Článek
Jenže za lesklými lahvemi a exotickými etiketami se sem tam může skrývat realita plná polopravd, klamavého marketingu a bohužel někdy i přímých podvodů.
Osobně rád svým hostům tyto skutečnosti vysvětluji a snažím se poradit, jak správně vybrat vhodný rum.
Tento můj článek odhaluje největší skandály ve světě rumu a alkoholu, ukazuje, jak poznat kvalitní rum a které značky se pohybují na hraně, nebo dokonce za hranicí platné legislativy – zejména v rámci EU, kde je rozdíl mezi pravým rumem a tzv. spirit drinkem klíčový.
Falešné označování původu
Rum jako pojem evokuje Karibik – Jamajku, Barbados, Kubu, Martinik. Mnohé značky toho zneužívají a používají výrazy jako „Ron Caribe“ nebo „Island Rum“, přestože jejich výrobky vznikají mimo tento region nebo v zcela jiném kontextu.
Příklady skandálů:
- Ron de Jeremy – značka postavená na kontroverzní image, která zamlčovala skutečný původ rumu, jenž se v různých šaržích vyráběl a blendoval mimo Karibik. Problém byl v neprůhlednosti dodavatelského řetězce. Dnes se již značka přejmenovala na Hell or High Water a jejich výroba je transparentnější.
- Ron Barceló Imperial – dominikánský rum, který na etiketě zdůrazňoval dlouhé zrání, ale výrobní proces byl netransparentní, zejména co se týče původu surovin. Ač se jedná o dobrý a tradiční produkt, informací bylo pomálu. Dnes již víme, že se vyrábí fermentací z melasy a třtinové šťávy v AfD. Nic to nemění na tom, že rum tento vzorek je velmi oblíbený a povedený.
- Spanish-style rumy – například některé rumy ze Španělska (např. Cubaney) používají marketing odkazující na karibskou tradici, přestože jde často o evropský blend s nejasným původem. Svým způsobem je náročné vyznat se v původu výroby rumů Bacardi, které se vyrábějí na různých místech světa.
Zavádějící označení stáří
Označení věku na lahvi by nejen podle mého názoru mělo informovat o nejmladší složce v blendu. V rumovém světě tomu tak občas není. Zvláště u tzv. solera systémů se jedná spíše o marketingový trik než o poctivou informaci. Výjimečně však výrobce může mít důvod pro použití tohoto pro sherry tradičního způsobu zrání a blendování.
Jak funguje solera: Rumy různých stáří se postupně míchají – nejstarší složky jsou přítomny jen v malém množství. Přesto se na etiketě objevuje číslo 12, 18 nebo 23 let, jako by šlo o nejmladší složku.
Známé příklady:
- Zacapa 23 – přestože je oblíbený jako „prémiový rum“, číslo 23 neoznačuje 23 let zrání, ale maximální stáří v systému solera. Nejmladší část ve směsi je pak 6 let stará. Zacapa tedy nyní číslo 23 používá spíše jako značku své vlajkové lodi.
- Centenario 20 Fundación – kostarický rum, který uvádí číslo 20, ačkoliv se jedná o blend, v němž je dvacetiletý rum jen zlomkovou složkou. Skutečné průměrné stáří je mnohem nižší, což spotřebitel často netuší.
Tento způsob označení je v rozporu s očekáváním spotřebitele a v rámci EU vede k problémům s legislativním zařazením produktu (často jde o spirit drink, ne rum). Výklad této legislativy zatím ale není jednotný.
Přidávání cukru a aditiv
Mnoho „prémiových“ rumů je upravováno přidáním cukru, glycerinu a vanilinu, přičemž to nebývá uvedeno na etiketě. Tento podvod s alkoholem zásadně mění charakter destilátu a klame spotřebitele, který očekává autentický produkt.
Tuto skutečnost je možné odhalit hydrometrická měření zbytkového cukru nebo laboratorní analýzy. Weby jako Fat Rum Pirate nebo L’homme à la poussette zveřejňují výsledky testů.
Příklady značek, které přislazují:
- Don Papa – před příchodem jasné legislativy v květnu 2021, byl filipínský produkt, často označován jako rum. Správně je ale dnes „rumový likér“, tedy spirit drink, s vysokým obsahem cukru (až 35 g/l). Takový produkt se dnes jmenuje Don Papa Baroko. U produktu s názvem Don Papa Rum výrobce snížil obsah cukru pod povolených 20g.
- A.H.Riise – destilát z Dánských Návětrných ostrovů. Prezentuje se velmi opatrně jako rum, nicméně se jedná o spirit drink. Porušuje pravidla nejen množství cukru. Nicméně to nutně neznamená, že se jedná o nekvalitní produkt. Navíc, rumy této značky jsou velmi oblíbené.
Naopak rum bez cukru – jak ho najít? Podívejte se po značkách, které uvádějí hodnoty bez přidaných látek a podporují tak vlastní transparentnost výroby.
Podvody s certifikacemi a oceněními
Dalším neetickým aspektem rumového průmyslu je manipulace s degustačními soutěžemi. Existují případy, kdy značky vytvořily vlastní „soutěže“ nebo zaplatily za účast bez skutečného srovnání.
Soutěže jako San Francisco World Spirits Competition nebo IWSC udělují stovky ocenění – často jen za přihlášení a vzorek.
Některé značky používají na etiketách pečetě s nápisy „double gold“, „award-winning“ apod., přestože šlo jen o medaili za účast.
Etické problémy a otrocká práce
Některé rumové plantáže a destilerie čelí obviněním z využívání levné nebo neeticky zaměstnané pracovní síly. To je zvláště citlivé u značek, které se marketingově tváří jako etické nebo „ekologické“.
Pro příklad si uveďme 2 nejznámější prohřešky.
- Haiti a Indie – levná pracovní síla, špatné pracovní podmínky.
- Flor de Caña (Nikaragua) – firma čelila silné kritice za pracovní podmínky, včetně vysokého výskytu onemocnění ledvin mezi dělníky.
Tlak veřejnosti a nezávislých organizací vede k větší transparentnosti, ale stále existuje několik problémů s etikou v rumovém průmyslu.
Daňové úniky a pašování
Rum se v minulosti i současnosti podílí na daňových únicích, pašování a černém trhu. V karibském regionu probíhaly tzv. Rum Wars, kdy USA a Velká Británie vedly neoficiální boj o vliv nad exportem.
Historie:
- Caribbean rum runners během prohibice v USA zásobovali trh ilegálním rumem.
- Panamské sklady dnes slouží k anonymnímu skladování rumu pro blendování a následný reexport, často s cílem obejít daňové povinnosti.
- Palírna La Isabela byla v roce 2018 dočasně uzavřena tamní vládou. Oficiálním důvodem bylo znečišťování ovzduší, podzemní vod a nevyhovující hygienické podmínky. V kuloárech se však mluví a černém prodeji rumu a krácení daní. Nicméně jejich zrající rum je skvělý a stává se vyhledávaným.
Které značky rumu jsou transparentní?
Transparentní značky:
- Foursquare (Barbados) – žádné přidané cukry, transparentní stáří, otevřená komunikace.
- Hampden Estate (Jamajka) – tradiční výroba, žádná aditiva.
- Mount Gay (Barbados) – přechází k plné transparentnosti, uvádí složení a procesy.
- Rhum JM (Martinik, AOC) – přísná legislativa, žádné aditivy.
- Rom de Luxe – nezávislý bottler, uvádí původ i chemické složení.
Podobných prohřešků a značek s nimi spojených je ale mnohem více. Překvapivě se týká většinou spíše oblíbených a na marketingu postavených značek.
Závěr
Závěrem bych rád dodal, že spotřebitel má dnes k dispozici více informací než kdy dříve. Přesto může být etiketa rumu neúplná nebo klamavá. Pokud chcete vědět, jak číst etiketu na lahvi rumu správně, sledujte:
- Přesné označení země původu
- Informaci o tom, zda je uvedené stáří nejmladší složky
- Přítomnost nebo nepřítomnost aditiv
- Označení podle platné legislativy (rum vs. spirit drink)
Případně pročtěte mé starší články, v kterých se snažím celý rumový svět udělat přehlednější a snáze pochopitelný.
Rumové skandály nám připomínají, že mezi nejlepšími rumy světa (alespoň z mého pohledu) nejsou vždy ty nejdražší, ale ty, které hrají fér. Transparentnost a poctivost jsou hodnoty, které dnes určují skutečný luxus.
Rád se s Vámi o další mé zkušenosti podělím přímo v našem podniku La Casa de la Havana vieja, Opatovická 28, Praha 1. Ať už si dáme nejlepší koktejl večera nebo si popovídáme u sklenky raritního rumu.
Na zdraví a transparentnost!
