Článek
Jak se mohu Martine stát archeologem? Musím mít nějaké předpoklady?
Můžeš si vybrat, zda se staneš profesionálním nebo amatérským archeologem. K cestě k profesionální archeologii je nutné ji vystudovat. Amatérský archeolog může chodit na pooraná pole, sbírat vyoranou keramiku nebo jiné artefakty. Správně by je měl odevzdávat do muzea, ale pro věci získané povrchovým sběrem se tolerují i soukromé sbírky. Hlavními předpoklady jsou zájem o minulost a odhodlání se obětovat vědě v případě profesionální archeologie.
Na jakou školu jít studovat, střední a vysoká?
Pro profesionální archeologii je nutné absolvovat bakalářský nebo magisterský obor archeologie na vysoké škole. Jsou ale pozice v archeologických institucích, kde stačí středoškolské vzdělání nebo vyšší odborná škola, a to pro profese konzervátorů nebo terénních techniků. Dnes je ale vyvíjen tlak, aby i technici absolvovali, alespoň bakalářské studium.
Kolik let praxe musím mít a mohu se dostat i někam do ciziny?
Dnes to není tolik o praxi, je naprosto jiná situace než před 25 lety, kdy jsem studoval archeologii. Tehdy jsme se vyloženě orientovali na archeologické brigády v Rakousku a Německu kvůli malé vzdálenosti a dobrým výdělkům. V současnosti se dozvíte z internetu o výzkumu i ve vzdálené zemi, stačí napsat vedoucímu, že jste student nebo absolvent archeologie, a že vás daná lokalita enormně zajímá. Pokud se nabídnete, že budete na výzkumu pracovat jako dobrovolník, tak vás obvykle pozvou.
Na čem tedy začíná člověk po škole?
Pokud po studiu nezměníte obor, což se taky velmi často stává, jako absolvent nastoupíte obvykle do archeologické instituce nebo muzea.
Jaký je mezitím rozdíl?
Archeologické instituce jde ještě rozdělit na vědecké, kde se věnuješ teoretickému bádání, ale může to být kombinováno i s nějakým systematickým terénním výzkumem. Dále jsou zde archeologické instituce a společnosti, které se vyloženě zaobírají záchrannými archeologickými výzkumy, jde tedy o „záchraňáky.“ Muzejní archeolog obvykle provádí drobné záchranné výzkumy a obvykle spravuje archeologické sbírky muzea. Navíc musí přebírat do muzea materiál, který vykopou velké instituce v jeho okrese. Dále musí občas uspořádat nějakou výstavu, věnovat se detektorářům, kteří přicházejí do muzea zkonzultovat své nálezy.
Obnáší archeologie jenom kopání venku a kolik času zabere rozbor a další papírování ohledně nálezů? Co je tedy lepší, kopat venku nebo sedět u počítače a zadávat data?
Většina archeologů je radši venku, jak my říkáme v terénu. Spousta archeologů nesnáší administrativu a psaní nálezových zpráv, které jsou ale nejdůležitějším výstupem terénního výzkumu. Bez „nálezovek“, jak jim říkáme to bohužel nejde, protože je třeba vyžaduje i investor.
Jedná se o slušně zaplacenou práci?
Je to mizerně placená práce. Říká se, že archeologové jsou nejhůře placení kopáči a něco na tom je. Už během studia nás někteří pedagogové varovali, že celý život strávíme v bídě.
Je v tomto oboru nějaká rivalita?
Ano, velká. Je to jedna z věcí, která tento jinak krásný obor sžírá. Správně někdo kdysi prohlásil, že čím menší obor, tím jsou v něm větší konflikty mezi lidmi. Terénní archeologové obvykle pomlouvají ty, co se věnují teoretickému výzkumu a opačně. Poté mezi sebou soupeří archeologové, kteří se věnují stejnému období.
Pracují zde převážně muži nebo je to vyrovnané?
V záchranné archeologii převažují muži, ale působí tam i moc šikovné kolegyně.
Pokud někdo najde někde nález, kam se nálezce muže obrátit a dostat nějakou odměnu?
Nejlépe je se obrátit na okresní muzeum, na jeho archeologické oddělení. Odměny se obvykle vyplácí u hromadných mincovních nálezů, nevyplácí je muzeum, ale krajské úřady. Pokud donesete do muzea hromádku pravěkých střepů, tak vám bude poděkováno.
Co se děje v případě, že nálezce zamlčí nález?
V podstatě poruší zákon, protože veškeré archeologické nálezy jsou majetkem státu.
Komu spadá nález, pokud ho najde při stavbě domu?
K takovému nálezu by měl být přivolán archeolog z okresního muzea. Není optimální ten nález do muzea jen zanést a nechat jej třeba na vrátnici, protože místo nálezu je potřebné odborně ohledat. Obvykle tam bývá nálezů více.
Co se děje v případě, kdy je tam nálezů více? Musí přerušit stavební práce?
Většinou ano, práce se musí zastavit, ale ne na půl roku, jak se většina lidí mylně domnívá a z těchto důvodů archeologické nálezy často tají. V případě rodinného domu plocha pro základy není až tak velká, takže lze záchranný výzkum zvládnout v řádů dnů nebo několika málo týdnů.
Může někdo kopat někde na poli nebo v lese, kde nemá souhlas?
On je sám o sobě už problematický nedovolený vstup na cizí pozemek, natož tam kopat za účelem získání archeologických nálezů. Zde je typickým příkladem v dnešní době bující hledání nálezů s pomocí detektorů kovů, kdy tito lidé často neoprávněně vstupují i na cizí pozemky.
Už jsi byl někdy v cizině na vykopávkách? Na jak dlouho se jezdí?
Jako student jsem často jezdil do Rakouska do městečka Gars, kde prováděla archeologický výzkum katedra archeologie vídeňské univerzity raně středověkého výšinného hradiska. Jednalo se o dlouhodobý systematický výzkum, kde o letních prázdninách rakouští studenti absolvovali praxi. My jsme tam obvykle trávili 4 až 6 týdnů. Později jsem v rámci vědeckých konferencí navštívil Čínu, Brazílii, Argentinu a USA.
Jaký byl rozdíl oproti výzkumům v České republice?
Celkově bylo v Rakousku o brigádníky lépe postaráno. Třikrát denně kvalitní strava, po práci odvoz na koupaliště, kde už před 25 lety byl tobogán. Večer táborák s vínem. Spali jsme v chatičkách, které byly vyrobeny z beden od vojenských vrtulníků.
Musí mít člověk nějaké speciální očkování? Jsou případy, kdy archeologové po nákaze zemřeli?
Určitě je dobré být očkován třeba proti hepatitidě typu A a B, protože si mnohdy nemáte možnost před jídlem v terénu umýt ruce. V Polsku v 60. letech minulého století zemřeli archeologové na infekci plic po vdechnutí spór ve středověké kryptě. U nás došlo k několika úmrtím archeologů nebo techniků vlivem sesuvu zeminy v hlubokých výkopech.
Musíte mít nějaké speciální oděvy?
Do krypty nebo jiných uzavřených prostor se doporučuje minimálně overal z netkané textilie a respirátor. A prostor musí být před vstupem osob navíc odvětrán.
Je tento obor žádaný nebo ti přijde, že už to lidi tolik nezajímá?
Archeologie naštěstí zatím veřejnost hodně zajímá, ale v posledních letech se v diskusích pod články často objevují nenávistné komentáře, že výzkumy jsou nákladné a platí se z peněz daňových poplatníků, což není úplně pravda. Určitě ale klesá zájem o studium archeologie. Povolání archeologa v dnešní době ztrácí prestiž.
Co je pro archeologa největší výzvou a co ho nejméně baví?
Každého archeologa pohání přesvědčení, že objeví něco mimořádného, co přepíše historii, jako například objevit další Věstonickou venuši nebo novou pravěkou kulturu. A co každého archeologa ubíjí a nebaví je zajisté narůstající administrativa, nulová velkorysost nadřízených, spory s kolegy, nedostatek kvalitních brigádníků v terénu, investoři, kteří rozporují náklady a spousta dalších drobností.
Tento rozhovor je vedený s bývalým kolegou archeologem z Brna, Mgr. Martinem Hložkem, Ph.D., který nám nedávno poskytnul informace o výzkumu Věstonické venuše. Jedná se skutečné poznatky z oblasti archeologie od našeho českého odborníka, ale nenechává si slávu jen pro sebe a velice rád zmiňuje i své kolegy. Nejedná se zde ani o žádnou propagaci této osoby, ale o skutečně doložené a pravdivé informace.
Informace jsou poskytnuty od p. Mgr. Martina Hložka, Ph.D.
