Článek
Orlické vraždy patří mezi nejděsivější kriminální případy novodobé české historie. Mezi lety 1991 a 1993 zavraždila pětičlenná skupina pachatelů pět osob, převážně podnikatelů, za účelem finančního zisku. Těla svých obětí ukrývali do sudů naplněných louhem, které následně potápěly v Orlické přehradě.
Nález
Pod hladinou Orlické přehrady panovala mizivá viditelnost. Přesto potápěči objevili sud, který změnil českou kriminalistiku. Byl v něm Leorent Lipoveci, první z pěti obětí brutálního gangu.
Na dně Orlické přehrady panoval chaos. Harampádí, zbytky stavebního materiálu, dokonce i celá stará V3Ska. V takových podmínkách bylo možné sud snadno přehlédnout. Když ho však potápěči objevili, znamenalo to zlom. Byl to zázrak, vzpomínají vyšetřovatelé na chvíli, která odstartovala největší kriminální kauzu 90. let, tzv. orlické vraždy.
Zlomový moment
Ano, byl jsem tehdy na místě, i když ne pořád. Měl jsem i další práci, takže jsem to spíš koordinoval a řídil vyšetřovačku, vzpomíná kriminalista Josef Doucha. V prvním nalezeném sudu bylo tělo Leorenta Lipoverciho, podnikatele původem z Kosova. Patřil mezi pohřešované a policie ho měla už dříve na seznamu možných obětí. Ačkoliv pachatelé tělo polili louhem, aby ho rozložili a znemožnili identifikaci, uzavřený prostor a pravděpodobně nesprávná kocentrace chemikálií proces rozkladu výrazně zpomalily. Identifikace tak byla možná.
Pět vražd
Policie nakonec nalezla dvě těla v sudech a jedno zabalené v pletivu. Celkem šlo o pět obětí.
- Aleš Katovský - podnikatel, zavražděn v dubnu 1995.
- Leorent Lipoverci - nalezen v prvním sudu.
- Václav Horký - tělo v druhém sudu.
- Anna Medková - matka Kuny, otevřela balíček s nastraženou bombou.
- Jaroslav Meier - švagr K. Kopáče, zastřelen ve vlastním domě.
Veřejnost překazila utajení
Jakmile policie objevila první sud, musela jednat rychle. Důkazy byly v ruce, ale také hrozilo, že se pachatelé pokusí uprchnout. Do akce se zapojili detektivové, speciální zásahová jednotka i vyšetřovatelé pod vedením Josefa Douchy. Plán však ohrozila náhoda, přítomnost policistů u Žďárského mostu neušla provozovatelům bungee jumpingu, kteří na místo přivolali televizní štáb TV Nova. Reportéři si půjčili loďku a zamířili přímo ke kriminalistům. Doucha je musel osobně přesvědčovat, že jde jen o cvičení. Bylo jasné, že tomu nevěří. Kdyby Nova odvysílala záběry, gang by věděl, že jsme jim na stopě, říká.
Drama při zatýkání
Kriminalisté se zaměřili na tři hlavní pachatele: Karla Kopáče, Ludvíka Černého a Vladimíra Kunu. Zatčení Karla Kopáče v Rudné u Prahy bylo dramatické. Ochrnutý muž seděl na invalidním vozíku, v puse měl pistoli a byl odhodlaný spáchat sebevraždu. Nešel jsem bojovat, šel jsem vyjednávat, říká Doucha, který přišel neozbrojený, v civilu a bez vysílačky.
Kopáč žádal, aby mohl mluvit se svou přítelkyní. Doucha mu slíbil, že jí přivedou, ale až odloží zbraň. Ten to odmítal. Tři hodiny probíhalo vyjednávání. Popisoval jsem mu, co se stane, když se zastřelí, že mozek bude na zdi, že ostatní ho obviní ze všeho, že jeho přítelkyně skončí v problémech.
Telefon sestry a výstřel
Zlom přišel, když Kopáčovi zavolala sestra. V rozhovoru ztratil pozornost, pohnul rukou se zbraní, a v tu chvíli Doucha dal nenápadné znamení skrytému zásahovému policistovi, ten vpadl dovnitř, strhl mu ruku a zbraň stáhl pod stůl. Ozval se výstřel, Kopáč se zranil na noze a zřejmě i na genitáliích. Kvůli ochrnutí však bolest necítil. Druhý výstřel nevyšel, zbraň se zasekla. Na místo vtrhla zásahová jednotka a Kopáče zatkla.
První výpověď poskytl Vladimír Kuna. Ludvík Černý vinu popíral. Nejpodrobnější svědectví nakonec poskytl Karel Kopáč. Po úrazu ztratil vliv na skupinu a byl zklamaný z toho, že ho ostatní opustili. Nakonec se přiznal ke všemu, i když sám vraždy nespáchal. To dělal Černý, on jediný opravdu zabíjel, uvedl Doucha.
Aleš Katovský, podnikatel, byl zavražděn v dubnu 1995, Kopáč mu dělal ochranku a vylákal ho pod záminkou předání peněz. Jeho auto skončilo v německém autobazaru. Krevní stopy se v něm nenašly, případ tehdy vyšuměl. Teprve nález sudu vše zvrátil. Bez něj by se vyšetřovatelé k přehradě možná už nikdy nevrátili.
Josef Doucha přišel do styku pouze s Kopáčem, při zatýkání a krátce po té ve vazbě na Pankráci. Byl zamlklý, navázal však vztah s detektivem Františkem Havlovičem, kterému z vězení posílal dopisy. Mně je jen vánoční přání. V dubnu 2004 se Karel Kopáč oběsil ve věznici v Kuřimi. Nečekal jsem to, ale nedivím se. Kriminál je těžký pro každého, pro ochrnutého ještě víc, dodal.
Karel Kopáč, přezdívaný Karlos, byl mozkem celého gangu. Po autonehodě v roce 1994 skončil na invalidním vozíku a v dalších vraždách se už neangažoval. V roce 2004 spáchal sebevraždu ve vězení.
Ludvík Černý, později přejmenovaný na Ludvíka Zámečníka, byl vykonavatelem vražd. Brutálně střílel své oběti, často zblízka a chladnokrevně. V současnosti si odpykává doživotní trest.
Vladimír Kuna vymyslel způsob likvidace těl pomocí louhu v sudech. Byl odsouzena na 25 let, ale v roce 2013 byl za dobré chování propuštěn.
Petr Chodounský a Irena Meierová (sestra Kopáče) byli odsouzeni za podvody a podíl na vraždách. Meierová byla propuštěna v roce 2002, Chodounský v roce 2011.
Orlické vraždy šokovaly veřejnost i média brutalitou organizace. Šlo o první případ v Česku, kdy se pachatelé snažili rozložit těla zavražděných chemicky. Dodnes neslouží jako varovný příklad, jak daleko může vést touha po penězích a mocenských ambicích.
Zdroje: Novinky.cz, Wikipedia.cz
