Hlavní obsah
Cestování

Cesta starým broukem na východ. Manuál „Jak na expedici“

Foto: Luděk Brhel

Expedice Broukem přes Kavkaz. 80 dní na cestě, ujetých 21 756 km, projeto 14 států a skoro 3 000 litrů benzínu. Autoři expedice: Vladimír Škrobánek a Luděk Brhel.

S kamarádem jsme vyrazili VW broukem Naďou (1974) na východ do Kazachstánu, Mongolska a Ruska. V té době byla jiná situace (2015) i technické možnosti. Proto, pokud se chystáte do daných destinací, berte tento článek s rezervou.

Článek

Jak na expedici?
Možná stojíte před rozhodnutím vyjet na svou vlastní expedici, nebo vás zajímá, jak se taková akce vlastně připravuje a nezáleží na tom jaké vozidlo máte. Proto jsme sepsali pár informací, které vám snad pomohou nebo vás inspirují. Dozvíte se, jak si auto vylepšit, jak se platí za benzín na východě, jak funguje ruská policie a proč si dát pozor na mongolské banditos.

Foto: Luděk Brhel

Vladimír Škrobánek a Luděk Brhel přejeli pohoří Kavkaz.

Doba přípravy
Obecně se akce, kdy vyjíždíte na delší dobu, plánují dlouho dopředu. Je to tak nejlepší, protože máte dostatek času si vše pečlivě naplánovat, připravit se, v klidu celou akci promyslet, případně se nechat očkovat. Na druhou stranu, pokud plánujete něco hodně dlouho, může se stát, že vás některé události mohou přinutit vaše plány změnit.

V okamžiku, kdy víte, že odjíždíte ,,za chvíli“ a už vám moc času nezbývá, tak se ženete za svými cíli daleko efektivněji. My jsme celou akci, která trvala ve výsledku 80 dní, naplánovali a připravili za 4 měsíce (od prvotní myšlenky až k odjezdu). To je sice extrémní časový tlak, ale dá se to udělat, pokud jste dobře motivováni.

Čím vyrazit na expedici?
My jsme zvolili auto – to vám dává maximální svobodu v tom, kam zajedete a co si vezmete s sebou. Taky na určitém místě můžete zůstat, jak dlouho chcete.
Zároveň se ale k autu musíte chovat slušně a hlavně si ho hlídat, protože případná ztráta či nabourání vašeho mazlíčka může pravděpodobně znamenat ukončení celé vaší akce. S tím ale musíte počítat vždy. I když riziko eliminujete, ta možnost tu je pořád a je dobré mít náhradní plán v hlavě.

Foto: Luděk Brhel

Nezáleží na tom čím vyrazíte na cestu, ale na tom kdo pojede s vámi.

Schopnosti a možnosti auta
My chtěli auto staré a mechanické. V dnešní době je to velmi populární, vzít staré auto, či motorku a někam vyrazit. Nejen, že to je stylové, ale má to především praktický důvod. Staré auto s minimálním podílem elektroniky se dá velmi jednoduše na trase opravit. Náhradní díly se dají vzít i z jiných aut a především na východě si s případnou opravou budou vědět rady vždy.

Foto: Luděk Brhel

Zaprášený motor.

Vaše schopnosti
Pokud pojedete autem, je dobré vědět o něm co nejvíce. Ne každý je automechanikem či kutilem od narození, ale není nic, co by se nedalo naučit. Když jsme vyjížděli na cestu my, tak naše vědomosti byly velmi omezené a prakticky jsme toho moc neuměli. Proto jsme si zajistili odbornou literaturu a především jsme zajeli za lidmi, kteří těmto věcem rozumí a byli ochotni nám o nich něco říct a vše ukázat.
Je dobré si zjistit, jaké poruchy jsou nejčastější a být připraven je opravit. Největší výhoda je s sebou mít potřebné náhradní díly. I když tomu nerozumíte, ale víte (nebo někdo jiný) co tomu je, tak prostě vyměníte kus za kus a jede se dál. Absolutní nezbytností je mít sebou vhodné nářadí.

Foto: Luděk Brhel

Blížíme se k pohoří Altaj.

Itinerář – cestovní deník
My měli itinerář (rozpis míst, vzdáleností a zajímavostí) dost pečlivě rozepsaný hlavně proto, že jsme museli mít víza na určité datum (byla časově omezena). Hned na začátku jsme si odhadli, kolik kilometrů denně asi ujedeme a rozepisovali si den po dnu tak, abychom měli i dostatečné časové rezervy. Poté jsme do trasy vkládali zajímavá místa, kam jsme se chtěli podívat a odhadovali, kolik nám návštěva těchto míst zabere. Podle toho jsme upravili náš časový harmonogram.

Foto: Luděk Brhel

Řeka v Mongolsku

Pojištění a repatriace
Často musíte mít uzavřené cestovní pojištění ještě před požádáním o víza (podmínka udělení). Bez zdravotního pojištění vůbec nedoporučujeme cestovat. V rámci cestovního pojištění často bývá (ale nemusí být) i repatriace – převoz ostatků do vlasti. V případě úmrtí v cizí zemi se tělo často navrací rodině a částky na přepravu mrtvého jsou závratné. Proto si určitě sjednejte i repatriaci.

Jak na vodu
V odlehlých krajinách je někdy voda nedostatkovým zbožím (více než benzín) i pro místní, a i když jsou ochotní vám pomoci, vodu vám často dát nemusí. Sami mají málo pro sebe a své děti. A pokud už vás nasměrují ke studni, tak nečekejte zázraky. Je proto dobré s vodou šetřit, a pokud máte možnost, tak dobrat kanystry do plna. Voda se dá filtrovat přes speciální filtr, ale ten nesmí zamrznout.

Foto: Luděk Brhel

Když máte neustále málo vody, priority k jejímu použití se změní.

Jazykové dovednosti
Opravdu záleží na tom, kam jedete, ale na východě se často domluvíte pouze rusky. Anglicky umí jen mladí a to jen výjimečně. Pokud jsou vaše jazykové schopnosti slabé (a učit se nechcete), doporučujeme si udělat soupisku nejdůležitějších vět a ty mít po ruce.

Místní velmi ocení, když umíte pozdravit, poděkovat a nadávat v jejich řeči. Často se tak lépe navazují kontakty, lidé jsou uctivější a ochotnější. Na východě si chce každý povídat, tak je dobré s tím počítat. Okruhy vět: pozdravy, ptaní se na cestu, shánění jídla, vody a benzínu, části auta, poděkování,…

Hledání sponzorů
Pokud máte dostatek času a máte co nabídnout, tak je dobré si najít sponzory, kteří vám pomohou cestu z části financovat. Často je s tím ale dost práce, a v dnešní době je cestovatelů strašně moc. Je dobré zvážit, co vlastně můžete lidem kolem sebe nabídnout a zda má vůbec smysl takhle investovat čas.

Foto: Luděk Brhel

Kaňon Charyn v Kazachstánu.

Vybírání peněz z bankomatů
Je vždy dobrá obezřetnost. Nejvíce přepadení se děje právě u těchto zařízení. Když jste otočeni a zaměstnáni výběrem hotovosti a nemůžete sledovat okolí. Spoustu lidí (i organizované skupiny) čekají právě na takové jako jste vy. Nenechte se ukolébat přátelskou situací v daném státě, kde se k vám chovají všichni přátelsky.

My jsme chodili vybírat peníze vždy spolu. Jeden vybírá a druhý mu kryje záda. Případné „čumily“ drží v dostatečné vzdálenosti. Peníze dejte do peněženky a tu do batohu. Až potom odcházíte. Pokud se vám něco nezdá, nebo v okolí posedává nějak moc podivných lidí, tak se na to vykašlete hned na začátku a vypadněte. V očích lidí z východu budete často bohatí.

Cena benzínu
Cena benzínu i jeho kvalita strašně kolísala. Nejlevněji jsme tankovali v Rusku (už nevím, jestli super nebo extra) za 13 Kč za litr a nejdražší benzín byl na východě Turecka – 43 Kč za litr.

Benzín na východě je velmi nekvalitní. Nejhorší to bylo v Gruzii (18 Kč za litr), kde byl k dostání levný benzín z Ázerbájdžánu. Ten nám skoro ihned zacpal palivové potrubí. Poté, co jsme nainstalovali palivový filtr, se situace rapidně zlepšila. Viděli jsme úplně stejné filtry i na cestovatelských motorkách.

Foto: Luděk Brhel

Zde benzín již došel.

Strachovka (havarijní pojištění)
Při vjezdu autem do cizí země (mimo EU) si musíte sjednat havarijní pojištění – strachovku. Nejlepší je to udělat přímo na hraničním přechodu daného státu či hned za ním. Zkuste o ceně smlouvat, většinou to jde (prostě na kalkulačku napište menší číslo, než vám píšou oni). Pokud strachovku mít nebudete, tak si zaděláváte na problémy, protože každá policejní hlídka která vás zastaví, tak se vás pokusí na něco dostat. Nejčastěji pak na to, že nemáte onu strachovku.

Další dokumenty
Kopie osobních dokumentů je dobré vzít sebou a naskenované je nechat na emailu, nebo u někoho doma, aby vám je mohl poslal. Na hraničních přechodech ušetříte čas, pokud si na internetu najdete už předem vyplněné formuláře, podle kterých rychle vyplníte ty, které dostanete na hranicích.

Foto: Luděk Brhel

Vojenská hlídka na pauze ve východním Turecku. Když vás toto vozidlo předjede a voják na vás otočí kulomet, není to příjemný pocit.

Policie
Měli jsme informace, že nejvíce úplatku chtiví policisté jsou v Rusku. Cestou nás nejvíce kontrolovali v Rusku a v Kazachstánu. V Rusku jsme ale neřešili žádný problém. Nikdo úplatky nechtěl a policejní šikana se nekonala. Určitě neuškodí uctivé chování a přátelský postoj. Z celkových jedenácti policejní kontrol se často jednalo o registračky (prostě kontrolují kdo a s čím se jím pohybuje po zemi a kam má namířeno). Pokuty jsme platili 4 (všechny v Kazachstánu) a byly zasloužené (1× za světla a 3× za rychlost), a všechny se řešily úplatkem.
Když už nás zastavili, tak se často chtějí bavit pouze s majitelem vozidla. Tomu vezmou pas i řidičák a začnou s vámi řešit, co všechno jste udělali. Pak nenápadně ukážou na kapsičku u košile, popřípadě poklepají na palubovku.

Výše úplatku se odvíjí podle toho, kolik policistů je zrovna v daném místě. Ve výsledku to na naše dělalo vždy jen pár stovek, ale každá koruna dobrá. Všude se řeší pásy a alkohol za volantem. Nemyslete si, že když jste v Rusku, že vám to projde.

Foto: Luděk Brhel

Kontrolní stanoviště v Rusku

Pomoc z domova a ze zahraničí
Je dobré mít předem domluvené ochotné lidi, kteří jsou v ČR, a není pro ně problém něco udělat. Například mrknout na internet a zjistit vám požadované informace. Popřípadě koupit a poslat součástku do auta. Dnes je svět už tak globalizován, že není problém poslat cokoliv kamkoliv. Stejně tak se dají konzultovat různé opravy.

Měli byste jednou za pár dnů napsat známým souřadnice vaší pozice, aby alespoň někdo měl přehled o tom, kde jste. V případě, že se po vás slehne zem, mají vaši známí alespoň nějaké informace, na jaké trase jste se pohybovali a kam jste měli namířeno.

Pokud jedete do zemí na východě, tak si předem vyhledejte kontakty na policii a na domovské ambasády. Policie bývá často laxní, ale ambasáda vás v nesnázích nenechá. Hlavně pokud se udělá humbuk z domoviny.

Foto: Luděk Brhel

V pohoří Altaj. 2700 m.n.m.

Mongolští banditos
Nejčastěji se vyskytují v blízkosti hraničních přechodů. Jsou to hlavně motorkáři, kteří stojí na cestě a předstírají, že potřebují pomoc (ale je to jen divadlo). A když z dobré vůle zastavíte, tak vás žádají o doplnění nádrže, že nemají benzín.

Dejte si na ně pozor. Jsou to často zlodějíčci, kteří se vás pokusí vylákat do jurty na čaj, který vás pak nutí zaplatit. Nás na ně upozorňovali jiní cestovatelé. Pokud se chcete podívat do jurty, tak vyzkoušejte pohostinnost lidí, na které narazíte opravdu náhodně. Tito banditos čekají pouze na naivní dobrodruhy.

Foto: Luděk Brhel

Mongolsko.

Rozsah civilizace
Bílá místa na mapách dnes už asi nenajdete. V každém větším městě najdete bankomat a  obchody. A i lidé žijící v jurtách mají často televizi. Dobíjejí ji z venkovních solárních panelů. Stejně tak se ve skoro každé vesnici najde někdo, kdo vám bude ochotný pomoct s opravou auta. My se ptali vždy na „svarka“ a nebyl problém.

Kolik nás to vlastně stálo?
My to raději ani nepočítali. Největším nákladem pro nás bylo pořízení auta, jeho oprava, víza, pojištění a benzín. Jeho cena i kvalita se dosti různí, proto nemůžeme dělat žádné odhady. Záleží na tom, kam jedete, na jak dlouho vám vystačí vaše vlastní jídlo a kolik jste na cestu našli sponzorů.

Foto: Luděk Brhel

Silnice v Kazachstánu.

Úpravy auta
Dlouhodobé cestování autem se stává pohodlnější, pokud se připravíte na některé věci.

Pneumatiky

Všechny naše pneumatiky byly nové a originální (tím se nám auto trochu zvedlo). Vezli jsme si sebou tři rezervy, ale ani jednu jsme nevyužili. Slyšeli jsme o situacích, kdy byly řidičům v noci ukradena všechna kola, tak jsme preventivně na každém kole vyměnili po jednom šroubu, na který byla potřeba redukce. Ne že by kola nešla ukrást i tak, ale šance jsou menší.

Přední reflektory

Nejsou nutností, pokud už v základu máte dostatečně silné reflektory. My máme za to, že pár dalších reflektorů se může hodit i když je používáte jen občas (strašně dobře se u nich v noci vařilo). Jednoduchý okruh napojený na baterii s pojistkou se nám rozbil až v Mongolsku.

Zahrádka

V případě, že vezete strašně moc věcí jako my, stává se nezbytností. Doporučujeme si udělat masivní s vysokou nosností, takovou, aby se vám tam pohodlně vlezli plné kanystry i těžké rezervy.

Kanystry 

Naše auto má velkou spotřebu (i před naložením to nebyla žádná sláva), a proto máme na každém okraji auta držák na velký kanystr na benzín, abychom zvýšili náš dojezd. Na východě se čepuje benzín často jinak. Přijedete, řeknete kolik benzínu chcete, a zaplatíte. Pokud máte přebytek a plnou nádrž, tak jste prodělali. My přebytky dávali do kanystrů a v případě nouze dolili přes nálevku do nádrže. Další kanystry na olej a vodu jsme měli na střeše.

Navigace

Kromě klasických papírových map (nakoupit co nejaktuálnější) jsme používali offline mapy z mobilu. Ten jsme dobíjeli z auto-zásuvky, která byla také napojena na baterii. Tato zásuvka nám fungovala po celou dobu cesty.
Na palubovku jsme si přidělali otočný kompas (Mad Max style) a výškoměr. Příště zabudujeme i teploměr.

Dobíjení

Vezli jsme si sebou měnič, který se dal napojit na baterii a když motor šlapal, tak jsme dobili kameru, mobily, foťák… Toto zařízení se nám ale velmi rychle rozbilo a my poté dobíjeli naše zařízení, kde se dalo (např. kavárna).

Podhrabávačky

Můžete uvíznout na sněhu, ledu, písku či v blátě. Je dobré je mít do každého terénu a pod každé kolo. Ne vždy vám ale mohou pomoci, a proto je dobré mít sebou třeba menší lopatku.

Lano

Může se hodit nejen při uvíznutí, ale i v případě, že potřebujete odtáhnout na delší vzdálenost. Je dobré na místo klasického lana vzít to, které má v sobě umělohmotné-gumové vlákno. To se při tahu natáhne a až potom začne tahat. Vyplatí se koupit kvalitnější lano.

Kuchyně 

Na cestě jsme chtěli být dost soběstační, protože jsme si vezli dostatečné zásoby jídla (konzervy, kaše, těstoviny, vločky, rýže, sušené maso, káva, olej, koření) a věci k přípravě (2× ešus, benzínový vařič MSR (vydrží fakt dost tvrdé zacházení), kotlík, pánvičku, konvičku, 2× hrnek a prkénko). Dále pak vařečku, nože, houbičku, jar a utěrky.

Další výbava: Menší batoh, sekyrka, dost tupá mačeta, hygiena, plně vybavená lékárnička, malý hasicí přístroj, audio knihy, spacáky, karimatky, stan, oblečení (je dobré mít i zimní variantu), upomínkové předměty (např. menší mince z domova, pohledy). Hodí se i rozkládací židlička.

Slovo závěrem
Doufáme, že vám tento článek pomohl při uskutečnění vaší cesty. Pokud zatím nikam nejedete, tak se určitě nebojte a jděte do toho. Svět je krásný i ošklivý svým osobitým způsobem a cestování vás maximálně obohatí.

Dokument z naší cesty naleznete zde.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz

Doporučované

Načítám