Článek
Musím se přiznat, že i já jsem váhal s tím, zda se na snímek podívat. Téma fašismu a osudů lidí touto dobou poznamenaných, bylo už zpracováno nezčetněkrát. Navíc tříhodinová délka filmu je též něco, co dopředu člověka spíš odradí. I proto jsem se rozmýšlel, zda si film pustit. Spíš jsem k tomu přistupoval s nedůvěrou a způsobem - tak to jsem zvědav, zda to bude ke koukání, možná to brzo vypnu.
Nicméně, už jen prvních 15 minut filmu mě přesvědčilo o tom, že tenhle film budu chtít vidět celý. Příběh mě velmi snadno pohltil. Zajímavé je i to, že mi vůbec nepřišlo, že by byla stopáž příliš dlouhá, uteklo to jako voda.
Řekl bych, že film je natočený velmi citlivě, kvalitní kamerou, herecké výkony jsou precizní, tak jak bývá v dobrých filmech zvykem, herci mají zkrátka co hrát a vědí si rady se svou postavou. A na výsledku je to poznat.
Trochu odlišné od jiných děl s tématikou fašismu je to, že tento snímek příliš netlačí na pilu, a že by mohl. Hodně pracuje s pocity a vypovídá o nich, hovoří často v náznacích, hrůza fašistických myšlenek tu není explicitně zobrazena, ale není o nic méně děsivá.
Dost jiný je film v tom, že je zde postavena zločinná ideologie hitlerovského Německa do kontrastu s něčím tak jemným jako je výtvarné umění. A též s láskou dvou mladých lidí. Je zde sice přítomna tato romantická linka, ale nelze říct, že je to romantický film. Je to drama o vině, o svědomí, o svobodě, a to i té tvůrčí svobodě, a taky o právu na štěstí.
První část je věnována především zvrácenosti v uvažování lidí ve fašistickém Německu, kdy byla spousta bestiálních myšlenek masově přijímána jako přijatelná norma. A ve jménu této idelogie byly mařeny životy statisíců lidí. Možná někteří sledující mohli být zklamáni z toho, že nevidí akční scény, že ta zrůdnost v uvažování se odehrává spíše v dialozích a divák si je nucen ostatní představit, ale není to o nic méně působivé.
Další úsek filmu nás zavede do východního Německa v době, kdy všemu společenskému dění dominuje další nebezpečná ideologie, tedy komunismus. Sledujeme vývoj jednoho talentovaného výtvarníka, který ovšem naráží na to, že se nelze umělecky svobodně vyjadřovat. Strana přece nejlépe ví, jak se v umění vyjadřovat a kdo se chce odlišovat, tak je její nepřítel. Zároveň můžeme vidět zrod jedné lásky v nelehké době.
V poslední části filmu pak vnímáme touhu po svobodě hlavního hrdiny, a možnosti svobodně dýchat a svobodně se vyjadřovat. A taky je o hledání svého uměleckého vyjádření, nalezení sebe sama a způsobu, jakým chce promlouvat k lidem a sdělovat jim svou pravdu. Vysoce musím hodnotit, jak tato cesta byla zpracována, vůbec není jednoduché takové téma přenést do filmu, aby to nenudilo. Tady se to povedlo natolik, že to celkový dojem ze snímku spíš ještě posílilo. Tato část je také o tom, že to, čeho jsme se dopustili v minulosti, nás může kdykoliv později dostihnout a zasáhnout.
Jde o silný příběh, vnímavý a citlivý člověk se jistě nebude nudit a zaručeně neusne, naopak ho děj vtáhne a bude to chtít vidět celé. Vůbec nevadí, že tu není vše polopatické, že si některé věci spíše domýšlíme, na působivosti sdělení divákovi to nic neubírá.
Celým snímkem se nese skvělá hudba, a ústřední motiv, který se často vrací, jen umocňoval celkovou náladu filmu, stejně jako memento, které je ukryto v názvu díla. Jako takovým bonbónkem je pak půvabné propojení mezi samotným koncem filmu a výrazným momentem na jeho začátku.
Tenhle film rozhodně doporučuji. Je to mimořádný zážitek, náladu tohoto snímku si v sobě ještě nějaký čas ponesete. Pro mě to bylo nejspíš letos to nejlepší, co jsem ve filmové tvorbě viděl. A to se rozhodně nedá říct, že bych toho viděl málo. Vyplatí se si tento film vyhledat a podívat se na něj. Zatím je ještě k dispozici na ivysilani České televize.
zdroje:
https://www.csfd.cz/film/635662-nikdy-neodvracej-zrak/prehled/
shlédnutí filmu
https://www.irozhlas.cz/kultura/film/recenze-nikdy-neodvracej-zrak-film-nemecko-oscar_1905031346_kro
https://www.ceskatelevize.cz/porady/15627134450-nikdy-neodvracej-zrak/
