Článek
Vyvraždění Slavníkovců bylo násilným aktem při kterém čeští velmožové dne 28.09. roku 995 povraždili v Libici členy významného rodu Slavníkovců. Přežili jen Soběslav, Vojtěch a jejich nevlastní bratr Radim. Podle starších dokladů byl tento akt považován za událost, při níž vznikl český stát, ten už ale existoval a šlo tak spíše o jednu epizodu provázející jeho formování. Podobných incidentů se ale během tohoto formování událo více, jen o nich nejsou jiné než archeologické doklady.
Krveprolití
Dne 28. 09. roku 995 slavil tento rod na svém hradišti v Libici nad Cidlinou významný svátek, a to den sv. Václava. Ten byl přesně před 60 lety zavražděn ve Staré Boleslavi. Při této příležitosti, kdy se konala oslavana hrad vtrhli čeští velmožové a v okolí kostela povraždili všechny jeho přítomné členy.
Krveprolití přežili ze Slavníkovců jen Soběslav a Vojtěch, který zrovna podruhé odešel z Čech, do nichž se už nevrátil a zanevřel na ně a jejich nevlastní bratr Radim.
Ačkoliv se v některých učebnicích hovoří o vypálení a vyvraždění celé vesnice, doklady z dobových pramenů hovoří pouze o zavraždění Slavníkovců. Tomu nasvědčuje i přes sto let trvající archeologický výzkum na Libici, při kterém nebyla nalezena významná spáleništní vrstva a který potvrdil, že hradiště plnilo svou funkci i po těchto událostech. Slavníkovci žádali na tento den příměří kvůli oslavě, ale útočníci prohlásili, že je-li jejich, že je-li jejich svatým Václav, jejich svatým je Boleslav.
Jaký byl motiv vraždy
Krveprolití přežili pouze ti, jenž byli nepřítomni a to Vojtěch, Soběslav a Radim. Dodnes se konkrétně neví, kdo byl konkrétně pachatelem nebo dokonce objednatelem, jaké byly jeho motivy. Vše je předmětem různých hypotéz a dalšího bádání. Někdy se uvádí, že hlavní sílu útoku na slavníkovský hrad tvořili Vršovci. Bohužel to prý, ale prokázané to není.
Možná hlavním motivem mohlo být bohatství Slavníkovců a jejich hradů Libice a Malín, ležících na obchodních koridorech do Slezska, na Moravu a do Malopolska. Mluví se samozřejmě také o zásobách stříbra nebo zlata těženého v okolí. Vládnoucím Přemyslovcům mohlo toto přílišné bohatství vadit. Roli tak hrálo jak jejich bohatství, tak i nepřátelství vůči nim. Je možné, že dalším motivem mohl možná být incident, při kterém Vojtěch jakožto pražský biskup poskytl na Pražském hradě církevní azyl cizoložnici a zastal se tak jí i cizoložníka, svého jáhna.
Nepohodl se však přitom s nějakými bojovníky, patrně Vršovci, kteří církevní azyl nerespektovali a přes jeho naléhání ženu vyvlekli z kostela a přes veškerý nesouhlas manžela jí před zraky Vojtěcha sťali hlavu. V závěru přepadení pak bylo vyhrožováno Slavníkovcům pomstou za to, že jejich člen Vojtěch bránil okamžitému trestu ženy.
V rámci incidentu tak do hry vstupovala dvě práva. Církevní azyl zakódovaný v církevním právu nebyl respektován a v rámci tehdejšího zvykového rodového práva bylo vyhrožováno vendetou, krevní mstou, obvyklým způsobem tehdejšího řešení obdobných problémů. Panovník Boleslav II. pak této případné vendetě nedokázal zabránit, ačkoliv to bylo jeho úlohou, protože byl indisponován mozkovou mrtvicí a nebyl schopen vládnout.
Možným důvodem bylo i stupňující se napětí mezi Přemyslovci a piastovským Polskem, ke kterému došlo za vlády Boleslava II. Navíc další motivací k vyvraždění rodu Slavníkovců tedy mohl být i strach, že polské vojsko vtrhne do Čech právě přes Slavníkovo území, které nebylo pod kontrolou českého knížete.
Národní kulturní památka
Slovanské hradiště Slavníkovců Libice se stalo NKP ke dni 1.6.1989 zapsané v ÚSKP pod rejst. číslem ÚSKP 164.
Na výlet do historie
Slovanské hradiště leží na soutoku řeky Labe a Cidliny. Zachovaly se zde zbytky základů staveb a okolím vede naučná stezka. Nedaleko Soutoku Cidliny a Labe stojí nížinné hradiště Libice situované kdysi do blat, která vytvářela řeka Cidlina. Prostor předhradí pozdějšího slavníkovského hradiště byl osídlen už v mladší době bronzové. Hradiště najdeme na západním okraji obce Libice nad Cidlinou. V ranném středověku šlo o velmi významné hradiště o rozloze asi 26 hektarů, které bylo opásáno poměrně mohutnou hradbou.
Toto hradiště bylo hlavním sídlem rodu Slavníkovců. Na akropoli měli Slavníkovci vybudovanou pohodlnou rezidenci – stál zde zděný kostel a dřevěný palác a měli zde dokonce i vlastní mincovnu, kde se razili denáry.Libici dobylo vojsko českého knížete Boleslava II., vojáci hradiště vypálili a na místě zavraždili všechny příslušníky slavníkovského rodu. Rod Přemyslovců vybudoval na troskách původního hradiště podezděnou palácovou stavbu a zřídil zde správní středisko polabského kraje. Bohužel celé hradiště zasáhl někdy kolem roku 1130 mohutný požár a tak osidlování místa pokračovalo již jen v místě východního předhradí – v místech dnešní obce, které tím vlastně položilo základy.
Pomník sv. Vojtěcha
Ale nezoufejme, protože právě v západní části dnes naleznete zakonzervované a rekonstruované zbytky základů kostela, paláce, vstupní brány a věže. Stojí tu také pomník sv. Vojtěcha z rodu Slavníkovců, právě jednoho z mála, který přežil krveprolití. V nedávné době bylo na hradisku umístěno bronzové sousoší sv. Vojtěcha a sv. Radima.
Hradištěm a jeho okolím vede naučná stezka, která spojuje soutok řek Cidliny a Labe s nedalekou obcí Libice nad Cidlinou.
