Článek
Ale ve Formuli 1 je to trochu jinak. Ano, peněz je tu opravdu hodně, jistě dost na to, aby si tento podnik mohl platit ty opravdu nejlepší. Ale tento seriál je nejlepším důkazem toho, že vám to samo o sobě nezaručí, že bude pro vás pracovat opravdová elita. Ne každý zde totiž táhne za jeden provaz, většina sleduje především osobní zájmy. Je to docela pochopitelné, vždyť kdo nemyslí hlavně sám na sebe, se zpravidla tolik neprosadí. A ve světě Formule 1 vídáme zejména ty, kteří dokázali být velmi úspěšní. Takže je to tu samý egoista. A mezi takovými lidmi je spolupráce dost složitá.
Jak jinak by se mohlo stát, aby ředitelem závodů F1 byl po tři roky Michael Masi, naprostý diletant, který jediné co dokázal je udělat ze závodů F1 totální bramboračku. Pravidla určoval on, podle toho, jak se vyspal nebo jak kdo mu byl sympatický. A taky on to byl, kdo svým bezprecedentním zásahem rozhodl v roce 2021 o tom, kdo se stane mistrem světa. Až teprve tento faul, kterému ale už předcházela řada nelogických a hloupých rozhodnutí, mu zlomil vaz a byl odejit.
Masi je sice pryč, ale řada problémů přetrvává, k ideálu je daleko. Hezky se to ostatně projevilo v posledních třech velkých cenách. Sice to sotva bude mít takové důsledky, že by se kvůli tomu přepisoval mistr světa, nicméně to rozhodně seriálu F1 neprospívá.
Začalo to Velkou cenou USA, kde došlo k absurdním rozhodnutím traťových komisařů, které výrazně zvýhodňovaly Maxe Verstappena, více o tom píšu zde:
Chování komisařů zvedlo velkou vlnu nevole, především mezi fanoušky, mezi těmi, kteří mají formule rádi. A co se nestalo? O týden později se konala Velká cena Mexika. Max si počínal tak, jak je jeho zvykem a ejhle, najednou to vadilo a Verstappen vyfasoval za své chování na trati během několika okamžiků dvacetivteřinovou penalizaci. Tomu se říká ode zdi ke zdi a je učebnicovým příkladem toho, jak by to nemělo vypadat. To, co Maxovi několik let procházelo a ještě o týden dříve bylo zcela korektní, tak si najednou zaslouží trest 2×10 vteřin.
Myslím, že je celkem jasné, jak k tomu došlo. Kvůli skandálním rozhodnutím v Austinu byl na komisaře vyvinut velký tlak a jak se říká, dostali „pořádnou čočku“. A pod dojmem toho pak v Mexiku byli přísnější než přísní, a místo toho, aby přehlíželi Verstappenovy přestupky, ho tentokrát pořádně osolili. Jenže verdikty traťových komisařů by měly mít nějakou kontinuitu a logiku, ne, aby to vypadalo tak, že své verdikty tahají z klobouku.
Nabízí se též otázka, proč si tak bohatý kolotoč F1 není schopen zaplatit opravdové odborníky, proč mezi komisaři jsou často lidé, u kterých jedinou kvalifikací je to, že si svou nominaci vyseděli v nějaké radě nebo spolku?
Dalším problémem jsou některá pravidla, která odporují zdravému rozumu nebo nejsou pro změnu jasně specifikována. Stačí se zaměřit na to vyvážení soupeřů mimo trať. Dle platných pravidel platí to, že kdo je v zatáčce jako první, tak volí stopu, byť by se jednalo třeba o nicotných 5 cm. Zní to takto na první pohled docela rozumně, ale znamená to zároveň, že v takovém případě můžeš svého soupeře vyvést klidně až na bariéru a jsi z obliga. To je podle mého špatně a každé záměrné vyvážení soupeře mimo trať by mělo být trestáno. Jednak proto, že to působí nesportovním dojmem a taky to může být nebezpečné.
Další příklady nedomyšlených pravidel jsme pak mohli všichni vidět v zatím poslední Velké ceně Brazílie. Zde bylo pěkně deštivé počasí, a tak hrozilo, že ani nebude možné odjet kvalifikaci na hlavní nedělní závod. Z debaty našich komentátorů pak vyplynulo, že pro tento případ není jasně specifikováno, jak by bez proběhlé kvalifikace vypadal startovní rošt. A vedení závodu by si v podstatě mohlo vybrat, zda by to bylo podle výsledků kvalifikace na sprintový závod nebo podle výsledků třetího tréninku nebo podle pořadí v MS. Je neuvěřitelné, že v pravidlech existuje taková zásadní díra a je nepřijatelné, že na to není zcela jednoznačně pamatováno.
V Brazílii jsme pak byli svědky další nelogičnosti v pravidlech. Ta spočívá v tom, že pokud se během závodu vyvěsí červená vlajka, vozy se nejen vrací do boxů, ale je povoleno na nich neomezeně pracovat, cokoliv vyměnit, především i včetně gum. Znamená to tedy, že v takových chvílích rozhoduje o osudu závodu náhoda a štěstí toho, kdo se nachází právě těsně před přezutím v boxech a jednotlivé týmy tak dosavadní budovanou závodní strategii mohou klidně spláchnout do záchodu. Tentokrát toto podivné pravidlo doslova vytáhlo Maxe Verstappena z bezvýchodné situace, a rázem z něj udělalo hlavního favorita závodu. Ale na tomto pravidlu není špatné to, komu pomohlo, ale to, že bohužel postrádá elementární logiku.
Mám pocit, že tento bohatý cirkus stojí tak trochu na hliněných nohou a prospělo by mu, kdyby místo toho, aby se vymýšlely nedotažené novinky a často změny pro změny (aby se tzv. něco dělo), se pořádně prošly stávající pravidla, důkladně se vyčistila, aby byla jasná a logická. Také by bylo fajn, aby ti neschopní byli nahrazeni opravdu kompetentními lidmi na svém místě.
Zdroje:
https://www.formula1.com
https://f1sport.auto.cz/
přenosy z F1
