Článek
Opět napadl sníh, jak tomu bývá během zimy. Jenomže skoro žádný řidič z toho nemá radost, protože na spoustě místech se nedá pořádně vyjet. Člověk si zvykne na neustálé odhazování sněhu lopatou, ale co je moc, to je moc. A nemluvíme o klasickém sněhu jako takovém, protože ten za to přece nemůže, to my jsme si na to za posledních pár let zcela odvykli.
Ráno si uděláte cestičku, pak si očistíte auto, samozřejmě i střechu, protože to samo všechno neopadá, pokud ano, tak za vámi někdo bude určitě troubit. Po několika minutách jsem nakonec vyrazila směr město. Hlavní tahy byly samozřejmě čisté, takže pokud máte rádi adrenalin, tak zkuste nějakou vesnici, kde se na to občas tak nějak zapomene. Když se to už protáhne, tak se to zapomene zase posypat.
Pravidelná doba důchodců. Jízda sice pomalá, ale auta mají naprosto čistá. Žádný sníh, stejně jako já, takže super. Po pár kilometrech mi vyjede z vedlejší auto, začnu brzdit a muž kolem 40 let nemá vůbec ze střechy stažený sníh. Připadám si jako kličkující zajíc, protože mu to všude padá. Přestože si udělám odstup, stejně se tomu nějak nevyhnu, protože tu největší část samozřejmě dostanu pod kola auta.
Za menším městem, které jsem už projela jedu dál a co nevidím. Další skvělé auto, které mě sice předjíždí, ale sníh mu padá na všechny strany. Klepu si na čelo, jestli je normální, řidič se na mě do zpětného zrcátka dívá stylem, proč to vlastně dělám. Nakonec po krátké době stejně odbočí a já mám volnou silnici.
V protisměru za chvíli vidím auto, které mám jen kousek na předním skle čistý. Vždyť ten sníh přece spadne dolů. Jenže si tam žena stále něco povídá a neustále se otáčí vedle sebe, jakmile ji minu, všimnu si, že vedle ní sedí stejně stará žena, která chudák vůbec nevidí, protože na předním skle, kde sedí spolujezdec, je sníh, jen řidička má výhled.
V hlavě mi běží myšlenka, že se nebojí, že jí to všechno spadne do výhledu, ale vesele se dál baví. To už se začnu smát, protože je to na mě nějak moc. Nakonec přijíždím do města, kde si vedle mě zaparkuje starší pán, ale jak ometá své auto, trefí nejen moje auto, ale při vylézání i mě. Hrozně se mi omlouvá, ale já mu jen odpovídám, že se nic neděje, protože je daleko horší, když za někým jedete a padají vám kusy sněhu na přední sklo. Pán se hezky usměje a dál čistí auto, kdy trefí pána, který jde kolem jeho auta. To už se pán začne smát nahlas. Tím končí jedna cesta do města.
