Článek
Nic není tak daleko pravdě na současném pojetí olympijských her. Heslo bychom mohli upravit na - není důležité vyhrát, ale zvítězit. Sportovci přijíždějí na olympiádu ne proto, aby si v pohodě zasportovali a popovídali si s kamarády, které třeba nějaký čas neviděli, ale proto, aby uspěli, aby podali ten nejlepší možný výkon. A někomu se zhroutí svět i když získá „jen“ stříbrnou medaili, jako třeba to předvedl maďarský plavec Milak.
Hodnocení výprav podle medailové sbírky je vždy velmi prestižní záležitostí. V poslední dekádě bývá pak mediálně nejsledovanější vypjatý souboj o nejlepší výpravu her mezi USA a Čínou, často až do posledního dne. Úspěšnost se měří primárně počtem zlatých medailí, i když správnější by podle mého bylo počítat celkový počet medailí jako důležitější kritérium. V tomto ohledu by Spojené byly celkem jasným vítězem.
Vždy se taky po olympiádě objeví celkem populární, ale přitom naprosto nesmyslné, přepočty medailí na počet obyvatel, a že prý to tak dělají statistici. Ne, statistici to nedělají, dělají to hlupáci, kteří statistice vůbec nerozumí. Aby se dalo spravedlivě tento přepočet dělat, došli bychom k naprostým nesmyslům a absurditám.
Zkusme se nad tím teoreticky zamyslet, co by se muselo splnit, aby tento přepočet nebyl zkreslený. Za prvé bychom museli porovnat počet obyvatel Indie coby nejlidnatější země a té země, která je naopak nejchudší na obyvatele, řekněme, že je to Nauru. To má cca 12000 obyvatel. Když to porovnáme mezi sebou, dostaneme se k tomu, že poměr v počtu obyvatel mezi nejlidnatější zemí a tím nejmenším státem je, aby se to dobře počítalo, zhruba 1:100000.
Ze statistického hlediska by k tomu bylo nutno přistoupit tak, že by do každé disciplíny muselo na jednoho reprezentanta Nauru nastoupit přibližně 100 tisíc Indů a Číňanů a v příslušném poměru i reprezentanti jiných států. Například z Česka by to bylo cca 720 lidí v každé disciplíně. A kromě toho by muselo existovat 100 tisíc medailových pořadí. Pak teprve by se to dalo takto vyhodnocovat. Ale něco mi říká, že olympijské hry, kde by v každé disciplíně startovalo zhruba 600 tisíc účastníků, by diváky moc netáhly.
Ještě jeden názorný příklad, z kterého bude zřejmé, jaký je tento přepočet nesmysl. Fidži získalo už první den OH medaili v ragby. I kdyby všechny ostatní medaile, co byly na OH k mání, získala už Čína, stejně by v přepočtu na obyvatele z toho vyšla jako méně úspěšná země.
Statistika může být prospěšná, ale nesmí se používat tak, že vezmeme náhodná čísla a ty mezi sebou porovnáme. Musí se u toho i přemýšlet, jinak sice budeme generovat čísla a statistiky, ale nebudou dávat žádný smysl.
Mnohem zajímavější a poučné by mělo být porovnávat naše medailové zisky se státy tzv. podobné váhové kategorie. Jasným vítězem této kategorie je Nizozemí (17 mil. obyv.), které se zařadilo mezi sportovní velmoce. Se 34 medailemi je osmým nejúspěšnějším státem vůbec. Navíc bývají velmi úspěšnou výpravou i na zimních hrách. Nizozemsko je zemí, která by nám měla být příkladem. Stačí se ovšem podívat jen na srovnání ve sportovní infrastruktuře, je to velmi nemilosrdný pohled. Ale alespoň víme, v čem spočívá ten největší rozdíl.
Nebo co takový Nový Zéland? Je jich 5 miliónů, ale medailí vezou domů 20, tolik jsme jich neměli nikdy. Podobně úspěšné je devítimiliónové Maďarsko s 19 cennými kovy. Ti se zaměřují primárně na preferované sporty a má to výsledky. Investuje se hlavně do plavání, kanoistiky, moderního pětiboje, zápasu, vodního póla, házené a šermu. I to je jedna z cest pro nás.
Z dalších zemí, stejně velké Švédsko -10 medailí, Norsko (5 mil.) - 8 medailí, Švýcarsko (8 mil.) - 8 medailí, Rakousko (9 mil.) - 5 medailí. Všechno jsou to ale země, kde jsou navíc nesrovnatelně úspěšnější než my na zimních hrách.
My jsme podle počtu získaných medailí obsadili až dělené 44. místo s 5 získanými medailemi.
Lépe dopadlo i Rumunsko (17 mil.) a Dánsko (6 mil) - 9 medailí, Řecko (10 mil.) - 8 medailí, Irsko (5 mil.), Gruzie (4 mil.), Bulharsko (6 mil.), Ázerbajdžán (10 mil.), Chorvatsko (4 mil.), Izrael (9 mil.) - 7 medailí.
Jasně, daly by se najít i země, které dopadly hůře než my, ale to není správná cesta, kterou se ubírat, strkat hlavu do písku není řešením problému. To bychom se taky brzo mohli dostat do situace, kdy už pod námi nikdo nezůstane.
Ale jedno ohlédnutí do spodních pater přece jenom smysl má. Slovensko získalo na celých hrách jedinou bronzovou medaili. To je děsivý výsledek a zároveň je to pro nás takovým mementem. Velice snadno by se totiž mohlo stát, že svého souseda budeme postupně následovat. Pokud nenapravíme to, co je u nás špatně, tak budeme nevyhnutelně i nadále vyklízet pozice.
Více o českém vystoupení na hrách a důvodech, proč medailově chudneme, zde:
Přibývá zemí, které jsme dříve nechávali bezpečně za sebou, ale už to neplatí, jako právě třeba už zmiňované země Belgie, Dánsko, Švýcarsko nebo Irsko. To by nám nemělo být jedno.
zdroje:
https://www.denik.cz/ostatni_sport/olympiada-olympijske-hry-2024-medaile-zebricek-zeme-cesko-propad-bilance.html
https://olympics.com/en/paris-2024/medals
