Článek
Starý dům a malování
Není nad to, když předěláváte starý dům. Koupelna je docela malá, to zvládnu raz dva. Bílou přetřu zase bílou, něco oškrábu a bude to hotové. To si člověk jenom myslí… Připravila jsem si menší schůdky, váleček a pro jistotu ještě štětku, kdyby se náhodou něco loupalo. Pomalu, s klidem a nadějí jsem začala odstraňovat místa, kdy jsem pak vzala váleček a pustila se do malování stropu.
Jenže omítka se začala lepit. Oškrábe se pár míst a bude to v pohodě. A škrábala jsem… a škrábala… Nechtěla jsem si brát do ruky štětku, tak jsem si radši čistila neustále ten pitomý váleček. Po několika dlouhých minutách jsem to ale vzdala, váleček se mi ulomil a spadl přímo do kbelíku s barvou.
Díkybohu za montérky, které mě zachránily před větší katastrofou. Když přišla mamka, začala se nahlas smát: Víš, že víc barvy máš na sobě než na stěně? A vlasy máš jako stará babička. S úsměvem odešla na zahradu. Honem jsem umývala vlasy, jinak bych z nich už barvu nikdy nedostala. Nakonec jsem vzala do ruky štětku, starou, pořádnou, těžkou, ale spolehlivou. Ruce mě bolely, ale koupelna už začínala vypadat k světu.
Nový váleček a Socha Svobody
Jako správný tvrdohlavec jsem si musela dojet do obchodu pro nový váleček s nadějí, že to dodělám rychle a bez problémů. Prodavač mi slíbil, že je to ten nejlepší váleček, co mají. Když jsem přijela domů autem, soused mě viděl v montérkách plných zaschlé barvy a s kšiltovkou na hlavě. Smál se tak, že mu zaskočilo a já ho mlátila do zad, aby nebylo po něm.
Co myslíte? Ten nový váleček se mi ulomil hned po prvním použití. Nevím, jak se to stalo, ale jsem si jistá, že bych dokázala vymyslet spoustu nových sprostých slov, kdyby to bylo potřeba. Aby toho nebylo málo, ve vzteku jsem šlápla mimo schůdky, protože jsem se ještě opírala o vanu, která byla zakrytá igelitem.
Tenhle pád byl sice trochu komický, a máma, která běžela zjistit, co se stalo, smála se tak moc, že skoro nevydržela stát na nohou. Za to já jsem ležela ve vaně, v jedné ruce jsem držela štětku a připadala si jako Socha Svobody. Večer už jsem měla vše hotové a docela i uklizené. Ráno to bylo ale horší, únava mi asi zabránila vidět ten nepořádek, který jsem zanechala.
Podlaha byla pokrytá barvou a jeden kousek u stropu zůstal nedodělaný, protože jsem štětku nenamočila, ztvrdla a barva došla. Ideální zakončení celého malování. Ten malý kousek u stropu mi zůstal jako připomínka, že malování není tak rychlá záležitost, jak jsem si myslela. Ostatní místnosti mám doma krásně vymalované, ale koupelna? Ta byla tenkrát za trest..
