Článek
Jméno Vlasta Hrubá dnes již málokomu co řekne, přesto se v druhé polovině třicátých a na samém počátku čtyřicátých let jednalo o jednu z našich nejobsazovanějších hereček. Nehrála sice hlavní role, ale rozhodně byla k nepřehlédnutí. Atraktivní plavovláska s uhrančivým pohledem, krásným hlubokým hlasem, zpěvem a vrozeným šarmem, se uplatnila jako skvělá operetní zpěvačka i jako herecká představitelka mladých svůdných dívek, především z vyšších společenských vrstev. Český divák si ji paradoxně ale nejspíše vybaví především z role nehezké vychovatelky Kláry. To ale byla skutečně výjimka. V převážné většině rolí byla za krásku.
Filmaři ji našli velice brzy
Vlasta Hrubá se narodila dne 15. prosince 1918 v Praze na Vinohradech do rodiny krejčího. Divadlo ji lákalo od dětství. Chodila na soukromé hodiny zpěvu a hrála s ochotníky. Profesionální kariéru zahájila velice brzy, již v roce 1933 získala angažmá v holešovické Uranii, později působila kupříkladu v Divadle Vlasty Buriana, ve Švandově divadle nebo ve Stavovském divadle.
Vlasta Hrubá
Bylo jí sotva sedmnáct let a již se o ni začali zajímat filmaři. Na stříbrném plátně debutovala coby sestra Červeného kříže v dramatu Král ulice. Snímek vznikl pod režisérskou taktovkou Miroslava Cikána, který následně ještě spolu s Vladimírem Slavínským herečku obsazoval nejčastěji. Vytvářela především různé menší role. Zahrála si mimo jiné komornou v Komediantské princezně, bohatou paní Kašparovou v komedii Tři muži ve sněhu, bardámu v Důvodu k rozvodu, Berušku v děvčeti za výkladem, prostitutku Otylu v Batalionu, učitelku Skalskou ve filmu Ztratila se bílá paní, přísnou profesorku v Ideálu septimy, Venkovanku v komedii Studujeme za školou nebo Terinku v Arturovi a Leontýně.
Nejúspěšnější coby ošklivka
Svoji nejvýraznější a u diváků nejznámější roli ztělesnila v postavě přísné, staromódní a zároveň i nehezké slečny vychovatelky Kláry Pěkné v Cikánově komedii Příklady táhnou. Ve filmu se z ní samozřejmě díky dobrým příkladům nakonec vyloupne moderní, milé a krásné děvče.
Filmová kráska se v roce 1941 provdala za německého obchodníka Lothana Wiedera a dobrovolně přerušila svoji filmovou kariéru. Manželství ale nemělo dlouhého trvání a skončilo rozvodem. Již v roce 1944 se Vlasta Hrubá vrátila před filmovou kameru. Opětovně pod Cikánovým vedením si zahrála výraznou roli vypočítavé a lstivé podvodnice Lilian Škardové alias Frony, dcery starého podvodníka Škardy v podání Jaroslava Marvana, v kriminální komedii Paklíč. Aniž by to v tu chvíli kdokoliv tušil, herečka se tímto snímkem s československým filmovým světem rozloučila.
Vlasta Hrubá, rozhlasový přenos pro české dělníky v Německu, 1943
Ve znárodněné poválečné kinematografii pro ni již nebylo místo. Po osvobození čelila celý dlouhý rok Disciplinární komisi odborové rady divadelníků, která ji vyšetřovala v souvislosti s uměleckou činností za protektorátu. Příčinou podezření byl samozřejmě její exmanžel. Nic jí nakonec neprokázali a řízení proti ní bylo zastaveno. Vlasta ale v této zemi již žít nechtěla, záhy po neblahé zkušenosti s komisí odešla do Anglie. V době, kdy tu pobývala, se velice přátelila s herečkou Adinou Mandlovou. Nakonec se ale rozhodla zcela opustit Evropu, odešla nejprve do Ameriky, a nakonec na konci padesátých let natrvalo přesídlila do Venezuely. V této jihoamerické zemi se také podruhé vdala, stala se z ní paní Alvarez. Na rodnou vlast ovšem nikdy nezapomněla, často zde navštěvovala svého mladšího bratra. Naposledy se za ním přes oceán vypravila krátce před svou smrtí. Nezřídka rovněž pobývala u manželových příbuzných v Miamina Floridě, a tady také v květnu nebo červnu 1996 zemřela ve věku nedožitých sedmdesáti osmi let. Pochována je ve venezuelském Caracasu.
Zdroje:
