Článek
Před rokem 1989 bylo natočeno velké množství ideologicky zaměřených seriálů, které vyzvedávaly socialistický životní ideál a zobrazovaly současného hrdinu, jeho konflikty a schopnost bojovat za novoty, překonávat překážky a v případě potřeby přinášet i osobní oběti. Takovéto příběhy točil především režisér Evžen Sokolovský, jeden z nejpřizpůsobivějších prorežimních normalizačních tvůrců. Je to právě on, kdo stojí za takovými díly, jako byly Muž na radnici, Okres na severu, Nejmladší z rodu Hamrů, Inženýrská odysea, Gottwald či Chlapci a chlapi. Do výčtu jeho tvorby patří také již téměř zapomenutý seriál Zákony pohybu z roku 1978.
Viktor Vrabec dostal první velkou příležitost
Třináctidílná série diváka zavádí do národního podniku Radiana, kde se vyrábí litinové radiátory. Původní svědomitý, ale slabý ředitel Draxler, v podání Martina Růžka, se snaží podnik udržet, ačkoliv dodržování plánu je často jen na papíře, okolí, včetně náměstků, mu zamlčuje pravdu a nabádá ho k nekalým machinacím, takže továrna pomalu a jistě přestává fungovat. Draxler je z těchto důvodů nakonec odvolán a nahrazen mladým, ambiciózním inženýrem Hájkem, dosavadním předsedou družstva Kovoterm, jemuž svoji tvář propůjčil Viktor Vrabec. Pro tohoto do té doby neznámého herce role znamenala první velkou příležitost a zapsala ho do povědomí diváků.
Hájek je tím správným hrdinou socialistické práce, kterému se přes všemožné těžkosti nakonec podaří postavit podnik opětovně na nohy a výrobu nejen zachránit, ale dokonce inovovat. Toto hlavní téma je doprovázeno osudy mnoha dalších postav.
Nechtěné zobrazení reality
Seriál ve své úvodní části naprosto přesně zobrazuje realitu socialistického hospodaření. V podniku nic nejde, nefunguje, všem je vše lhostejné, nedodržuje se pracovní doba, práce je neefektivní, líných zaměstnanců se nelze zbavit, dělají se podvody, machinace, rozkrádá se socialistické vlastnictví, podepsané smlouvy nelze dodržet již předem, chybějí zásoby, nebo naopak přebývají, přístrojové vybavení je zastaralé.
V Zákonech pohybu se neřeší nic jiného, než: „Nemůžeme stavět, protože nemáme ventilátory. Nemůžeme vyrábět ventilátory, protože nemáme dostavěnou slévárnu. Slévárna ještě nestojí, protože nám nedodali … .“
Kovaný normalizační komunista Sokolovský rozhodně nechtěl ukázat nefunkčnost systému, zachycení reality nebylo podstatným vzkazem divákovi, tím bylo, že když někde kvůli nesvědomitým lidem něco nejde, vždy to nakonec vyřeší nějaký uvědomělý, energický soudruh. Dobro tak ve správném socialistickém seriálu vždy nakonec zvítězí stejně jako tomu bývá v pohádce.
Munzar řídil za Krampola
V seriálu si zahrála celá plejáda známých herců. Kromě již zmíněného Martina Růžka v roli odvolaného ředitele Draxlera, to byl kupříkladu Otakar Brousek starší, který se ujal úlohy náměstka Mráčka. Druhého náměstka Patra Kalaše ztvárnil Luděk Munzar. Role předsedy závodního výboru komunistické strany Václava Kaliny celkem trefně připadla Jiřímu Valovi. Vedoucího technického rozvoje Zdeňka Šindeláře si zahrál Vladimír Ráž. Vedoucího oddělení PAM zhmotnil Jiří Zahajský, předsedu závodní rady pro změnu Ilja Prachař.
Martin Růžek
Menší role podnikového řidiče byla přidělena Jiřímu Krampolovi, ten měl k řízení vždy ale spíš vlažný vztah a v době natáčení seriálu dokonce několik let za volantem neseděl. První scény, kdy musí Tatru 603 řídit, tak pro něj byly utrpením, protože se nedokázal rozjet. V tom mu nakonec pomohl Luděk Munzar, který v roli inženýra Kalaše sedával na sedadle spolujezdce, takže v těchto scénách to byl on, kdo ve skutečnosti šlapal na pedály a Krampol pouze točil volantem.
Za vše může Isaac Newton
Odkud se vzal název seriálu, je vysvětleno v jedenácté epizodě. Hlavní konstruktér inženýr Jiří Hartman, pro změnu zahraný Jiřím Štěpničkou, zde říká: „Isaac Newton kdysi v dávnověku fyziky vynalezl Zákony pohybu, ty jsou tři – za prvé Zákon setrvačnosti, za druhé Zákon síly, za třetí Zákon akce a reakce. A stejně tak jako ve fyzice, působí stejné vztahy ve vztazích mezilidských, společenských, výrobních a ekonomických a podobně.“ Zkrátka: „… pořád se musí něco hejbat.“
Radiana je fiktivním podnikem, není ani vztažena k žádnému konkrétnímu městu. Ve skutečnosti se ale natáčelo v Králově Dvoře u Berouna v ulici Na Louce 97. Zajímavostí je, že osmnáct let po natočení seriálu vznikla skutečná firma Radiana, a sice v Malé Vrbce na Hodonínsku. Tato firma tedy nemá s tou seriálovou nic společného.
Zdroje:
