Když se na Plešném vrchu ještě čepovalo pivo

Tam, kde dnes najdete jen mechem obrostlé kameny a zarostlé terasy, stával výletní hostinec Plissenbaude – „Plešná bouda“.

Plissenbaude ležela na katastru obce Brtníky, ale už mimo samotnou ves, na samotě jižně od vrchu Plešný (593 m), nad silnicí z Brtníků směrem na Mikulášovice. Podle dochovaných popisů šlo o výletní hostinec na jižním úbočí Plešného – ideální zastávku pro turisty, kteří se toulali lesy mezi Brtníky, Vlčí horou a Českým Švýcarskem.

Na přelomu 19. a 20. století byla oblast kolem Brtníků doslova prošpikovaná sezónními výletními hospodami a chatami – Birkenbaude, Stará myslivna (Alte Forsthaus) a právě Plissenbaude tvořily síť občerstvení pro výletníky, lovce i nedělní pěší z měst. Plissenbaude byla typickou „bou­dou“ své doby. Jednoduchý hostinec s venkovním posezením a terasami – o jejich existenci dnes svědčí jen kamenné zídky a plata zarůstající v lese.Název Plissenbaude je odvozen od německého jména kopce Plissenberg / Plešný vrch, na jehož stráni hostinec stál. Český ekvivalent bývá uváděn jako Plešná bouda.

Zajímavostí, která Plissenbaude odlišovala od mnoha jiných boud v okolí, bylo lesní divadlo. Podle regionálních vlastivědných textů stálo přímo u hostince „známé lesní divadlo“, kde se v období mezi světovými válkami konaly kulturní akce pod širým nebem – ochotnická představení, slavnosti a nejspíš i koncerty. Kombinace piva, výhledu, lesního ticha a divadla musela být v době, kdy se do přírody jezdilo hlavně pěšky či vlakem, velmi lákavá. I dnešní turistické texty mluví o tom, že „ti, kteří nás v Českém Nizozemí předešli, se uměli bavit lépe než my“ – právě s odkazem na podobné výletní hospody, včetně Plissenbaude.

Po roce 1945 prošel celý Šluknovský výběžek dramatickou proměnou. Odsun německého obyvatelstva, změna hranic, pohraniční režim a zestátnění majetku se podepsaly i na výletních hostincích v lesích. Plissenbaude je v přehledech zaniklých objektů vedena jako „zaniklý bývalý hostinec“, v kategoriích „postupně vysídleno po roce 1945“ a „zcela zničeno“ – tedy objekt, který po válce přestal sloužit svému účelu, byl opuštěn a nakonec zcela zanikl. Na rozdíl od některých hostinců v obcích neměla Plissenbaude výhodu stálého osídlení v okolí. Stála osamoceně v lese, a jakmile ustal turistický a společenský život, budova začala chátrat, byla rozebírána a postupně se z ní stala jen ruina skrytá v porostu.

Dnes se k místu bývalého hostince dostanete po silnici z Brtníků na Mikulášovice. Turistické texty z posledních let popisují Plissenbaude jako „těžko objevitelnou mechovou rozvalinu vpravo od silnice, pod Plešným“. Když víte, kam se dívat, uvidíte zbytky kamenných základů, zarostlé terasové stupně po někdejším posezení, nepravidelné proluky v lese, kde bývalo otevřenější prostranství u hostince a lesního divadla.

Žádná informační tabule dnes na Plissenbaude přímo neupozorňuje – místo žije hlavně v paměti několika nadšenců, na starých fotografiích a v zápisech portálu zanikleobce.cz a regionálních vlastivědných textů.

Z dnešního pohledu je Plissenbaude „jen“ další zaniklý hostinec. Ve skutečnosti ale patří do širšího příběhu Brtníků a Starých Křečan – kraje, kde se dříve s neuvěřitelnou samozřejmostí potkávaly výletní hospody, lesní divadla, lovecké zámečky, křížové cesty a skalní hrádky.

Dnes jsou z toho často „jen“ ruiny v lese. Ale pro každého, kdo má rád historii Šluknovska a Českého Švýcarska, je Plissenbaude malou, ale výmluvnou připomínkou doby, kdy se v kraji nad Brtníky žilo, hrálo divadlo a čepovalo pivo v místech, kde dnes potkáte maximálně pár turistů a srnce. Až opadne sníh, chtěl bych toto místo zkusit najít.

Použité zdroje: zanikleobce.cz, genea.cz, jurosul.cz, cottage.cz, mistopis.eu. Článek také vyšel ve Starokřečanském zpravodaji.