Článek
K tomuto úsudku jsem, myslím, měl dost dobrých důvodů. Za celou sezónu se na stupně vítězů ve světovém poháru dokázala prosadit pouze Markéta Davidová, která se ovšem ze zdravotních důvodů tohoto šampionátu neúčastní. Tím se papírově snížila i síla českého týmu do všech štafetových závodů s účastí žen.
Nutno podotknout, že favorité ve smíšené štafetě určitě byli jinde. Pochopitelně to byli Francouzi, kteří jediní to byli schopni potvrdit, zatímco další top favorizované týmy, tedy Norové a Švédové, měli katastrofální start do závodu. Další silný tým, tedy Itálie, chyboval pro změnu na posledním úseku.
Šance českého týmu na medaili spočívaly právě v tom, že největší favorité budou chybovat a současně, že naši předvedou výkon na hraně svých možností. A světe div se, ono se to přesně stalo. A když k tomu přičteme příkladnou bojovnost našeho týmu, nadstandardní běžecký výkon Jislové a slabší běžeckou formu mužské sekce německého týmu, tak to vyústilo v senzační stříbrnou medaili pro Česko.
Bylo to pochopitelně i o štěstí, že zrovna hlavní soupeři udělali právě tolik chyb, kolik jsme potřebovali k tomu, abychom je porazili. Ale naši reprezentanti svým výkonem šli tomu štěstí i hodně naproti, ani jeden z nich neměl výraznější zaváhání. A z té nadprůměrné vyrovnanosti jsme vytěžili medaili. Stačila přitom jen jedna větší chybka a rázem bychom se propadli na šesté místo. Nutno přiznat, že nám třeba nahrála i absence E. Oebergové. Kdyby byla na startu, asi bychom Švédsko za sebou neudrželi.
Co nám český výsledek říká do dalších závodů? Dal jsem si tu práci a podíval jsem se na individuální výkony českých reprezentantů v rámci štafety a porovnal jsem je s ostatními startujícími soupeři. Příjemně překvapila Jislová, která byla mezi první desítkou individuálních výkonů, ostatní naši reprezentanti se svými časy zařadili do desítky druhé. Když si uvědomíme, že v závodech jednotlivců se konkurence ještě o dost zvýší, tak lze konstatovat, že zopakování výkonu z našeho medailového závodu by pro Jislovou znamenalo umístění zhruba na hraně první desítky, pro ostatní tak kolem dvacáté pozice.
Samozřejmě, každý závod je jiný, nicméně by nás úvod šampionátu neměl svádět k falešnému pocitu, že budeme teď sbírat další a další medaile. Spíš bude úspěchem každé umístění do desátého místa. Větší šance je pak v závodě, který je nejvíc o střelbě, tedy v individuálu, pochopitelně při výjimečném střeleckém výkonu.
Podobné šance jako naše medailová smíšená štafeta, má pak mužský vyrovnaný tým, který by též při optimálním výkonu a selhání některých favorizovaných soupeřů mohl o cenný kov usilovat. Bez naděje není ani štafeta dvojic, i když tato disciplína dlouhodobě Čechům zatím nějak nesedí.
Horší už to bude v ženské štafetě, kde bude nutné k Jislové a Voborníkové doplnit Charvátovou, která sice rychle běhá, ale její střelba, to je katastrofa. Ta společně se Slovinkou Lampičovou soupeří o primát nejhorší střelkyně světového poháru, takže minimálně jedno trestné kolo je u ní prakticky jistotou. A sestavu při absenci Davidové bude nutno navíc doplnit jednou z mladých holek, u které ale bude předpoklad, že bude velmi ztrácet běžecky.
Každopádně přejme našim reprezentantům co nejvíc dalších úspěchů a třeba i nějaké další příjemné překvapení.
zdroje:
https://www.biathlonworld.com/results
sledování světového poháru a MS v TV
