Hlavní obsah
Lidé a společnost

Doktorku Ziru z Planety opic zničilo nařčení z komunismu, maska jí pomohla

Foto: Wolfgang Staudt/Wikimedia Commons/CC BY 2.0

Filmová krajina Planety opic

Kim Hunter se ve filmovém průmyslu prosadila v útlém mládí, získala Oscara, lživé nařčení jí ale převrátilo život vzhůru nohama. Opičí role ji vrátila na výsluní.

Článek

Skutečné jméno americké herečky znělo Janet Cole. Světlo světa spatřila v průmyslovém Detroitu, největším městě státu Michigan. Stalo se tak dne 12. listopadu 1922. Umělecké geny patrně podědila po své matce, Grace Lind, která působila jako koncertní pianistka. Otec Donald Cole byl inženýr.

Janet Cole se nezdálo být dobrým jménem pro herečku

Budoucí hvězda navštěvovala Miami Beach High School, střední školu na Floridě. V sedmnácti letech v Miami debutovala v malém divadelním souboru, následně získala prostřednictvím konkurzu angažmá v uznávaném komunitním divadle Pasadena Playhouse v Kalifornii. V roce 1943 si jí v Pasadeně všiml agent a podepsala sedmiletou filmovou smlouvu se známým producentem Davidem O. Selznickem. Byl to právě tento muž, proslulý především produkcí oscarového snímku Jih proti Severu, kdo mladé herečce navrhl, aby změnila jméno, neboť Janet Cole neznělo dostatečně umělecky, a navíc jméno Janet nosilo několik dalších hereček. Potěšilo ji to, neboť své pravé jméno neměla nikdy v oblibě. Sama si vybrala Kim podle jedné z divadelních postav. Příjmení Hunter pro ni vymyslela sekretářka filmové společnosti RKO, v jejímž nízkorozpočtovém hororu The Seventh Victim si následně v roce 1943 odbyla svůj filmový debut.

Foto: Unknown/Wikimedia Commons/Public Domain

Plakát k filmu The Seventh Victim

Ve snímku se satanistickou zápletkou představovala sympatickou osiřelou dívku Mary Gibson, hledající svoji záhadně zmizelou starší sestru. Mysteriózní thriller byl velmi úspěšný a je dokonce zařazen na seznamu 1001 filmů, které musíte vidět, než zemřete. Ve stejném roce získala Kim ještě vedlejší roli ve válečném dramatu Něžná družka. Film o ženách, které zůstaly samy poté, co jejich muži odešli do boje po japonském útoku na Pearl Harbour a vstupu Ameriky do války, byl později označen jako inspirovaný komunismem a na jeho tvůrce čekaly problémy.

Tramvaj do stanice touha dovezla horečku pro Oscara

Zatím ale popularita hereckého nováčka Kim Hunter rostla. Přispěla k tomu výrazná role June v britské romantické fantasii Otázka života a smrti z roku 1946. Hereččiným partnerem byl David Niven. Průlom v kariéře nastal však již o rok dříve, kdy Kim vytvořila na broadwayské scéně vedlejší postavu Stelly Kowalski v dramatu Tramvaj do stanice touha. Roli si o čtyři roky později zopakovala ve stejnojmenném filmu pod režisérskou taktovkou Elii Kazana. Stanleyho Kowalského hrál stejně jako na Broadwayi Marlon Brando a hlavní role Blanche DuBois, kterou na divadle představovala Jessica Tandy, připadla hvězdné Vivien Leigh. Úlohu Mitche získal Karl Malden. Film byl nominován na Oscara ve dvanácti kategoriích, a nakonec získal čtyři sošky. Mimo jiné pro Kim Hunter, Vivien Leigh a Karla Maldena.

Foto: Eileen Darby/Wikimedia Commons/Public Domain

Jessica Tandy, Kim Hunter a Marlon Brando v představení Tramvaj do stanice touha

Politika herečce zničila kariéru

O rok později následoval další úspěšný titul v hereččině kariéře, a sice Novinářský příběh s Humphreyem Bogartem v hlavní roli. Pak ale přišel nečekaný strmý pád. Jméno Kim Hunter se objevilo v brožuře Red-Scare, obsahující seznam těch, kteří údajně měli co dočinění s komunistickou manipulací v zábavnín průmyslu. Okamžitě se tak dostala na černou listinu. O několik let později svědčila v soudním procesu podníceném další obětí antikomunistického pronásledování. Na základě jejího svědectví byla brožura zdiskreditována a ona spolu s řadou dalších umělců opětovně získala dobrou pověst.

Foto: N/A studio/Wikimedia Commons/Public Domain

Kim Hunter

Aféra na dlouhou dobu přerušila hereččinu práci, teprve v roce 1956 se díky ustupujícímu vlivu Výboru pro neamerickou činnost mohla vrátit před kameru alespoň v televizi. Velká filmová kariéra se však zdála být nadobro zničená. Nakonec nastal nečekaný zvrat. A filmový návrat Kim Hunter byl naprosto triumfální. V roce 1968 přijala úlohu Ziry, sympatické šimpanzí vědkyně ve sci-fi Planeta opic. Zdánlivě nepříliš atraktivní opičí roli odmítla jak Ingrid Bergman, tak i Julie Harris, které se sice koncept líbil, ale nedokázala si představit, že by mohla pracovat s tak výrazným make-up.

Skryta v podobě opice se vrátila na velké plátno

Maskování bylo pro Kim Hunter skutečně náročné. Hlavnímu maskérovi Johnovi Chambersovi zprvu trvalo její namaskování pět hodin. Teprve v průběhu doby zkrátil přípravu na hodinu. To ale nebylo to jediné, co ji trápilo. Jedna ze složek make-upu jí způsobovala popáleniny v obličeji. Poprosila proto, aby byla líčena maximálně čtyři dny za sebou v řadě. Před spaním si musela mazat obličej vazelínou, aby jí ráno nevyskakovala vyrážka. Útrapy se ale vyplatily. Film se stal doslova kultovním dílem. Američtí i evropští diváci jej přijali s nadšením. Svým pacifistickým poselstvím o nezodpovědnosti lidí se trefil do bouřlivých nálad konce šedesátých let, způsobených válkou ve Vietnamu. Snímek také jako jeden z prvních přinesl velké množství reklamních předmětů. Prodávaly se hračky, sběratelské předměty, figurky hrdinů, obrázky, karty, knížky i série komiksů.

Foto: Unknown/Wikimedia Commons/Public Domain

Kim Hunter v maskérně

Kim Hunter se v roli doktorky Ziry objevila ještě ve dvou pokračováních – Do nitra Planety opic a Útěk z Planety opic. Tato role ji natolik proslavila, že s ní byla spojována po zbytek života. V roce 1974 byla oslovena, aby hostovala také v seriálu Planet of the Apes. Tuto nabídku již ovšem odmítla, neboť měla plné zuby nepříjemného opičího make-upu.

Napsala kuchařku kříženou se životopisem

Po svém návratu na stříbrné plátno vytvořila ještě celou řadu dalších rolí. Tou poslední významnou byla úloha sekretářky Betty v protikorupčním dramatu Clinta Eastwooda Půlnoc v zahradě dobra a zla z roku 1997. Úplně naposledy se pak objevila ve filmu z roku 2000 A Hiding Place.

Vedle filmových rolí po sobě Kim Hunter zanechala také knihu Loose in the Kitchen, která je zajímavou kombinací životopisu a kuchařky. Provdána byla dvakrát. Poprvé v roce 1944 za pilota námořní pěchoty Wiliama Baldwina, kterému ve stejném roce porodila dceru Kathryn Deidre, pozdější právničku. Manželství vydrželo pouhé dva roky. Podruhé vstoupila do svazku manželského v roce 1951 a jejím vyvoleným se stal spisovatel Robert Emmott. Roku 1954 do rodiny přibyl syn Sean Robert. V roce 2000 Kim ovdověla. Manžela přežila o dva roky. Dne 11. září 2002 zemřela na srdeční infarkt. Její smrt tehdy zůstala zcela ve stínu prvního výročí teroristického útoku na Dvojčata.

Zdroje:

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz