav Vozáb patřil mezi členy Divadla Járy Cimrmana. Ve filmu hrál malé až epizodní role, vždy ale nepřehlédnutelné. Taková byla i jeho role tlumočníka rumunské delegace ve filmu Marečku, podejte mi pero!

Článek

Jaroslav Vozáb přišel na tento svět 16. prosince 1919 v Neuměřicích, kde jeho prarodiče provozovali obchod a hostinec. Jaroslavův otec se vyučil kovářem a rozjel v Neuměřicích podnikání, také se tu oženil. Vzal si Antonii Fejkovou. Ve vsi ale působilo kovářů několik a bylo potřeba se nějak specializovat. Vozáb proto rozjel výrobu zemědělských strojů s hlavním zaměřením na pluhy na orbu. Za pár let mu byly Neuměřice malé, navíc se rodina rozrostla právě o syna Jaroslava a bylo potřeba najít i větší bydlení. Vozábovi se proto přesunuli do sousedních Velvar, kde si přestavěli bývalý špýchar. Nedaleko od něj pak postavili továrničku, v níž úspěšně pokračovali ve výrobě pluhů a později začali stavět i koňské kočáry.

Nacisté mu zrušili školu

Jaroslav Vozáb ve Velvarech absolvoval základní školní docházku a poté pokračoval ve studiích na reálném gymnáziu v Kralupech nad Vltavou. Po maturitě si zvolil obor čeština a francouzština na filozofické fakultě. Bohužel již v listopadu roku 1939 nacisté české vysoké školy uzavřeli a jejich studenty internovali v koncentračním táboře. Jaroslav tomuto osudu naštěstí unikl, neboť podle tehdejších kritérií nebyl ještě zletilý. Z Ruzyně, kam studenty ze škol a kolejí odvezli, tak byl propuštěn. Neobešlo se to ale bez několika ran pažbou pušky na cestu.

Jaroslav se poté vrátil ke svým rodičům do Velvar a pracoval jako pomocný dělník v dílně svého otce. V roce 1941 si našel místo praktikanta v Živnostenské záložně ve Velvarech a v této době také absolvoval státní zkoušky z pedagogiky, němčiny a francouzštiny. V září následujícího roku nastoupil jako učitel v soukromé jazykové škole v Praze. Již v roce 1942 učení zanechal a našel si práci překladatele v Hospodářské skupině cukrovarnického průmyslu. Po sedmi letech odtud odešel do podniku KOVO-INVESTA-TECHNOEXPORT jako fakturant a obchodní referent. Neustále se zdokonaloval v jazykových schopnostech, nakonec tak ovládal rovnou sedm cizích jazyků, konkrétně francouzštinu, němčinu, španělštinu, polštinu, italštinu, angličtinu a částečně ruštinu.

Na sklonku roku 1956 začal Jaroslav Vozáb pracovat jako referent oddělení mezinárodních styků v Československém rozhlase. Měl na starost styk se západoevropskými rozhlasy a zároveň byl využíván jako tlumočník při zahraničních cestách Symfonického orchestru Československého rozhlasu. Na počátku sedmé dekády přešel na pozici překladatele a hlasatele zahraničního vysílání. Na odpočinek odešel v roce 1979, ale v rozhlase nadále působil jako externista.

S Cimrmany si sedl

Souběžně s prací pro rozhlas již od roku 1967 spolupracoval rovněž se Státním divadelním studiem, pro nějž překládal propagační materiály pro cizinu. V roce 1968 doprovázel jako tlumočník na mezinárodní divadelní festival do Vídně Divadlo Járy Cimrmana. Smoljak se Svěrákem nemohli přehlédnout jeho zvláštní styl mluvy, navíc jim Jaroslav opravdu padl do noty, a tak byl přijat do tohoto souboru. Nebyl již nejmladší, zároveň měl obrovský přehled, stal se tak u Cimrmanů jakýmsi nestorem. Díky svému kultivovanému, mírnému a bezelstnému projevu byl velice často představitelem ženských postav. K jeho proslulým rolím patřila princezna Zlatovláska v pohádce Dlouhý, Široký a Krátkozraký a uhlobaron Ptáček, prozatím ještě majitel dolu Terezka, ve hře Vizionář, která je součástí inscenace Posel z Liptákova. V souboru byl velmi oblíbený. „To byl zlatej člověk. On uměl dobře devět jazyků… Taky to byl polyhistor. Kdykoliv jsme jeli kolem nějakého hradu, zámku nebo něčeho pozoruhodného v české a moravské krajině, vždy o všem věděl. Zajímavé ovšem je, že když jsme se tam třeba zastavili a chtěli si to prohlédnout, tak on zůstal v autě a říkal: Já to nepotřebuji, já to mám doma v knihách,“ vzpomínal před lety jeho kolega z divadla Miloň Čepelka.

Rumunštinu ve skutečnosti neovládal

Diváci jej mohli vídat ve společnosti herců z Divadla Járy Cimrmana i ve filmu, sice v menších, ale nepřehlédnutelných rolích. Pro svůj specifický projev a nezaměnitelný hlas byl režiséry obsazován do epizodních rolí, v nichž se některé jeho hlášky stávaly kultovními. Několikrát se jednalo o úlohu tlumočníka, hrál tak v podstatě sám sebe. Jeho ikonickou postavou je tlumočník do rumunštiny ve filmu Marečku, podejte mi pero! s větou „Hujer, metelesku blesku.“ Jaroslav Vozáb zde provází zahraniční delegaci továrnou a uvedená replika měla být překladem příkazu „Hujere, jděte si po svejch!“. Ten zazněl z úst mistra Kroupy v podání Jiřího Sováka. Byť Vozáb uměl několik jazyků, rumunština mezi nimi nebyla. Předem se tak naučil pouze nutné repliky, které pro svoji postavu potřeboval.

Zajímavých rolí za sebou zanechal ale více. Poprvé se na stříbrném plátně představil coby moderátor výstavy psů v komedii Jáchyme, hoď ho do stroje! Notářem Čestmírem Grulichem se stal ve filmu Na samotě u lesa, inspektorem Drahotou v Kulovém blesku, farářem v Postřižinách, Bierhanzlovým sluhou Pazderou v Rozpuštěný a vypuštěný. V Nejisté sezóně byl Květoslavem Strakou. To ale již byla jedna z jeho posledních rolí. Zemřel pouhé dva dny po premiéře filmu. Dne 3. dubna 1988 přímo na ulici podlehl infarktu. Smrt si prý doslova přivolal! Ačkoliv byl jinak zdráv, byl velmi úzkostlivý vůči své tělesné schránce. Říkával, že se nedožije sedmdesátky, protože jeho otec i dědeček zemřeli, když jim bylo šedesát devět. Předpověď mu bohužel vyšla do puntíku. Pohřben byl na hřbitově ve Velvarech.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz