Jitrovník má novou rozhlednu. Po 123 letech nabízí výhledy i zkoušku odvahy

Víkend byl opravdu krásný – babí léto se s námi ještě nerozloučilo. Společně s přáteli jsme proto vyrazili na Jitrovník, který najdete nedaleko obce Království u Šluknova. Přestože jsme se na cestu vydali až odpoledne, potkali jsme davy turistů, kteří se stejně jako my přišli podívat na nejsevernější rozhlednu v České republice. Podobné rarity mají zkrátka své kouzlo, protože nabízejí něco výjimečného. A samotná rozhledna? Přestože je výstup k ní náročný, rozhodně stojí za to. Než se však podíváme na to, o čem psala média a čím se zaplnily sociální sítě, připomeňme si, co na tomto místě stálo dříve a co dalšího nabízí okolí, do něhož se vydáváme.

Abychom pochopili význam Jitrovníku, je dobré nejprve poznat jeho polohu a geologickou minulost. Vrch, dříve německy nazývaný Jüttelberg, dosahuje výšky 510 metrů nad mořem. Nová rozhledna stojí na vedlejším východním vrcholu ve výšce 504 metrů. Jitrovník je součástí Šluknovské pahorkatiny, jejíž krajinu po stovky milionů let utvářely pohyby zemské kůry i změny podnebí, včetně doby ledové.

Pod Šluknovským výběžkem se nachází lužický pluton, jedno z nejstarších a největších hlubinných horninových těles v Evropě. Jitrovník a jeho okolí tvoří hlavně pevný granodiorit, který je vhodným podkladem pro vysoké stavby. V granodioritu se místy objevuje také dolerit, kterému se v těžařství nepřesně říkalo „šluknovský syenit“. V okolí Šluknova se používal jako ozdobný i stavební kámen a v 19. a na začátku 20. století byl důležitý pro místní hospodářství.

V době ledové zasáhl Šluknovský výběžek pevninský ledovec. Dokazují to nálezy pazourků a hornin, které sem ledovec přinesl z oblasti Baltského moře a Ålandských ostrovů. Dodnes se nacházejí v usazeninách kolem místních potoků a řek. Jitrovník leží na východním okraji šluknovské kotliny. Šluknov se nachází ve výšce asi 340 metrů a obklopuje ho několik kopců vysokých přibližně 380 až 530 metrů. Díky zvlněné a zalesněné krajině nabízí rozhledna široké výhledy do okolí.

Na konci 19. století se v Českém Švýcarsku rychle rozvíjel turismus, podporovaný místními horskými a okrašlovacími spolky. V roce 1888 šluknovská sekce Horského spolku pro České Švýcarsko zajistila stavbu 24 metrů vysoké dřevěné rozhledny na východním svahu na Jitrovníku.

Pozemek patřil statkáři Johannu Vogelovi, který pod rozhlednou otevřel malé občerstvení. Zájem turistů z okolí i Saska rychle rostl, a tak zde později vybudoval výletní restauraci v alpském stylu, známou jako Vogelova bouda (Vogelbaude či Jüttelbergbaude). Podnik byl nakonec výnosnější než jeho statek. Rozhlednu v roce 1903 strhla silná vichřice. Poškozená dřevěná věž už nebyla obnovena, takže po patnácti letech provozu Jitrovník přišel o svou hlavní dominantu.

Osud Vogelovy boudy a období úpadku (1903–1998)

Ani po zániku rozhledny v roce 1903 Jitrovník nepřestal lákat výletníky. Vogelova bouda dál prosperovala jako oblíbená restaurace. Statek zdědil Johann Vogel mladší, zatímco restauraci získal Alfred Vogel. Nejmladšího bratra rodina vyplatila a ten si za svůj podíl pořídil restauraci Střelnice v Království. Prosperitu ukončila druhá světová válka a poválečný odsun německého obyvatelstva. Vogelovi přišli o majetek a areál byl znárodněn. Za komunismu sloužila bývalá restaurace jako rekreační středisko a pionýrský tábor pro podnik ZPA a jeho ústav VÚMS. Veřejnosti byla uzavřena, ale podnik ji alespoň udržoval. Po roce 1989 přešla Vogelova bouda do soukromých rukou, bez údržby rychle chátrala a stala se terčem vandalů. V roce 1998 ji zničil požár a zůstaly jen základy a dva kotevní bloky původní rozhledny z roku 1888. Město Šluknov je chce zachovat jako připomínku historie místa.

Myšlenka na plnohodnotný návrat vyhlídkové věže na vrch Jitrovník rezonovala v lokálních plánech rozvoje mnoho let, ale materializovala se až díky strategickému využití dotačních fondů Evropské unie. Rozhledna vznikla v rámci projektu Fukovský výběžek – společně nezapomeneme, podpořeného programem Interreg Česko–Sasko 2021–2027. Partnery projektu jsou město Šluknov a obec Sohland an der Spree. Město Šluknov realizovalo tento finančně náročný projekt v těsném a úzkém partnerství s nedalekou německou obcí Sohland an der Spree, což jasně podtrhuje rostoucí přeshraniční integraci, kulturní soudržnost a turismus v oblasti euroregionu Nisa (Neisse).

Ekonomické parametry projektu byly následující: Celkové náklady na výstavbu dosáhly přibližně částky 13 milionů Kč (v přepočtu zhruba 540 000 eur), z čehož podstatnou a naprosto klíčovou část, přibližně 11 milionů Kč, pokryla evropská dotace prostřednictvím zmíněného fondu malých projektů. Tento model financování demonstruje obrovský vliv evropských fondů na záchranu a tvorbu turistické infrastruktury na periferiích státu.

Novou rozhlednu navrhl architekt Ing. Tomáš Beneš jako moderní stavbu citlivě zasazenou do krajiny, nikoli jako kopii původní dřevěné věže. Ocelová konstrukce byla kvůli ochraně lesa předem vyrobena v údolí a na východním vrcholu Jitrovníku ve výšce 504 m n. m. smontována na jaře a začátkem léta 2026. Výška stavby je 31 metrů a obsahuje 7 podlaží, a to včetně vyhlídkové plošiny.

Nosnou konstrukci tvoří pozinkovaná ocel s životností podle města má konstrukce vydržet 70 let. Údržba bude zahrnovat hlavně kontroly spojů a obnovu nátěrů dřevěného obložení, ideálně každých pět let. Dřevo odkazuje na původní rozhlednu z roku 1888 a pomáhá 31metrové stavbě lépe zapadnout do okolního lesa. Rozhledna má eliptický půdorys a dvě oddělená jednosměrná schodiště – jedno pro výstup a druhé pro sestup. Toto řešení má zabránit míjení návštěvníků na úzkých roštech a zajistit plynulejší provoz v hlavní sezoně.

Rozhledna nabízí výrazný zážitek, který nemusí vyhovovat každému. Průhledné ocelové rošty na schodištích i vyhlídkové plošině mohou být nepříjemné lidem se strachem z výšek. Ve větru se navíc horní část věže bezpečně vychyluje asi o 3 až 5 centimetrů, což některé návštěvníky od dalšího výstupu odradilo.

To mohu potvrdit i z vlastní zkušenosti. Mám strach z výšek, ale zároveň miluji krásné výhledy, i když tato kombinace nejde příliš dohromady. Během první poloviny výstupu se mě zmocnil strach, proto návštěvu lidem s výraznou obavou z výšek příliš nedoporučuji. Výhled z vrcholu je sice úchvatný, ale horní část rozhledny se znatelně pohupuje – právě to je ona zmíněná výchylka. Dá se na ni však zvyknout. Navzdory svému strachu jsem rozhlednu zdolal a vyfotografoval výhledy do okolí.

Při slavnostním otevření 26. září 2026 dorazily tisíce českých i německých návštěvníků. Kvůli chybějícímu značení a usměrňování davu lidé používali obě schodiště v obou směrech, což způsobilo fronty a přeplnění vyhlídkové plošiny. Ukázalo se, že dvojité schodiště funguje jen s jasnými piktogramy a při velkém náporu také s obsluhou. Což se dělo i u naší návštěvy.

Jitrovník, ač se svou celkovou nadmořskou výškou 510 metrů nepatří v celostátním měřítku mezi nijak zvlášť vysoké vrcholy, extrémně těží ze dvou faktorů. Prvním je jeho specifická izolovaná poloha v relativně ploché pahorkatině na okraji státu, druhým pak nadprůměrná výška samotné stavby (31 metrů). Skutečnost, že je ocelová rozhledna o mnoho metrů vyšší než současný i budoucí dorůstající okolní lesní porost, zaručuje po desítky let zcela ničím nerušený kruhový 360stupňový rozhled. Tento výhled nebyl z původní dřevěné věže v takové šíři nikdy možný.

Při ideálních meteorologických podmínkách, podzimních inverzích a maximálně čistém ovzduší nabízí sedmé patro vyhlídkové plošiny naprosto spektakulární analýzu středoevropské geografie.

Na věži byla rovněž z historických a pietních důvodů obnovena a ponechána tradice vrcholového zápisníku (knihy návštěv), který byl do výstavby nové věže provizorně umístěn ve skromné dřevěné skříňce na stromě. Návštěvníci zde mohou zanechat své vzkazy, což výrazně posiluje komunitní rozměr lokality a pocit sounáležitosti návštěvníků s místem.

Rozhledna Jitrovník je celoročně přístupná zdarma a bez stálé obsluhy, což snižuje provozní náklady města. Návštěvníci by se jí měli vyhnout za silného větru, bouřky nebo námrazy, kdy hrozí uklouznutí či zásah bleskem. Kvůli rostoucímu počtu aut město plánuje vybudovat záchytná parkoviště pod kopcem. Momentálně se parkuje na louce u obou vysílačů.

Úpatí kopce Jitrovník, stejně jako jeho samotný vrcholový bod, bylo Klubem českých turistů i místními nadšenci pečlivě integrováno do existující a plně udržované sítě tras.

Návštěva nejsevernější rozhledny v České republice není jen zážitkem z výhledů. Jitrovník propojuje dávnou geologickou minulost, složitou česko-německou historii i odhodlání místních obnovit místo, které poznamenaly přírodní katastrofy a dějinné události. Rozhledna tak stojí nejen na pevném kamenném podloží, ale především na snaze vrátit Šluknovsku jeho někdejší význam. A jaké jsou vaše zážitky z rozhledny? Už jste ji navštívili? Napište mi do komentářů, jak se vám líbila.