Článek
Mnoho maminek kouká do telefonu, tlačí před sebou kočár a nevnímají okolí. Dítě křičí a oni jdou vesele dál. Ne všechny jsou stejné, výjimky stále najdeme. Bohužel jsou i takové, kterým dítě utíká několik desítek metrů před nimi a oni si vesele povídají, a dítě je během pár vteřin pryč. Když si to uvědomí, marně se rozhlížejí a hledají, kde asi je jejich milovaný prcek. Jednu takovou speciální praktiku na tyhle maminky měla jedna bývalá sociální pracovnice.
„Kdepak máš maminku?“
Jaro, krásné počasí, sluníčko prosvítá mezi stromy a nic netušící maminky právě přicházejí na čerstvě uklizenou kolonádu. Malé děti si mezi s sebou hrají a neustále radostí vykřikují. Maminky nesou jejich hračky a něco si povídají, přesto jsou obě dvě na telefonu a neustále něco odklikávají, a něčemu se velice smějí. Děti se pomalu, ale jistě vzdalují až k blížící se silnici, kde je hustý provoz. Postarší paní obě dvě děti vzápětí chytne za ruce kousek u přechodu pro chodce a řekne jim: „Kdepak máš maminku?“ Podívá se na jedno, pak na druhé dítě, obě jsou naprosto vyděšené, že na ně mluví někdo zcela cizí. Při vyslovení těchto slov, obě maminky zpozorní, přestože jsou poměrně dost vzdálené, ale probudí se v nich nějaký alarm, na to se rozběhnou ke starší paní a začnou jí nadávat, že jim bere dítě.
„To je moje dítě!“
Jedna z nich zakřičí tato slova a s agresivním výrazem ve tváři se vrhne proti této paní, která se nelekne a stále stojí bez hnutí na stejném místě. Padne několik hlasitých nadávek, čímž se začnou otáčet lidé okolo nich a sledují, jak se onen boj vyvine. Druhá se ji snaží uklidnit, ale je to naprosto marné. Na to se mezi nimi objeví strážník a celou situaci se snaží vyřídit. Stojí mezi nimi jako rozhodčí, který čeká až se obě strany srovnají.
„Jsem bývalá sociální pracovnice“
Paní se usměje, slušně a zcela v klidu odpoví, že je bývalá sociální pracovnice, načež si obě maminky mají na své ratolesti dávat pozor, protože mohlo dojít k neštěstí. Maminky zblednou a táhnou děti na druhou stranu. Něco si mezi s sebou stále povídají a ohlížejí se na onu paní. Postarší manželský pár začne z ničeho nic tleskat a ostatní přihlížející zvedají palec nahoru směrem k této dámě.
„Místo sledování telefonu si hleďte svých dětí, akorát se mohlo stát neštěstí!“
Tyto poslední dvě věty ze sebe vydá strážník a se zaťatými zuby a kývnutím hlavy směrem k bývalé sociální pracovnici následně odejde. Všichni se v klidu rozejdou a milá, ale velmi chytrá paní po chvíli zmizí neznámo kam. Tyto maminky celé bledé po několika minutách nastupují do osobních automobilů a odvážejí své děti domů.
