Článek
Prokletí Yosemitského kaňonu Tenaya
Tato oblast nese jméno po náčelníkovi kmene Ahwahnechee, Tenayovi, a stala se centrem krutých a násilných snah amerických jednotek o jeho vyhnání a přesun jeho lidu do rezervace. Od té doby, co zde probíhal tento nespravedlivý konflikt, se kaňon stal místem četných záhadných zmizení a situací, kdy lidé jen těsně unikli smrti, a tak se mezi mnohými začalo spekulovat, zda na místě neleží Tenayova kletba.
Během období koloniální expanze byli původní obyvatelé Ameriky po celé zemi násilně připravováni o své domovy, kulturní identitu i způsoby obživy „osadníky,“kteří si jejich území přivlastňovali.
Vzhledem k množství nevysvětlitelných jevů a neobvyklých událostí, ke kterým v některých národních parcích dochází, si mnozí lidé tyto jevy spojují s duchovní přítomností původních obyvatel, jako by šlo o formu odplaty za křivdy a utrpení, které museli snášet.
Tato teorie bývá nejčastěji zmiňována právě v souvislosti s kaňonem Tenaya v Yosemitském národním parku.
Yosemitský kaňon Tenaya
Údajná kletba zasáhla i slavného skotského přírodovědce Johna Muira, který hrál klíčovou roli při vzniku amerického systému národních parků. Během výpravy do kaňonu v 70. letech 19. století málem přišel o život, upadl, aniž by si pamatoval, co přesně pád způsobilo.
Nejen zranění, ale i tragické úmrtí jsou v této části Yosemite bohužel poměrně časté. Tolik záhadných nehod vedlo k přezdívce „Bermudský trojúhelník Yosemite.“Racionálním vysvětlením může být, že lidé často podcení prudkost srázů, nejsou dostatečně vybaveni nebo připraveni na náročné podmínky, a také fakt, že oblast je velmi izolovaná a nehostinná.
Přesto však četnost nehod a podivných událostí udržuje pověst kaňonu jako místa, na které snad skutečně dopadá stín dávné kletby.
Němečtí turisté, kteří zmizeli beze stopy
Už samotné jméno „Údolí smrti“ v sobě nese temnou symboliku a navozuje pocit, že se zde odehrávají neobvyklé a znepokojivé události. Zatímco některé příběhy z této oblasti lze vysvětlit extrémním horkem, které je typické pro toto místo – zejména v létě, kdy tu panují jedny z nejvyšších teplot na Zemi – jiné případy zůstávají zahalené tajemstvím a působí až příliš podivně na to, aby šlo jen o shodu okolností.
Údolí smrti
Jedním z nejzáhadnějších je zmizení čtyřčlenné skupiny německých turistů z 90. let, kteří se z výletu do Údolí smrti nikdy nevrátili. V červenci roku 1996 se Egbert Rimkus se svým synem Georgem, partnerkou Cornelií Meyer a jejím synem Maxem vydali zapadlými oblastmi národního parku v pronajatém minivanu.
Po celé týdny nebylo o skupině žádné zprávy. Až po čase objevil parkový strážce opuštěné vozidlo daleko od všech přístupových cest, bez jediné stopy po cestujících. Po více než deseti letech bez jakéhokoliv průlomu se dvojice zkušených dobrovolníků, Tom Mahood a Les Walker – rozhodla po vlastní ose rekonstruovat poslední známé kroky zmizelých. Jejich pátrání vedlo k nálezu lidských kostí, které byly s největší pravděpodobností pozůstatky Cornelie.
Přesto zůstává případ nevyřešený. Stále není jasné, co se stalo se zbytkem skupiny, ani proč se rozhodli pokračovat v cestě přes extrémně nehostinné území uprostřed jednoho z nejteplejších období v roce. Zmizení této rodiny tak i po letech zůstává jednou z největších záhad, která se váže k proslulé pustině Údolí smrti.
Záhadné faktory a nevyjasněné případy
Dalším, mnohem záhadnějším aspektem zmizení v národních parcích, jsou případy, které nemají racionální vysvětlení. Existuje již několik příběhů, které zůstávají neobjasněné, a mnozí lidé věří, že za zmizeními mohou stát síly, které přesahují naše chápání, a to od neobvyklého chování divoké zvěře až po paranormální jevy.
Někteří lidé tvrdí, že k některým zmizením dochází v místech, která jsou známá svou tajemnou atmosférou, ať už jde o Bermudský trojúhelník Yosemite, který jsme zmiňovali v první části našich záhad, nebo další podivná místa v jiných parcích. Zatímco většina zmizení má logické vysvětlení, existují případy, které vědecky nelze jednoduše objasnit. Často se objevují příběhy o turistických skupinách, které zmizí beze stopy, a to i přes pátrání, které může trvat měsíce nebo dokonce roky.
