Článek
Kdysi dávno, daleko odtud, se na řece Dunaji narodil obrovský bobr. Byl pět metrů vysoký a ocas měl dva metry dlouhý. Měl tak obrovské zuby, že s nimi na jedno kousnutí dokázal pokácet celý strom.
Tento velký obr si začal na řece budovat hnízdo. Hryzal stromy, tahal je do Dunaje a z místních lesů zůstala jen planina plná pahýlu.
Vybudoval si to hnízdo, ale byl nenasytný. Svolal všechny malé bobry z okolí a prohlásil se jejich králem. Rozhodl, že se bude stavět více velkých hnízd a že se postaví i velká přehrada. Bobři se činili a postavili přehradu. Voda v ní začala stoupat a zaplavila nedaleké město Budapešť.
Město se ocitlo pod vodou, jen špičky kostelů šly vidět. Voda byla plná mrtvých těl a bobři si pochutnávali na lidském mase.
Tato situace neunikla pozornosti vládců z okolních zemí. A tak se králové Sedmihradska, Rakousko-Uherska a Špagetonie (dnešní Itálie) rozhodli vyslat své armády, aby porazili krále bobrů.
Strhla se obrovská bitva, dnes je známá jako bitva na hrázi. Bobři byli poražení a bobři král byl vyhnán.
Putoval říčkami, řekami, jezírky, rybníky, strouhami, plavebními kanály, mokřady, bažinami, tůněmi, říčními náhony a potůčky až nakonec dorazil do zdejšího kraje a na řeku Stará Dyje. Jejímu okolí vládl král Lichtenštejn a ten se o velkém bobrovi rychle dozvěděl.
Nabídl mu, že pokud bude žít s lidmi v míru a nebude jim škodit, tak tady může zůstat. Bobr se rozhodl, že už nikomu ubližovat nebude a usadil se v tomto kraji.
Legenda praví, že se tento bobr může dožít stovek až tisíců let, a proto je velká pravděpodobnost, že se někde tady v okolí schovává i v dnešní době.
