Článek
Česká fastfoodová scéna už dávno není jen o smažáku v housce nebo párku v rohlíku. Máme tu mezinárodní hráče jako je McDonald’s, KFC nebo Burger King, kteří se usadili v každém větším městě a zdárně přispívají k našemu kalorickému deficitu (nebo spíš nadbytku?). Ale co to vlastně o nás vypovídá?
Když si zajdu do fastfoodu, dělám to především z jednoho důvodu , a tím je rychlost. Nečekám zázraky. Dám si buď cheeseburger, hranolky nebo kuřecí křidýlka, colu, jindy jen nějaký shake a za chvilku jsem venku. Pravda, jednou za čas si ten kalorický nášup i docela užiju. Ale přiznám se, že mám vždy trochu výčitky – možná proto, že mě někde vzadu hlodá myšlenka, že ten smažený kousek „masa“ byl kdysi kuře, co ani nevědělo, že je kuře. A pak je to ta věčná otázka: „Proč si tuhle kalorickou bombu vůbec dávám, když za rohem můžu mít polední menu za stejnou cenu?“
Kdo vlastně chodí do fastfoodu?
Vidím to kolem sebe. V týdnu teenageři po škole, kteří hledají místo, kde si můžou v klidu popovídat. Rodiny s dětmi, protože dětská hřiště a happy meal s hračkou jsou sázka na jistotu. A pak já - dospělák, co občas sklouzne k tomu, že nemá čas na pořádný oběd nebo večeři. A čím později večer, tím víc různých lidí tam najdu – od zamilovaných párů přes unavené řidiče až po ty, kteří hledají rychlou večeři po šichtě, nebo po dlouhém nakupování.
Fastfoody versus restaurace
Teď ruku na srdce – není přece jen lepší zajít si do normální restaurace? I když si dám z poledního menu třeba obyčejné kuře na paprice, přinesou mi na talíři jídlo podobné tomu, co by mi uvařila třeba moje babička. Navíc si nemusím tolik hlídat, jestli mi např. omáčka nekape na tričko, protože v restauraci máte přece jen k dispozici ubrousky (a hlavně čas). Pravda, restaurace není vždy tak rychlá, ale alespoň tam člověk cítí nějaký kulinářský zážitek, nemluvě o zcela jistě zdravější stravě.
Nové fastfoody ze zahraničí – přínos, nebo zbytečnost?
Do Česka nyní míří nové koncepty fastfoodů, od mexických přes asijské woky až po nejrůznější hipsterské varianty na téma „bio a eko burger“. Možná je to zajímavé zpestření, ale opravdu to tady potřebujeme? Řekněme si to upřímně – české chutě jsou poměrně konzervativní. Zkuste dát průměrnému zákazníkovi něco, co nezná, a jednou z prvních věcí, co udělá, je, že bude hledat kečup. Na druhou stranu, kdo ví, možná příchod těchto „modernějších“ fastfoodů pomůže posunout naše chutě a nabídne alternativu i těm, kteří už mají dost „buchet“ a smažených věcí.
Zamyslím-li se nad tím, proč vlastně do fastfoodů chodím já, je to spíš z pohodlnosti než kvůli chuťovému zážitku. Možná je to vlastně dobrá připomínka toho, že bych si měla udělat čas na opravdové jídlo. Ať už je to ve formě doma připravené večeře, nebo oběda v restauraci, zážitek z dobrého stolování mi žádný rychlý burger nemůže nahradit. Takže – fastfood si dám možná zase za měsíc, ale na zítra si radši rezervuji stůl v bistru nebo restauraci.
A co vy a fastfood? Podléháte, nebo ho raději obcházíte obloukem?
