Článek
Viktor Orbán se připravoval na důležité setkání, které mělo přitáhnout mezinárodní pozornost, ale věci tentokrát nešly podle plánu.
Maďarský premiér odcestoval koncem ledna v atmosféře válečné hrozby do Moskvy, aby se setkal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, a předpokládal, že na bilaterální rozhovory 1. února přiveze jako vždy delegaci několika lidí. Mezi těmi, kteří se měli zúčastnit, byli ministr zahraničí Péter Szijjártó a Orbánův hlavní poradce pro ruské záležitosti János Balla, který dříve působil jako velvyslanec v Moskvě.
Rusové však Orbánovi na poslední chvíli sdělili, že se bude moci zúčastnit pouze on a jeho tlumočník. Podle zdrojů obeznámených s podrobnostmi schůzky to maďarskou delegaci překvapilo, protože v diplomacii není zvykem klást takové požadavky na poslední chvíli.
Existují indicie, že ruský postup byl motivován obavami z covidu. Hostitelé například trvali na tom, aby bylo u členů maďarské delegace včetně Orbána provedeno několik testů na přítomnost viru. Maďarský premiér s testováním ochotně souhlasil a zjevně neměl obavy, že by o něm Rusové mohli získat citlivé biologické informace. (Francouzský prezident Emmanuel Macron, který přijel do Moskvy o několik dní později, údajně ruské PCR testy z tohoto důvodu odmítl). Orbán se také musel izolovat, což znamená, že se před setkáním nesměl nějaký čas osobně potkávat s lidmi.
To však nebyla jediná podivnost schůzky.
Bylo to poprvé, kdy svět mohl spatřit pověstný stůl, u něhož ruský prezident, který si prý dává velký pozor na viry a bakterie, později přijal několik dalších zahraničních lídrů. Orbán a Putin tak zaujali svá místa asi 20 metrů od sebe, ale dali si záležet na pozdravu a hovořili spolu srdečným tónem. V úvodu Orbán, který seděl na pravém konci stolu a skláněl se nad malým poznámkovým sešitem, poděkoval ruskému prezidentovi za pomoc s vakcínami během pandemie.
Oba lídři nakonec hovořili téměř pět hodin, tedy mnohem déle, než bylo původně plánováno, což sám Orbán v rozhovoru pro maďarská státní média označil za „skutečnou výzvu“. Z jednání bylo zveřejněno pouze několik minut videozáznamu, ale zdroje obeznámené s podrobnostmi uvedly, že se týkalo především obchodních záležitostí mezi oběma zeměmi a bylo „velmi technické“.
Orbána zajímalo především to, zda se mu podaří zajistit od Putina dostatek zemního plynu za rozumnou cenu uprostřed prohlubujícího se konfliktu mezi Ruskem a Západem, zatímco ruského prezidenta zajímaly záležitosti obchodního významu pro jeho vlastní zemi. Putin například věnoval hodně času jaderné elektrárně Paks II, kterou má postavit ruský Rosatom, ale projekt je již několik let na mrtvém bodě. Podle jednoho ze zdrojů Putin zjevně znal projekt do posledního detailu a ptal se Orbána, „jak probíhá ta a ta fáze a kdo je zodpovědný za schválení čeho a kdy to bude“.
Na programu jednání bylo také několik společných maďarsko-ruských železničních projektů, ale hovořilo se i o konfliktu na Ukrajině, který v té době eskaloval. V úvodu Orbán řekl, že se jedná o jejich dosud „nejvzrušivější“ setkání, a uvedl, že jeho návštěva je „částečně mírovou misí“.
Putin ve veřejné části setkání a na tiskové konferenci po něm pouze zopakoval svá prohlášení, že NATO a Spojené státy ignorují podle něj legitimní bezpečnostní požadavky Ruska. Ačkoli Orbán na říjnové akci v Berlíně řekl, že viděl Putinovo odhodlání a cítil, že „přicházejí problémy“, podle vládních zdrojů premiér v únoru, bezprostředně po jejich setkání, řekl svému nejbližšímu okolí pravý opak, tedy že neočekává válku, a už vůbec ne válku na celém území Ukrajiny.
V posledních měsících Direkt36 hovořil s téměř 40 lidmi, včetně maďarských vládních úředníků a představitelů zahraničních vlád, kteří mají přehled o tom, jak Orbánova vláda manévrovala v konfliktu, který otřásl celým světem. Válka ještě zdaleka neskončila, ale za prvních zhruba šest měsíců už Maďarsko zažilo mnoho zvratů. Následující kapitoly vyprávějí tento příběh.
Američanům věří jen Poláci
Dne 23. února 2022 v deset hodin dopoledne zahájil výbor pro národní bezpečnost maďarského parlamentu, v němž zasedají čtyři členové vládní strany a tři opoziční poslanci, jednání za zavřenými dveřmi, na němž přednášeli šéfové maďarských zpravodajských služeb. V té době již byla mezinárodní média plná zpravodajských zpráv o tom, že Rusko může kdykoli zaútočit na Ukrajinu.
Členové výboru byli zvědaví, jaké informace mají maďarské agentury. Největší pozornost účastníci věnovali důkladnému zhodnocení situace Jánosem Béresem, generálním ředitelem Vojenské národní bezpečnostní služby (KNBSZ). Vojenská zpravodajská služba, v jejímž čele stojí prošedivělý generálporučík s vojenským sestřihem, nejúžeji spolupracuje s partnery z NATO – a to i při operacích proti ruským špionům –, a proto ji opozice považuje za nejdůvěryhodnější.
Béresova výpověď byl poměrně uklidňující. Nepřikládal velkou váhu pravděpodobnosti, že by Rusko mohlo zahájit totální válku v plném rozsahu nebo že by mohlo napadnout Kyjev. Poukázal sice na to, že Spojené státy očekávají totální ruskou invazi, ale dal najevo, že jeho agentura dospěla k jinému závěru. Jedním z důvodů, které poslancům uvedl, bylo, že naprostá většina evropských partnerů, včetně německé zpravodajské služby, americkým varováním nevěří. Nicméně zmínil, že regionální spojenec Orbánovy vlády Polsko spíše sdílí postoj USA.
Současně Béres hovořil o rostoucí pravděpodobnosti vojenského konfliktu omezeného na východní Ukrajinu. Tento scénář se zdál pravděpodobnější, protože krátce předtím Rusko uznalo nezávislost Luhanské a Doněcké oblasti, kde již dříve podporovalo separatisty. Takovou válku, omezenou na východní a jižní území, později jako teoretickou možnost zmínil i Károly Papp, tehdejší státní tajemník pro vnitřní bezpečnost na ministerstvu vnitra. Také další šéfové agentur hodnotili situaci tak, že se neočekává komplexní ruská vojenská operace proti Ukrajině jako celku.
O necelých 24 hodin později, za úsvitu následujícího dne, Rusko zahájilo útok na Ukrajinu. Jejich cílem bylo hlavní město, což naznačovalo, že se Rusové chystají ovládnout celou zemi.
Mezinárodní média uváděla, že mnoho dalších zemí EU se k hrozbě války stavělo skepticky a ignorovalo varování ze strany Spojených států. Maďarská vláda patřila k největším pochybovačům. Zsolt Bunford, tehdejší generální ředitel Informačního úřadu (Információs Hivatal, IH), zodpovědný za zahraniční rozvědku, americké zprávy rovněž zpochybňoval.
Podle zdroje obeznámeného s průběhem jiného, dřívějšího zasedání výboru pro národní bezpečnost tehdy Bunford tvrdil, že Američané „rozsévají mezi maďarskou veřejností falešné zprávy o tom, že Rusko chce rozpoutat válku“. Toto prohlášení šokovalo opoziční poslance, přičemž několik z nich se ptalo, zda IH disponuje podobnými informacemi o tom, že se Rusko snaží dezinformovat veřejnost.
Připomínáme, že Bunford později připustil, že někteří maďarští novináři působí pod ruským vlivem. Šéf maďarské špionáže novináře nejmenoval, ale nejhlasitějším zastáncem ruského postoje (válka nebude) byla do té doby jednoznačně síť provládních médií a komentátorů. Už od konce roku 2021 zdůrazňovala, že Putin rozhodně nechce válčit a že USA pouze straší. Tuto informaci předávala maďarská vláda přímo různým propagandistům a publicistům Fideszu.
Jeden opoziční politik s dobrými kontakty na Fidesz uvedl, že viděl e-maily s oficiálními hlavičkami ministerstev o aktuálním souboru vládních témat hesel, které úřad předsedy vlády – vedený Antalem Rogánem – rozesílal svým informačním kanálům pravidelně, někdy i denně. Podle politika to byl také důvod, proč si známý komentátor Dániel Deák, který na Facebooku vysílá provládní zprávy, „sebevědomě myslel, že žádná válka nebude“. Deák v tom nebyl sám.
„Rusko se nechystá zaútočit na Ukrajinu, to ví i idiot. (…) Amerika chrastí šavlemi a zatahuje do toho členské státy NATO i Evropskou unii, abych tak řekl, nepříliš uhlazeným nátlakem,“ prohlásil Zsolt Bayer v talkshow Hír TV 30. ledna. Podle bývalého státního tajemníka Orbánovy vlády stojí Bayer za zvláštní pozornost i proto, že kromě toho, že „by ze sebe na veřejnosti nedělal blbce“, má moderátor s premiérem tak osobní vztah, že spolu mohou probírat i tyto otázky. (Zsolt Bayer je jedním z původních zakladatelů Fideszu z roku 1988, je si tedy s Orbánem velmi blízký.)
Po setkání Orbána s Putinem 1. února se zdálo, že maďarská vláda zůstává v klidu. Maďarský premiér se z Moskvy vrátil domů s dojmem, že hrozba války je malá, nebo alespoň takový dojem vyplynul z jeho výroků na vládě. Například dva ministři tehdy svému společnému známému řekli, že „Orbánovi se během jednání zdálo, že Putin válku nechce“. A zdroj blízký ministerstvu zahraničí vzpomínal, že v Orbánově štábu i v širším vládním kruhu tehdy zavládl pocit uvolnění, že válka nebude. „Putinova reakce nás uklidnila. Byla to velká úleva,“ uvedl zdroj.
Na uzavřeném zasedání parlamentní frakce Fidesz v Balatonfüredu, které se konalo 16. a 17. února, Orbán rovněž působil optimisticky. Vládní strana se na parlamentní sezónu vždy připravuje několikadenním výjezdním zasedáním a Orbán obvykle večer prvního dne přednese projev, v němž zhodnotí aktuální politickou situaci. Tak tomu bylo i 16. února, kdy se účastníci na Orbánův projev těšili zejména kvůli blížícím se volbám. Jeden z politiků řekl, že ačkoliv ruská invaze nebyla ústředním tématem Orbánova projevu, upozornil, že vypuknutí války je málo reálné.
(Podobné informace doputovaly i k politologovi Gáborovi Törökovi, který po ruském útoku na Ukrajinu ve svém příspěvku na Facebooku napsal, že Orbán ve svém projevu na zasedání parlamentní frakce válku mezi předvolebními riziky neuvedl.)
V té době už Spojené státy denně varovaly, že se Rusko připravuje na válku. Maďarská vláda se však k těmto americkým varováním stavěla kriticky. Podle analytika pracujícího pro vládu maďarská administrativa v těchto týdnech „sledovala americké akce s ironií“. Americké zprávy považovala za záměrnou dezinformaci a v interní komunikaci se vládní úředníci navzájem posměšně ptali, kdy vypukne válka. („Bylo to vtipné, dokud se to nestalo,“ dodal zdroj).
Spojené státy se mezitím při jednáních za zavřenými dveřmi snažily přesvědčit Orbánovy spolupracovníky, že by neměli Putinovi věřit, protože se skutečně chystá napadnout Ukrajinu. Podle zdroje dobře informovaného o americko-maďarských vztazích sdílela americká vojenská rozvědka informace nejen prostřednictvím centrálních, oficiálních kanálů NATO. Podle tohoto zdroje byly písemné nóty z velvyslanectví USA v Budapešti již v listopadu 2021 pravidelně předávány ministerstvu zahraničí, které je dále předávalo ostatním ministerstvům.
V některých případech Američané přímo informovali štáb premiéra o ruských přípravách na válku. Alarmující nóty a slovní přesvědčování se však ukázaly jako neúčinné.
Členové štábu premiéra a úředníci ministerstva zahraničí zdvořile vyslechli varování. Pak prohlásili, že informacím rozumějí, ale že stále nevěří, že Putin chce skutečně válčit. Skepse převládala zejména na ministerstvu zahraničí, které vedl Péter Szijjártó.
„Vedení MZV se vážně považovalo za ruské důvěrníky. Hloupí lidé ze Západu Rusům nerozumějí, ale oni ano,“. vysvětlil jejich úvahy zdroj obeznámený s vnitřními záležitostmi ministerstva zahraničí. Skepsi vůči USA podpořily také zpravodajské chyby, kterých se USA dopustily v posledních letech, například při přípravě války v Iráku nebo při stažení z Afghánistánu. Orbánův štáb však ignoroval nejen varování Bidenovy administrativy, s níž maďarská vláda nemá nejlepší vztahy, ale také Velké Británie, kterou považoval za svého blízkého politického spojence.
Velká Británie také pravidelně sdílela zpravodajské informace o ruských záměrech a britský velvyslanec Paul Fox občas spojil úsilí s americkým chargé d’affaires Marcem Dillardem na přesvědčování maďarských vládních představitelů. Británie využívala i těžké politické váhy.
Den před Orbánovým jednáním v Moskvě, 31. ledna, přijel do Budapešti britský ministr obrany Ben Wallace a 24. února měla Budapešť navštívit tehdejší ministryně zahraničí Liz Trussová – cesta musela být na poslední chvíli zrušena právě kvůli blížící se válce.
Existovaly však i další důvody, proč vedení v Budapešti podcenilo situaci. Štáb premiéra a ústředí ministerstva zahraničí na Bémově náměstí do poslední chvíle dostávaly autocenzurované zprávy z maďarských velvyslanectví v Moskvě a Kyjevě. „Často jsou diplomatické depeše konfliktní a snaží se splnit domnělá nebo skutečná očekávání vedení ministerstva,“ uvedl zdroj o depeších odesílaných maďarským velvyslanectvím v Moskvě, které vede Norbert Konkoly.
Jiný zdroj obeznámený s dokumenty, jejichž autorem byl velvyslanec na Ukrajině István Íjgyártó, zase poukázal na to, že se obvykle jednalo o shrnutí typu on řekl-ona řekla, tedy různé zprávy o tom, co kdo říká o možnostech dalšího vývoje, ale autor se neodvážil zaujmout vlastní stanovisko.
V polovině února se Orbánova vláda dostala do bodu, kdy začala vidět situaci poněkud pochmurněji. V té době například premiérův štáb obdržel písemnou nótu od amerických zpravodajských služeb. Tato zpráva varovala, že Rusové budují síly k úderu a že se Kreml snaží vykonstruovat casus belli, aby mohl tvrdit, že to Ukrajina se připravovala na útok na ruskojazyčné obyvatelstvo Donbasu.
Orbánův zahraničněpolitický tým tentokrát reagoval jinak a možnost války už nebyla smetena ze stolu. Podle zdroje v kontaktu s premiérovými poradci Orbánovi lidé sice stále nevěřili v totální ofenzivu, ale domnívali se, že existuje možnost války omezené na východní Ukrajinu. Jejich hodnocení se tedy podobalo tomu, které den před vypuknutím války nastínil šéf vojenské rozvědky parlamentnímu výboru pro národní bezpečnost. Poté, co Rusko 21. února uznalo nezávislost Doněcké a Luhanské republiky, se hrozba války stala mnohem zřetelnější.
A tak když o tři dny později za úsvitu začala ruská invaze, volební štáb Fideszu, koncentrující se na nadcházející parlamentní volby, dokázal poměrně rychle zareagovat.
Maďary to nezajímá
Po obědě 24. února, několik hodin po vypuknutí války, svolal Antal Rogán do úřadu předsedy vlády lidi obsluhující provládní média a komunikační kanály. Rogán je dlouhodobě zodpovědný za vládní komunikaci a jeho význam narůstá s blížícími se volbami, kdy dohlíží na kampaň.
Nyní shromáždil vedoucí představitele provládních médií a odborníky, jejichž úkolem je vysvětlovat veřejnosti postoje vlády, a seznámil je se svou komunikační strategií v reakci na válku. Podle vládního zdroje obeznámeného se schůzkou mluvil Rogán o válce jako o „příležitosti“.
Uvedl, že krizové situace většinou posilují dosluhující vlády. A Orbán v krizích obvykle vystupuje dobře, jako během covidu, který maďarskou vládu nepoškodil a ve společnosti ani zdaleka nevykopal takové příkopy, jako v jiných zemích. Rogán nehovořil jen obecně, ale rovnou sdělil účastníkům hlavní body, na nichž bude v nadcházejících týdnech postavena vládní komunikace.
Mezi ně patřil význam míru, nezasahování do války a odmítnutí dodávek zbraní.
Na základě dřívějších průzkumů veřejného mínění provedených pro interní potřeby vlády si byl Rogán jistý, že právě tato poselství mají potřebnou podporu veřejnosti. I když vláda dlouho pochybovala o možnosti války, její pečlivá analytická složka nenechala nic náhodě. Když se začátkem roku začaly šířit zprávy o hrozbě války, nechala si preventivně zpracovat průzkumy.
„Veřejné mínění bylo předem vyhodnoceno, komunikace vlády připravena,“ uvedl zdroj.
Rogán svému týmu věřil a zůstával v klidu, ne tak zbytek strany. Mnozí se obávali neprobádaného terénu. „Na začátku byl dopad války na volby nejasný,“ řekl pod podmínkou anonymity jeden z vysoce postavených vládních politiků. Před vypuknutím války se zdálo, že parlamentní volební kampaň se vyvíjí pro Fidesz dobře. Nálada ve vládnoucí straně byla na počátku roku optimistická, protože interní průzkumy ukazovaly, že Fidesz vede nad opozicí už o 13 procentních bodů.
Podle tohoto politika panovalo všeobecné mínění, že vítězství Fideszu nemohou ohrozit žádné vnitropolitické události, mohlo by to být „pouze něco vnějšího“.
Na úplném začátku invaze panovala nejistota, jak se s touto otázkou vypořádat. Ráno 24. února maďarská vláda, známá svou disciplinovanou komunikací, publikovala na facebookové stránce příspěvek, v němž referovala o „ukrajinsko-ruském konfliktu“ a „vojenských operacích na Ukrajině“. V ranních hodinách vyšel na provládním zpravodajském webu Origo o vypuknutí jednoho z nejvážnějších ozbrojených konfliktů v Evropě za poslední desítky let malý článeček.
Situaci komplikovala skutečnost, že evakuace maďarského velvyslanectví v Kyjevě po zahájení invaze probíhala poněkud neorganizovaně. Podle zdrojů obeznámených s událostmi zprávy z maďarského velvyslanectví v Kyjevě do poslední chvíle nenaznačovaly možnost napadení hlavního města. Důvodem byla nejen neočekávanost útoku, ale podle zdroje obeznámeného s vnitřními záležitostmi ministerstva zahraničí také skutečnost, že neexistovaly žádné plány pro případ nutné evakuace tohoto konkrétního velvyslanectví. V den vypuknutí války vedl ministr zahraničí Péter Szijjártó ekonomická jednání až v dalekém Bahrainu, což podle zdroje rovněž ukázalo, jak málo se maďarské ministerstvo zahraničí zaobíralo možností vypuknutí války v sousední zemi.
Odpoledne vláda nicméně převzala iniciativu. Premiér Orbán vystoupil ve videu na své facebookové stránce, kde odsoudil ruskou agresi, uvedl, že Maďarsko by se mělo držet mimo konflikt, a vyloučil možnost dodávek zbraní na Ukrajinu. Po Rogánově prezentaci vládních poselství týkajících se války v úřadu předsedy vlády se tato rychle objevila ve všech hlavních vládních komunikačních kanálech.
S odkazem na dřívější prohlášení opozičního kandidáta na premiéra Pétera Márkiho-Zaye začali vládní politici a komentátoři hovořit o tom, že opozice bude na Ukrajinu posílat zbraně, a tím zemi zatáhne do války. V následujících dnech se vláda opírala nejen o zprávy týkající se mírových jednání, ale také o výsledky průzkumů veřejného mínění na jiná témata. Jeden z nich se týkal domácího vnímání Ukrajinců.
Podle jednoho ze zdrojů obeznámeného s průzkumem ukázal, že „maďarští voliči prostě nemají Ukrajince rádi“. A to platilo nejen pro voliče Fideszu, ale i pro některé voliče opozice. Dominantní nesympatie byla způsobena diskriminací maďarské menšiny v Zakarpatí, ale mezi opozičními voliči také rezonoval fakt, že během předchozích parlamentních voleb opoziční politici opakovaně hovořili o „ukrajinských voličích, které Fidesz v den voleb dováží do Maďarska“.
Jednalo se patrně o etnické Maďary s volebním právem. Vztahy Maďarska s Ukrajinou jsou špatné dlouhodobě.
V říjnu 2020 Kyjev obvinil maďarskou vládu ze zasahování do tamních komunálních voleb, předal velvyslanci protestní nótu a zakázal vstup dvěma vysoce postaveným státním úředníkům s odůvodněním, že agitovali pro maďarskou etnickou stranu na Ukrajině. Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba uvedl, že kořeny krize nespočívají jen v podpoře maďarských stran, ale v „maďarské politice jako celku“.
Szijjártó ve své reakci vyzval Kulebu, aby objasnil, co si představuje pod pojmem zasahování, „zda je to Maďarsko darující Ukrajině padesát plicních ventilátorů, Maďarsko jako jediná země, která umožňuje ukrajinským státním příslušníkům tranzit na Západ, nebo Maďarsko financující revitalizaci jedné z nejvíce znečištěných řek na Ukrajině“.
V listopadu 2020 byl odepřen vstup na Ukrajinu ministerskému komisaři Istvánovi Grezsovi zodpovědnému za spolupráci mezi župou Szabolcs-Szatmár-Bereg a zakarpatským regionem, kde žije početná maďarská menšina. Grezsa se také při té příležitosti dozvěděl, že má tříletý zákaz vstupu na území Ukrajiny. Maďarské ministerstvo zahraničí následně předvolalo ukrajinského velvyslance a předalo mu protestní nótu.
Znovu byl ukrajinský velvyslanec předvolán na začátku prosince 2020 poté, co „komanda ukrajinských bezpečnostních služeb zaútočila na několik maďarských institucí a obsadila i dům předsedy maďarského Zakarpatského kulturního sdružení László Brenzovicse“.
K raziím došlo po rozhodnutí soudu v Záporoží na východě Ukrajiny v souvislosti s obviněním ze separatismu. Podle sdružení se jednalo o vykonstruovaná politická obvinění, jejichž cílem bylo „omezit činnost maďarských organizací a zastrašit zakarpatské Maďary a jejich vůdce“.
Ministr zahraničí Péter Szijjártó se podle svých slov obrátil na ukrajinské ministerstvo zahraničí a uvedl, že maďarská vláda se „postaví za zakarpatské Maďary na každém mezinárodním fóru“. Také uvedl, že téma nastolí na nejbližší schůzce svých protějšků z NATO. „Navzdory nedávným závazkům a takzvaným snahám o usmíření“ zůstává politika ukrajinské vlády nadále „protimaďarská“ a je zaměřena na zastrašování maďarské menšiny v zemi, řekl Szijjártó.
„Je nepřijatelné, aby země usilující o členství v NATO neustále zastrašovala a udržovala mírumilovnou etnickou menšinu jiného člena NATO pod tlakem,“ uvedl tehdy ministr.
Následně Szijjártó v dalším videu, již po schůzi ministrů členských států NATO, řekl, že téma se svými protějšky otevřel a vyzval je k solidaritě s Maďarskem a k tomu, aby na Maďarsko dále nevyvíjeli nátlak, pokud jde o stažení veta přístupových rozhovorů s Ukrajinou. Maďarsko je blokovalo od roku 2017, kdy země přijala kontroverzní školský zákon.
Také upřesnil, že ukrajinská tajná služba „obsadila“ ředitelství etnicko-maďarského kulturního sdružení KMKSZ, domov jeho předsedy Brenzovicse, maďarskou Zakarpatskou vysokou školu Ference Rákócziho II. v Beregszászu (Berehovo) a kanceláře organizace odpovědné za program hospodářského rozvoje, který v Zakarpatském regionu organizuje a platí přímo maďarská vláda z Budapešti.
„Nenávist vůči Maďarům je i nadále podněcována na úrovni centrální vlády. Je to zjevný skandál a v 21. století je to nepřijatelné, zejména v zemi, která tvrdí, že se chce přiblížit k NATO,“ pokračoval.
Europoslankyně Fideszu a rodačka z Ukrajiny Andrea Bocskor jménem celé stranické skupiny vyzvala, aby se k věci vyjádřil také Evropský parlament. Na to byla ukrajinskou nacionalistickou organizací Mírotvůrce zařazena na seznam nepřátel Ukrajiny pro podněcování vůči ukrajinské suverenitě a územní integritě.
Útok na Bocskor odsoudila Evropská lidová strana (EPP) i šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Na seznamu se ocitl také Brenzovics.
Ve stejné době bylo zahájeno trestní řízení vůči radním z osady Szürte za zpěv maďarské hymny při zahájení zasedání.
Vedoucí maďarské delegace Rady Evropy Zsolt Németh téhož roku zaslal dopis šéfovi rady Riku Daemsovi. Rada Evropy by podle něj měla vyzvat Ukrajinu, aby přestala s „nájezdy, které evokují sovětské časy“. Oficiálně se na generální tajemnici Rady Evropy obrátil i Szijjártó. O podpoře a solidaritě ujistil ve speciálním dopise starostu Beregszászu Zoltána Babjáka také liberální budapešťský starosta Gergely Karácsony.
Maďarsko dlouhodobě obviňovalo Ukrajinu z omezování jazykových, kulturních a politických práv a zastrašování své menšiny a blokovalo přístupové rozhovory; Ukrajina obviňovala Maďarsko ze zasahování, rozdávání maďarských pasů a podpory separatistických tendencí.
Na základě toho vláda poměrně rychle našla způsob, jak se s válkou vypořádat na domácím poli. Výrazně větší výzvou bylo, jak reagovat na mezinárodní úrovni, neboť maďarská vláda, která po léta budovala úzké vztahy s Rusy, se rázem ocitla v úplně nové pozici. „Zkoumalo se, jaké jsou možné varianty naší komunikace jako členského státu NATO,“ uvedl zdroj blízký vládě a dodal, že Orbánova vláda na mezinárodních setkáních konaných v době vypuknutí války posuzovala postoje ostatních členských států EU a NATO. Premiér se zpočátku stavěl na stranu spojenců.
Orbán to dal jasně najevo, když Putin 21. února uznal nezávislost dvou separatistických republik na východě Ukrajiny. Poté, co EU přislíbila tvrdou reakci, Orbán napsal na své stránce na Facebooku: „Dnes večer jsem si telefonoval s předsedou Evropské rady, abychom projednali situaci na východní Ukrajině. Dal jsem jasně najevo, že Maďarsko bude součástí společného postoje EU.“ Orbán se také rychle ozval, když se 26. února v mezinárodním tisku objevily články, že maďarská vláda nepodporuje vyloučení Ruska z mezinárodní mezibankovní sítě SWIFT.
„Maďarsko dalo jasně najevo, že podporujeme jakékoli sankce, které budou dohodnuty v rámci EU, nebudeme nic blokovat,“ řekl toho dne premiér. Maďarská vláda se rovněž snažila projevit dobrou vůli vůči Ukrajině. Zatímco dříve blokovala euroatlantickou integraci Ukrajiny s odvoláním na situaci maďarské menšiny, začátkem března se Maďarsko připojilo k zemím (převážně východního křídla), které vyzývají k urychlenému vstupu Ukrajiny do EU.
Tento vývoj vnímali i zahraniční diplomaté působící v Budapešti. „Bylo tu krátké okno, kdy se věci mohly změnit. Byly to první dny po invazi na konci února, po vypuknutí války,“ řekl jeden z nich na základě jednání s představiteli maďarské vlády. Tehdy se diplomaté setkali „po dlouhé době s jiným typem reakce“ na otázky týkající se Ruska. Na setkáních na různých úrovních se dlouhodobě hovořilo o Mezinárodní investiční bance (IIB), ovládané Ruskem. Maďarská vláda byla již dříve podrobena tvrdé mezinárodní kritice za to, že bance poskytla řadu výhod, když se před několika lety přestěhovala z Moskvy do Budapešti.
Maďarská vláda se do té doby navzdory kritice za IIB stavěla, ale po vypuknutí války jeden z vysokých úředníků Orbánovy vlády učinil za přítomnosti západních diplomatů „dvojsmyslné poznámky“. Nešel tak daleko, aby řekl, že uvažují o odchodu z banky. Po vypuknutí války oznámily čtyři členské státy EU – Česká republika, Rumunsko, Slovensko a Bulharsko – svůj záměr opustit IIB. Maďarská vláda podobné prohlášení neučinila, ale podle vzpomínek jednoho z účastníků státní tajemník Orbánovy vlády opatrně poznamenal, že očekává změnu postoje k bance. Zdroj to interpretoval tak, že vláda zvažuje odchod z IIB.
Dalším náznakem, že vláda uvažuje o opuštění IIB, bylo sdělení jednoho z představitelů Maďarské národní banky, že vláda tuto záležitost konzultovala s centrální bankou. Centrální banka, v jejímž čele stojí György Matolcsy, doporučila odchod z IIB s odůvodněním, že zachování členství v instituci s sebou nese „reputační rizika“, což znamená, že by mohlo poškodit image Maďarska.
Ačkoli vláda nakonec z banky neodešla, zpočátku takticky uvažovala, že by se jí to mohlo finančně vyplatit. Vztahy s výkonným orgánem Evropské unie, Evropskou komisí, byly v té době již vyostřené kvůli zdrojům z takzvaného fondu obnovy. Maďarsko by z fondu, který byl zřízen na zmírnění hospodářských škod způsobených covidem, mělo získat přibližně 15,8 miliardy eur. Vláda na jaře 2021 předložila svůj plán výdajů, ale Evropská komise jej neschválila, mimo jiné kvůli „zvýšenému riziku korupce“ v maďarském systému přerozdělování veřejných zakázek.
Po vypuknutí války však „Orbán a jeho lidé zvažovali, že Komise možná vládu za dodržování sankcí odmění,“ uvedl vysoký vládní úředník, podle něhož vláda doufala, že jí to uvolní přístup k fondu obnovy. Poměrně rychle se však ukázalo, že vláda prostředky stejně nedostane. A souběžně s tím se v Budapešti změnil postoj k sankcím a ve vládě se opět ozvaly kritické hlasy vůči Západu.
Co si myslí Orbán
V posledních týdnech vyhrocené a často bouřlivé volební kampaně se vyskytla jedna příležitost, kdy spolu zástupci obou stran hovořili v relativně klidné atmosféře. K tomuto setkání došlo 21. března, tedy pouhé dva týdny před volbami, kdy se Viktor Orbán sešel za zavřenými dveřmi s delegací parlamentních představitelů z vlády i opozice. Orbán na schůzku nešel z vlastní vůle nebo snad z nějakých vnitropolitických důvodů, ale protože se blížilo nadcházející zasedání hlavního rozhodovacího orgánu EU, Evropské rady. Zákon ukládá premiérovi, aby svolal tzv. velkou radu.
Orbán se posadil ke stolu před nazdobeným řečnickým pultíkem, na jedné straně stál jeho poradce pro evropské záležitosti János Bóka a na druhé straně předseda parlamentu László Kövér, známý svou striktností, který ani tentokrát neodolal své potřebě ukáznit opoziční poslance. V jednu chvíli jim řekl, že obsah jednání je samozřejmě tajný a byl by velmi nespokojen, pokud by se kdekoliv objevil. Podle účastníků premiér dlouze hovořil o tom, jak vnímá válečnou situaci v mezinárodním kontextu. Současné události označil za novou etapu procesu, který probíhá již desítky let, a ve své analýze se povětšinou kriticky vyjadřoval na adresu Spojených států.
Tvrdil, že v současném konfliktu jde o to, že se USA chtějí vrátit k unipolárnímu uspořádání světa, a že jim přitom „nezáleží na střední Evropě, nezáleží jim ani na Evropě jako celku“. Orbán řekl, že Američané chtějí, aby se „EU stala specializovanou hospodářskou organizací“ svého druhu, a myslí si, že by neměla mít žádnou zahraničněpolitickou autonomii a neměla by uzavírat separátní dohody například s Čínou. Dodal, že Američané chtějí Evropu odříznout od levné ruské energie, což následně zdraží evropské výrobky a poskytne USA konkurenční výhodu na světových trzích.
Na otázku opozičního poslance, proč je Orbán tak kritický k jednomu ze spojenců Maďarska, premiér odpověděl, že podle něj je rozdíl mezi tím, když je člověk spojenec, a když je podřízený. „Podřízený čeká na pokyny, zvedne telefon, když mu zavolají z Washingtonu, a řekne: ‚Yes, sir‘.“ Orbán dal jasně najevo, že pro něj je tento postoj nepřijatelný. Uvedl také, že Američané vědí, že nesdílí americký pohled na uspořádání světa, takže „vůči Maďarsku panuje od počátku nedůvěra“.
Konkrétně k válce Orbán řekl, že „Ukrajina tuto válku nevyhraje, ať si říká kdo chce co chce“. Řekl také, že Maďaři by se neměli chovat jako Poláci, kteří zastávají postoj, že je to i jejich válka, a proto pomáhají Ukrajincům. Orbán naznačil, že polský postoj považuje za riskantní, protože „Poláci se chtějí za NATO angažovat ve vojenském konfliktu“.
Přestože hovořil za zavřenými dveřmi, snažil se zřejmě být vůči polskému vedení, které je dlouhodobě jeho blízkým politickým spojencem, opatrný a nekritizoval je přímo. „Nejsme Polsko. Není naším úkolem představovat si sebe sama v situaci někoho jiného,“ řekl.
O roli Rusů se mnoho nezmínil a otevřeně je nekritizoval. Když opoziční poslanec naznačil, že maďarská provládní média vysílají prokremelské narativy, premiér to odmítl. Řekl, že v Maďarsku nikdo nemůže vidět nic podobného jako v ruské televizi, kde ukazují ukrajinské vojáky potetované nacistickými symboly. Zopakoval svůj názor, který vyjádřil při jiných příležitostech, že mediální prostředí v Maďarsku je zdravější než na Západě, kde vše zdominovali zastánci politické korektnosti, zatímco v Maďarsku máme „pluralitu názorů“.
Orbán se rovněž zmínil o roli Německa. Podle slov jednoho z účastníků přednesl „obvyklé milostné litanie o Angele Merkelové“ a dlouze chválil německé vlády pod vedením Merkelové v letech 2005-2021, které se snažily budovat ekonomické partnerství s Ruskem.
(Zdroj však poznamenal, že Kövér, který seděl vedle premiéra, a je dlouhodobě mnohem radikálnější vůči Západu, dával najevo demonstrativní nesouhlas s „milostným výlevem o Merkelové“ tím, že se během Orbánova vystoupení „tvářil, jako by se chystal zvracet“).
Podle jednoho z účastníků se Orbán velmi smířlivě vyjádřil i o ukrajinském prezidentovi Volodymyru Zelenském. Řekl, že jej ze situace neviní, protože za nic nemůže. Podle Orbána to byly Spojené státy, které Zelenského do této prekérní situace dostaly.
Na veřejnosti tomu však bylo jinak. Začalo to otevřeným konfliktem mezi Orbánem a Zelenským tři dny po setkání s delegací maďarského parlamentu, v první den summitu, který začal 24. března.
Ukrajinský prezident vystoupil na zasedání vedoucích představitelů EU prostřednictvím videohovoru a ve svém projevu postupně vyjmenoval země EU, od nichž Ukrajina obdržela pomoc. Maďarsko si nechal až na konec. „Poslyšte, Viktore, víte, co se děje v Mariupolu? (…) A vy váháte, zda zavést sankce? A vy váháte, jestli dovolit transport zbraní? Váháte, zda obchodovat s Ruskem? Na váhání není čas. Teď je čas se rozhodnout,“ řekl.
Kampaň Fideszu v Zelenského projevu okamžitě spatřila příležitost. Podle zdroje blízkého vládě se do té doby obávali, co by se stalo, kdyby téma války nevydrželo až do voleb.
Vládní propaganda se z velké části opírala o několik kontroverzních citátů Pétera Márkiho-Zaye, opozičního kandidáta na premiéra, a pár dalších opozičních politiků z února, které se však opakovaly už po celé týdny, od státních médií až po Facebook. Zdroj uvedl, že v polovině března Fidesz cítil, že voliči se o válečný konflikt zajímají stále méně.
V této situaci Zelenského komentáře na summitu dodaly Fideszu novou munici. Od té chvíle se opírali nejen o rétoriku Márkiho-Zaye a dalších opozičních politiků, ale zaměřili se také na to, že dodávky energie do země jsou ohroženy a že je budou bránit.
Den po Zelenského videovzkazu, 25. března, zveřejnil Orbán na své facebookové stránce video, v němž voličům oznámil, že vedoucí představitelé EU chtěli na summitu rozšířit sankce na uhlí, plyn a ropu. „Ostatně sám ukrajinský prezident, který se setkání účastnil prostřednictvím videohovoru, nás o to požádal. Zvažovali jsme to a pak jsme to odmítli, vzhledem k tomu, že 85 procent hašeho plynu a více než 60 procent ropy pochází z Ruska,“ řekl Orbán a dodal, že energetické sankce by zastavily maďarskou ekonomiku, což by „znamenalo, že cenu války bychom zaplatili my“.
„Téma úplně oživlo, všichni o tom najednou mluvili,“ řekl zdroj blízký vládě o Zelenského videu a reakci na něj. Interní průzkum vládní strany ukázal, že rozdíl mezi Fideszem, který má 50procentní podporu, a opozičním blokem, který je hluboko pod touto hranicí, se upevnil. Zdroj blízký vládě uvedl, že válečné téma mělo zabránit tomu, aby opozice lovila v táboře nerozhodnutých.
Tato taktika byla úspěšná a Fidesz 3. dubna získal další ústavní většinu. I když v některých západoevropských zemích nebo v Polsku existovaly naděje, že Orbánova vláda po volbách provede zahraničněpolitický obrat, premiérův projev noc po vítězství tyto iluze rychle rozptýlil.
„Tentokrát jsme se museli vypořádat s vůbec největší přesilou. Všechny peníze a organizace Sorosova impéria, mezinárodní mainstreamová média a nakonec i ukrajinský prezident. Ještě nikdy jsme neměli tolik soupeřů najednou,“ liboval si Orbán.
Nejen vítězný volební projev, který zdůraznil porážku ukrajinského prezidenta, naznačoval, že Maďarsko se bude držet svého dlouhodobého směřování. Brzy se ukázalo, že Orbánova vláda se možnosti energetických sankcí obávala právem. Maďarsko hlasovalo pro první čtyři sankční balíčky mezi 23. únorem a 15. březnem bez vážnějšího odporu.
Později, 8. dubna, podpořilo i pátý balíček sankcí, který zahrnoval zákaz vstupu ruských lodí do přístavů EU a zákaz dovozu ruského uhlí. Orbánova vláda to mohla udělat i proto, že se nic z toho Maďarska přímo nedotklo. V té době už ale bylo jasné, že logika sankcí směřuje k zákazu ruských fosilních paliv.
EU zařadila na pořad jednání úvahy o přerušení dodávek ropy. Vzhledem k tomu, že vývoz ropy představuje významné procento příjmů ruského státu, členské státy počítaly s tím, že jeho zastavení by mohlo být způsobem, jak vyhladovět kremelskou válečnou mašinérii.
V Maďarsku by to však znamenalo vážnou ránu pro částečně státní ropnou společnost MOL a jejím prostřednictvím pro Orbánovu vládu, která okamžitě signalizovala své obavy.
EU pak navrhovala, že by Maďarsku poskytla nejprve jeden a poté dva roky odkladu – do konce roku 2023, resp. 2024. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová dokonce přijela do Budapešti, aby Orbána o této nabídce přesvědčila, ten však zůstal neoblomný.
Oficiální odůvodnění znělo, že vzhledem k tomu, že rafinerie společnosti MOL mohou přijímat pouze ropu Urals (ruskou směs), technický přechod na jiný druh ropy by stál čas a peníze – podle prohlášení společnosti 2-4 roky a stovky milionů dolarů.
Proti ropnému embargu se však postavil i z jiného důvodu. Společnost MOL dovážela ruskou ropu Urals, která je levnější než ropa Brent. Ruská ropa navíc ještě zlevnila, když se Rusko dostalo do izolace. Vítězem se tak stala maďarská ropná společnost, která na Urals vydělala obrovské množství peněz a získala tak výhodu oproti svým konkurentům, kteří nakupovali dražší ropu.
Je příznačné, že společnost MOL dosáhla ve druhém čtvrtletí roku 2022 takového zisku, jaký už dlouho nezažila. Zisk před zdaněním činil téměř 500 miliard forintů, což je, téměř dvojnásobek zisku před rokem a čtyřnásobek zisku před dvěma lety.
Orbánova vláda má zájem na tom, aby si MOL tuto pozici udržel, a to z několika důvodů. Důležitým faktorem pro udržení jeho popularity bylo zmrazení cen benzinu zavedené v listopadu 2021, které bylo možné udržet pouze díky levné ruské ropě. Podle jednoho z energetických zdrojů by maďarská vláda bez levné ruské ropy nebyla schopna zavést zmrazení cen benzinu a mimořádnou daň ze zisku pro různé společnosti včetně MOL. Po téměř měsíční debatě bylo ropné embargo zmírněno, takže se zákaz nevztahuje na ropu z ropovodů. Maďarský premiér po summitu EU oznámil toto vítězství slovy: „Otec je muž, matka je žena, benzin zůstává na 480“.
Zmírnění ropných sankcí díky výjimce pro ropovody však nevyhovovalo pouze Maďarsku, ale také Slovensku, České republice, Polsku a Německu (Polsko a Německo se v zásadě dohodly, že od roku 2023 tuto možnost nevyužijí). Jeden z energetických expertů uvedl, že pokud je mu známo, několik zemí v regionu se během přetahované o ropu řídilo strategií černého pasažéra. To znamená, že nechaly maďarskou vládu bojovat a teprve pak se připojily k iniciativě Orbánovy vlády.
Tento manévr byl pro Orbánova jednání s EU typický. Podle vládního zdroje premiér přistoupil na debatu o embargu, „protože viděl, že ho ostatní podporují“, a měl tak manévrovací prostor.
Jednou z takových zemí bylo Německo, které se podle zdroje obeznámeného s vnitřními záležitostmi MOL „dalo rychle přesvědčit, že je v sázce bezpečnost dodávek pro celý region“. Několik zdrojů blízkých vládě i samotní vládní úředníci zdůraznili, že Němci maďarské požadavky ze zákulisí podporovali. (Německé velvyslanectví uvedlo, že na naše otázky nemůže odpovědět).
Pak ovšem došlo k překvapivému zvratu. Dva dny poté, co byl na summitu EU dohodnut kompromis ohledně ropného embarga, maďarská vláda prohlásila, že celý sankční balíček je pro ni nepřijatelný. Vláda naznačila svůj záměr sankce vetovat, protože na seznamu sankcionovaných osob by se ocitl patriarcha Kirill, hlava ruské pravoslavné církve. EU se domnívá, že Kirill aktivně podporuje ruskou invazi na Ukrajinu a šíří kremelskou propagandu (v době Sovětského svazu byl agentem KGB pod krycím jménem „Michajlov“). Představitelé EU a Orbánova vláda pak na sebe navzájem ukazovali prstem, kdo za to může, že tato otázka nepřišla na přetřes během summitu.
Maďarský nátlak opět uspěl a Kirill byl ze sankčního balíčku vyřazen. Teprve po několika měsících se ukázalo, co mohlo Orbánovu vládu vést k tomuto kroku. V srpnu ruská tisková agentura Ria Novosti uvedla, že Orbánova vláda zabránila sankcím proti Kirillovi poté, co ji o to požádala sama ruská pravoslavná církev. Sviatoslav Bulah, tajemník diecéze Ruské pravoslavné církve v Maďarsku, agentuře řekl, že maďarské vládě zaslali oficiální dopis, v němž žádali o ochranu Kirilla.
V rozhovoru Bulah uvedl, že si nevzpomíná na datum odeslání dopisu, ale že se jeho diecéze obrátila s žádostí o pomoc přímo na premiéra, který „odpověděl, že vláda přijala rozhodnutí“ o ochraně Kirilla. Diecézní sekretář uvedl, že pokud by došlo k sankcionování patriarchy, dalším krokem by mohl být zákaz církví spojených s Kirillem. Po vstřícném kroku maďarské vlády Kirill oznámil, že do čela maďarské diecéze jmenoval svou pravou ruku, metropolitu Hilariona. Bulah odmítl odpovědět, zda toto rozhodnutí souvisí s aktivitou maďarské vlády na ochranu Kirilla.
Orbánova vláda svou záchranou Kirilla před sankcemi EU dala mezinárodní veřejnosti jasně najevo, že s Ruskem sleduje zvláštní diplomatickou linku. Ještě jasněji se to ukázalo, když začala u Rusů intenzivně lobbovat za pomoc Maďarsku při řešení eskalující plynové krize.
Ropa, plyn a „správná strana“ dějin
V polovině léta vláda přistoupila k ráznému kroku. Ministr pověřený řízením úřadu premiéra Gergely Gulyás 13. července oznámil, že vláda změní jedno z nejdůležitějších a vlajkových opatření Orbánova režimu: snížení režijních nákladů. Dosud (od roku 2014) domácnosti platily vládou stanovené nízké ceny za veškerý plyn a elektřinu. Úprava jim nově ukládá platit „tržní ceny“ za spotřebu nad „celostátní průměr“. „V současné energetické krizi prostě není udržitelné, aby se ceny elektřiny a plynu neomezeně snižovaly pro všechny,“ prohlásil Gulyás.
To znamenalo velkou změnu v postoji vlády, která předtím mnohokrát deklarovala, že zastropování cen plynu a elektřiny je pevnou součástí její domácí politiky, která je zaručena, dokud bude Orbánova vláda u moci. Během předvolební kampaně vláda také opakovaně tvrdila, že snížení režijních nákladů je možné hlavně díky levnému ruskému plynu. A sám Orbán na své povolební tiskové konferenci, kdy již byly známy negativní ekonomické dopady války, jakékoli změny v energetické politice vyloučil.
„Už jsem viděl politiky, kteří po volbách měnili svou politiku, ale nedopadlo to s nimi dobře,“ řekl. Ačkoli Gulyás na své červencové tiskové konferenci obvinil z omezení zastropování válku, důvody jsou ve skutečnosti mnohem staršího data.
Ceny plynu začaly růst již na podzim 2021 a válka tento proces jen akcelerovala.
V roce 2021 se maďarská vláda rozhodla nakupovat zemní plyn z Ruska v rámci dlouhodobé smlouvy o dodávkách plynu. Na základě této dohody maďarská státní energetická společnost MVM podepsala v září 2021 s Gazpromem smlouvu o nákupu 4,5 miliardy metrů krychlových plynu ročně po dobu 15 let. Tento objem představuje méně než polovinu roční maďarské spotřeby, která činí přibližně 10 miliard metrů krychlových.
Velkou část zbývajícího množství nakupuje vláda na trhu. „Za daných okolností to byla dobrá smlouva, ale ne bůhvíjak výhodná,“ řekl o nezveřejněné dohodě bývalý vládní úředník působící v oblasti energetiky.
Tento zdroj také poukázal na to, že cenové schéma vychází z tržní ceny vázané na nizozemský směnný kurz zemního plynu, který je považován za referenční hodnotu (o této skutečnosti informovala média a vláda ji sama potvrdila na začátku října).
To znamená, že podle dlouhodobé smlouvy se Rusko Maďarsku zavázalo pouze dodat slíbené množství. Cena však závisí na tržní situaci, takže pokud cena na světovém trhu vzroste, maďarský stát si bude muset připlatit.
Bývalý státní úředník uvedl, že maďarská vláda neměla v této věci příliš velký manévrovací prostor.
„Rusové měli hlavní slovo (…), v podstatě si diktovali podmínky,“ uvedl s tím, že maďarská strana musela přistoupit na tržní ceny, protože Rusové mají plnou kontrolu nad tím, co dělají se svým zemním plynem, a jsou proto v lepší vyjednávací pozici. Podle bývalých i současných vládních zdrojů není Gazprom tak vstřícný, jak by se mohlo zdát z vládních komunikačních kanálů.
„Nejsme ve výsadním postavení, jak by se mohlo zdát,“ uvedl jeden ze zdrojů.
Tržní cena zemního plynu byla vysoká již v době uzavření dlouhodobé smlouvy. Zatímco ceny plynu na nizozemské burze se na počátku roku 2021 pohybovaly v rozmezí 16 až 30 eur za megawatthodinu (MWh), v září 2021 byly už dny, kdy přesáhly 90 eur. Rusko, které hrálo klíčovou roli v dodávkách plynu do Evropy, začalo ceny plynu uměle šroubovat nahoru už před válkou.
„Vysušili rybník. Loni na podzim bylo pořád obtížnější plyn na trhu koupit. Prodávali stále méně plynu k volné koupi,“ řekl k postupu Rusů bývalý vládní úředník.
Tento trend zaznamenala i maďarská vláda. Proto Orbán začátkem roku oznámil, že na schůzce 1. února požádá Putina, aby souhlasil s nákupem další 1 miliardy metrů krychlových plynu nad rámec 4,5 miliardy z loňského dlouhodobého kontraktu. „Mysleli jsme si, že Rusové sice toto množství neprodají na trhu, ale nám ano,“ uvedl jeden ze zdrojů, jak vláda uvažovala.
Po schůzce s Orbánem Putin uvedl, že o prodeji požadované dodatečné částky rozhodnou v dubnu. Další jednání o této otázce zhatila válka. Poté ceny zemního plynu zaznamenaly nové rekordy. Ve dnech následujících po ruské invazi 24. února dosáhla cena téměř 200 eur/MWh.
V květnu se trh uklidnil a cena klesla pod 90 eur. Další výrazný růst přišel poté, co Gazprom začal v polovině června omezovat dodávky plynovodem Nord Stream I do Německa s odvoláním na technické problémy. Cena plynu se katapultovala a na začátku července dosáhla 170 eur.
Vzhledem k tomu, že elektrárny spalující zemní plyn hrají významnou roli při výrobě elektřiny, mělo to dopad na ceny elektřiny v celé Evropě. Rostoucí náklady na energie zrychlily inflaci.
Kvůli prudce rostoucím cenám plynu je pro maďarskou vládu stále obtížnější udržet na domácím trhu program zastropování cen energií. Po podpisu smlouvy s Gazpromem v září 2021 maďarská energetická společnost MVM ve skutečnosti nakupovala zemní plyn za vyšší cenu, než za jakou jej prodávala maďarským spotřebitelům. V důsledku toho musel maďarský stát do konce roku 2021 navýšit kapitál MVM o 208 miliard HUF (přibližně 570 milionů eur podle tehdejšího kurzu), aby vyrovnal obrovské ztráty společnosti.
I po vypuknutí války se politici Fideszu během volební kampaně nadále stavěli za svůj vlajkový program, ale bylo stále jasnější, že bude udržitelný jen za velmi vysokou cenu. Vláda s odvoláním na obchodní tajemství neuvedla, kolik na nákup plynu vydává, ale podle výpočtů ekonomického deníku G7.hu a deníku Népszava na základě údajů Eurostatu a maďarského statistického úřadu byla tato částka mnohem vyšší než v předchozích letech. Všechny tyto události předcházely červencovému oznámení ministra Gulyáse o omezení množství plynu a elektřiny, které jsou pro domácnosti k dispozici za zvýhodněné sazby. „Cena plynu se zvýšila natolik, že už ji nebylo možné dotovat z rozpočtu,“ uvedl bývalý vládní úředník.
Premiér Orbán ve svém červencovém projevu v Rumunsku uvedl, že zachování snížení cen energií by stát v letošním roce stálo 2 051 miliard forintů (více než 5 miliard eur).
„Maďarská ekonomika by to zřejmě neunesla,“ řekl.
Snížení státních dotací na spotřebitelské ceny energie však nevyřešilo problémy vlády s dodávkami energie. Přerušení dodávek plynu z Ruska do stále většího počtu členských států EU v létě vyvolalo celoevropské obavy. A vláda se chtěla za každou cenu vyhnout přerušení dodávek v Maďarsku. Ministr Gulyás vysvětlil omezení zastropování i jako způsob, jak přimět lidi k úsporám energie. „Naším cílem je omezit spotřebu energie tam, kde je to možné, protože dnes je všude v Evropě nedostatek energií,“ řekl na červencové tiskové konferenci.
Podle zdrojů, které jsou podrobně obeznámeny se situací, by odpojení plynu ze strany Rusů mělo „brutální ekonomické důsledky“. O významu zemního plynu svědčí skutečnost, že podle oficiálních údajů maďarského energetického úřadu se roční spotřeba energie pohybuje kolem 1,1 milionu terajoulů, z čehož 33-34 % pochází právě ze zemního plynu. Existují také obavy, jak Maďarsko pokryje obrovské energetické potřeby nedávných velkých investic, jako je například nová čínská továrna na baterie v Debrecíně.
„I v době míru by to (obrovská nová poptávka po energii) byl vážný problém,“ uvedl zdroj s odkazem na naléhavou potřebu zlepšit maďarskou energetickou infrastrukturu. Tato zranitelnost také vysvětluje, proč se maďarská vláda navzdory válce dosud neodvrátila od Ruska. Ačkoli konflikt znemožnil mnoho oblastí spolupráce mezi oběma zeměmi, například společné železniční projekty, v oblasti energetiky tomu tak nebylo.
„Proruská politika je v současné době motivována urgentní potřebou zemního plynu,“ uvedl zdroj.
Ministr zahraničí Péter Szijjártó se dokonce nechal osobně ponížit, aby zemi zajistil dodávky plynu. Zatímco politici EU se setkání s ruskými představiteli vyhýbají, Szijjártó odcestoval 21. července do Moskvy, aby jednal o dodávkách plynu. Na schůzce musel Szijjártó pózovat pro fotografii s usmívajícím se ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem. Na jejich tiskové konferenci Szijjártó beze slova vyslechl Lavrovův projev o tom, že na Ukrajině umírají lidé, protože na ně střílejí „ukrajinské úřady“.
Ačkoli Szijjártó šel oficiálně požádat o 700 milionů metrů krychlových plynu nad rámec 4,5 miliardy v dlouhodobé smlouvě, zdroj s detailní znalostí trhu s plynem uvedl, že skutečným důvodem schůzky bylo ujistit se, že Rusové dodávky plynu zcela nepřeruší.
Podrobnosti o výsledcích Szijjártóovy návštěvy byly zveřejněny později. Navzdory vysychajícímu plynovodu z Rakouska do Maďarska, plyn ze Srbska proudí bez problémů. V srpnu se ukázalo, že byly nakoupeny nové zásoby plynu.
Vláda v polovině srpna poprvé oznámila, že se jí podařilo od Gazpromu nakoupit dalších 52 milionů metrů krychlových plynu. Nejednalo se o nijak zvlášť významné množství, neboť podle údajů Energetického úřadu činila průměrná denní spotřeba v lednu letošního roku 51,8 milionu metrů krychlových. Na konci srpna vláda oznámila mnohem větší nákup, ale stále se jí nepodařilo dosáhnout cílové částky 700 milionů. Zdroje obeznámené s trhem s plynem přitom tvrdí, že Rusové by mohli toto množství snadno dodat v krátké době, kdyby ovšem chtěli. „Chovají se k nám jako k poraženým,“ uvedl zdroj s odkazem na skutečnost, že Maďarsko bylo nuceno se s Rusy opakovaně dohadovat o malých dodávkách.
Maďarská vláda požádala Rusy nejen o dodatečné objemy, ale také o úlevy v platbách, protože ceny plynu se stále vymykaly kontrole. Začátkem října bylo jasné, že Gazprom vyhoví. Dohoda znamená, že MVM bude muset za ruský plyn platit pevnou částku za zimní měsíce (od října 2022 do března 2023). Pokud náklady překročí tuto pevně stanovenou částku, MVM přeplatek později uhradí ve splátkách. Společnost MVM však bude muset v takovém případě zaplatit i úroky.
Podrobnosti dohody oznámil ministr hospodářského rozvoje Márton Nagy, který o finančním ujednání jednal koncem srpna v Moskvě. „Tolik jsme to potřebovali,“ zhodnotil ústupek Rusů jeden z energetických expertů napojených na vládu.
Dovoz energie se pro maďarský stát stává stále neúnosnější zátěží. Ministerstvo financí odhaduje, že zatímco v roce 2019 se na energie vydávalo 3,7 procenta HDP, letos by to mohlo být až 15 procent. A plyn z Ruska je jednou z největších položek letošních výdajů. „Rusové zkrátka diktují podmínky,“ uvedl jeden ze zdrojů.
Zdroj dodal, že dokud bude tato zranitelnost přetrvávat, „maďarská politika bude i nadále činit Rusům drobné ústupky“. Na začátku září vyšlo najevo, že maďarská vláda chce vyjmout tři ruské oligarchy ze sankčního seznamu EU. Od září také stále častěji opakuje, že vysoké ceny energií lze snížit pouze zrušením sankcí EU. A proti politice sankcí zahájila Orbánova vláda tzv. národní konzultace (kampaň s billboardy, které zobrazují sankce EU jako bomby ničící Maďarsko).
Vláda se také zjevně snaží urychlit projekt jaderné elektrárny Paks II, který je pro Rusy důležitý a o němž Putin tolik hovořil na setkání s Orbánem 1. února. V rámci vlády byl dohled nad projektem svěřen Péteru Szijjártóovi, který má s Kremlem okázale dobré vztahy. Vyměněno bylo i vedení maďarského týmu odpovědného za výstavbu elektrárny. Podle zdroje, který má do projektu vhled, plány na výstavbu nových maďarských jaderných elektráren stále jednoznačně počítají s ruskými partnery.
„Není reálné, že by to, co se v současnosti plánuje, postavil někdo jiný než Rusové,“ míní. Zdroj obeznámený s vnitřními záležitostmi ministerstva zahraničí však uvedl, že teoreticky by Rosatom mohli nahradit Francouzi, ale to by vyžadovalo kompletní přepracování projektu.
V manévrech Orbánovy vlády hraje vedle ekonomických a energetických hledisek stále větší roli také ideologické přesvědčení. V posledních měsících ještě více posílily již tak dominantní protiukrajinské hlasy ve vládní propagandě. Někteří otevřeně fandí ruskému vítězství a nedávno jeden z komentátorů v televizi Hír dokonce vyzval k vyhlášení války Spojeným státům. Vládní představitelé tyto extremistické názory veřejně nevyjadřují, ale v soukromí ano.
Nacionalistická – podporuje vládu, ale z radikálnějších pozic – Pesti TV jen za poslední dva týdny publikovala na YouTube videa s názvy: „Může Maďarsko zabrat západní Ukrajinu?“, „Ukrajina si vzala jako rukojmí zakarpatské Maďary“, „Dle ruského historika patřilo Zakarpatsko vždy Maďarsku“. Tato videa mají stovky tisíc zhlédnutí.
Podle zdroje blízkého vládě bylo možné takové komentáře slýchat z premiérova okolí již před několika měsíci. Například, že Rusové ve skutečnosti nejsou ve válce v tak špatném rozpoložení kvůli vlastní nepřipravenosti a rozhodnému postupu Ukrajiny, které pomáhá Západ – ale záměrně konflikt protahují, protože je to v jejich strategickém zájmu.
Někteří lidé dokonce tvrdí, že skutečným cílem není obsadit Ukrajinu, nýbrž spojit síly Ruska s Čínou a Indií, podkopat pozici dolaru a vytvořit nový finanční systém.
„Jen jsem zíral a říkal si, panebože, co je to za nápady.“
András Szabó, Szabolcs Panyi / Direkt36
Překlad, mezititulky a poznámky kurzívou: Lucie Sulovská
