Článek
V Polsku se předpokládá, že výsledky budou známy až v úterý ráno. Polské volby se liší od našich a zkusme se podívat na pár bodů, čím se liší. Ono to může být zajímavé ve světle návrhů na změnu našeho volebního systému.
- Polské volby jsou tradičně jednodenní, hlasuje se v neděli od osmi ráno do devíti večer. Ale čas se může prodloužit. Například když se nějakou dobu nemůže hlasovat – třeba z důvodu výpadku elektřiny, nahlášení bomby nebo v případě (i to se v minulosti stalo) úmrtí ve volební místnosti. Letos se nejdéle hlasovalo ve Vratislavi, kde postavili nové sídliště, nastěhovali se tam lidé, ale osoby odpovědné za volební okrsky to nezaregistrovaly. Takže v neděli v devět večer bylo ve frontě ještě asi tisíc lidí, čtvrtina oprávněných voličů. Část členů volební komise se tedy postavila do fronty a lidé, kteří stáli před nimi, měli zaručeno hlasování. Hlasování se protáhlo do tří do rána. Teplo nijak zvlášť nebylo, dovnitř se všichni nevešli, stát venku od devíti večer do tří do rána nebyl žádný med. Ale v dobách Internetu nikdo nezůstane sám – ostatní lidé jim začali vozit teplé nápoje i něco k snědku. Dokonce jim tam dvě pizzérie dovezly a rozdávaly zdarma své výrobky. Tak velké bylo odhodlání. Část lidí si dělala legraci, že budou prvními lidmi v dějinách, kteří odvolili v pondělí. Jiní se motivovali slovy: „Lepší počkat čtyři hodiny než čtyři roky.“ Ale samozřejmě ne všichni vydrželi, ráno přece musíte vstát do práce, doma máte děti, které nemá kdo hlídat atp. [1].
- V Polsku neprobíhají jen volby do dolní komory, tedy do Sejmu, ale také do celého Senátu. Život polského Senátu je úzce propojen se Sejmem. U nás je Senát nezávislý na Sněmovně, každé dva roky se konají volby do jedné třetiny Senátu. Díky tomu se také česká politika tolik nezmítá ode zdi ke zdi, což jsme ocenili třeba během tzv. opoziční smlouvy. V Polsku se dokonce dvakrát stalo, že během jednoho podzimu se konaly volby do Sejmu, do Senátu a ještě přímé prezidentské volby. Takže když lidi správně zmasírujete volební kampaní, tak můžete ty naštvané snadno přesvědčit, aby to hodili právě vám, tedy nějaké protestní straně. To se stalo v roce 2005, kdy vyhrála strana PiS (jak parlamentní volby, tak prezidentské, prezidentem se stal Lech Kaczyński, bratr dvojče dodnes žijícího Jarosłava Kaczyńského). Podruhé se to stalo o 10 let později, tedy v roce 2015 – a opět vyhrála strana PiS (prezidentem se stal do té doby prakticky zcela neznámý Andrzej Duda).
- Letos se zároveň se konalo referendum, kde byly čtyři otázky. Takže se nejprve muselo spočítat, kolik lidí si vzalo lístek na referendum. Už s tím byla trocha práce, protože spousta lidí referendum bojkotovala a lístek s otázkami odmítala, přičemž bylo třeba si pohlídat, aby komise odmítnutí opravdu zapsala, protože jinak by se byl hlas započítal do účasti. Ale voličům opozice šlo právě o to, aby referendum s návodnými otázkami nebylo z důvodu malé účasti platné. No a pak se musely spočítat hlasy u každé ze čtyř otázek. Podle pokynů Státní volební komise (PKW) měly místní volební komise odevzdávat výsledky všeho dohromady, nemohly odevzdat nejprve výsledky do parlamentu a pak se vrhnout na počítání hlasů v referendu. Volební komise v zahraničí mají ještě jeden problém – ty musejí spočítat všechno během 24 hodin. To je novinka z poslední novely volebního zákona. Pokud by se zpozdily byť jen o jednu sekundu, tak už by se hlasování v tomto okrsku považovalo za neexistující [2]. Přičemž volby od voleb počet zájemců hlasování v zahraničí roste. Co nemuselo být problémem před osmi lety, může být problém letos.
- No a problémem jsou také jednodenní volby – členové volebních komisí musejí v neděli přijít v šest hodin ráno, aby připravili volební místnost, v osm hodin otevírají, v devět večer (po 13 hodinách) jim začíná druhá šichta – počítání dlouho do noci nebo i do rána. A to všechno za 600 zł (cca 3000 Kč). Pak musejí s protokolem zajet do místního úřadu a nechat si jej potvrdit. Gazeta Wyborcza přinesla příběhy několika komisí v Poznani, že členové jsou vzhůru v podstatě od nedělních čtyř ráno (v šest musejí být přítomni ve volební komisi), paní z jedné komise čekala od čtyř ráno a rozhovor s ní dělali v 9:45. Stěžovala si, že se obvodní komisi nelíbilo, že tato místní volební komise má účast přes 90 %. Protože v protokolu Státní volební komise (PKW) je napsáno, že „počet voličů, kterým byly vydány hlasovací lístky, by neměl překračovat 90 procent počtu oprávněných voličů“. Což může být v turistických lokalitách problém. V její komisi hlasovalo 95 %. Tak jí řekli, že má protokol opravit. Nakonec její výsledky převzali (i po dotazech novinářů) v 11:15. Určitě to nebyla ojedinělá zkušenost [3]. Vraťme se ještě k bodu 1 tohoto textu, v jednom vratislavském okrsku skončilo hlasování ve tři nad ránem, teprve pak mohli začít sčítat téměř 4000 hlasů do Sejmu, do Senátu a odpovědi v referendu.
Z těchto a dalších důvodů tedy lze očekávat výsledky až v úterý. Respektive PKW doufá, že se podaří výsledky zveřejnit v úterý. Informační systém prý hlásí spoustu varování, což jsou body v protokolu, které je třeba vysvětlit (tam asi spadá onen výše uvedený pokyn, že počet voličů, kterým byly vydány hlasovací lístky, by neměl překračovat 90 procent počtu oprávněných voličů).
Prameny
[1] https://wroclaw.wyborcza.pl/wroclaw/7,35771,30307301,na-jagodnie-we-wroclawiu-glosowali-do-3-w-nocy-zachwycili-cala.html
[2] https://bip.brpo.gov.pl/pl/content/rpo-wybory-za-granica-liczenie-glosow-sejm-senat-pkw-wideo-kolejne
[3] https://poznan.wyborcza.pl/poznan/7,36001,30307889,hektolitry-wypitych-kaw-i-kilkadziesiat-godzin-bez-snu-czlonkowie.html
[4] https://www.gazetaprawna.pl/wiadomosci/kraj/artykuly/9322977,kiedy-oficjalne-wyniki-wyborow-2023-pkw-komentuje.html
