Mozek v depresi lze přeučit! Psycholog Gillihan odhaluje recept na duševní pohodu

Podle Světové zdravotnické organizace je deprese nejčastější příčinou pracovní neschopnosti. Na celém světě trpí depresí až 350 milionů lidí. Ženy mají o 70 procent větší riziko deprese ve srovnání s muži a mladší generace mají větší pravděpodobnost, že zažijí depresi, než jejich předchůdci.

Výzkumem depresí se již v 60. letech zabýval také zakladatel pozitivní psychologie Martin Seligman, který recept na duševní pohodu přináší ve své knize Vzkvétání. Jeho práci jsem se věnoval v tomto článku na Seznam Médiu. Deprese je bezesporu vážné onemocnění, které má mnoho forem. Nejhorší je, že mnozí si ani neuvědomujeme, že trpíme depresí. Nejčastější formou je klinická deprese. Je to stav, kdy člověk má buď splín po většinu dne, nebo po dobu minimálně dvou týdnů ztratil zájem o téměř všechny aktivity. Máme-li depresi, máme tendenci mít ze sebe špatný pocit, cítíme nadměrnou lítost nebo si připadáme naprosto zbyteční. Člověk s klinickou depresí bude mít pravděpodobně pocit, že trpí duševním utrpením, a bude pro něj obtížné se věnovat běžným činnostem.

Moderní společnost vyvíjí na osobnost každého z nás velký tlak. Dostat se proto v současné době do depresivních stavů je velmi snadné. S lehkými a mírnými depresemi si člověk většinou poradí a jak již bylo řečeno, často si ani neuvědomuje, že něco jako depresi prožívá. Problém však nastane, pokud se tyto stavy opakují. Začneme ignorovat stres, zvykneme si na něj a neuvědomujeme si, jak moc svou osobnost vystavujeme stále většímu a většímu tlaku.

Čím častěji deprese prožíváme, tím silnější jsou projevy. Do depresí nás mohou uvést opakující se situace, u kterých nejsme schopni vidět řešení, úzkostné stavy, ale také negativní myšlenkové vzorce, které jsme převzali od lidí v našem nejbližším okolí. V určité fázi se už bez pomoci odborníka neobejdeme. Dobrou zprávou však je, že můžeme s depresí začít pracovat včas a zabránit tak vážnějším stavům. A přesně k tomu vede uznávaný psycholog Seth J. Gillihan, který ve světovém bestselleru „Přeuč svůj mozek“ nabízí revoluční 7týdenní plán postavený na kognitivně-behaviorální terapii.

Pravdou bývá, že nejvíce starostí si děláme ze situací, které s největší pravděpodobností nikdy nenastanou, a nebo se mnozí utápíme v negativních vzpomínkách, čímž se jen prohlubují depresivní stavy. Jak ale vysvětluje psycholog Gillihan, tak kognitivně behaviorální terapeuti se při práci s klientem soustředí na práci s přítomností. Ve srovnání s jinými terapiemi věnuje KBT více času řešení toho, co se děje teď, než toho, co se dělo v minulosti. To neznamená, že terapeuti KBT ignorují minulost nebo snad považují události z dětství za nepodstatné.

Základní principy KBT se týkají souvislostí mezi myšlenkami, pocity a chováním. Přestože je KBT uznávána jako léčebná metoda pouze několik desetiletí, principy, na kterých stojí, rozhodně nejsou nové. Psycholog Seth J. Gillihan jen chytře využil základní zmíněné léčebné metody KBT a svým čtenářům nabízí podrobný recept na zvládnutí deprese a úzkostí. Ostatně i dlouholetý ředitel Ústavu duševního zdraví, profesor MUDr. Cyril Höschel, v předmluvě knihy „Přeuč svůj mozek“ zmiňuje:

„Čtenář se v 7-týdenním programu může naučit identifikovat své problematické myšlenky a přesvědčení. Naučí se rozpoznávat automatické myšlenky, jež se vynořují v mysli a posoudit jejich realitu a užitečnost. Naučí se zpochybnit negativní myšlenky a osvojí si techniky, jak je restrukturalizovat, aby byly realističtější a užitečnější, a tím dokáže změnit své chování. Naučí se chovat zdravým a konstruktivním způsobem, i když se cítí úzkostně nebo depresivně. Kniha Přeuč svůj mozek je cenným nástrojem pro každého, kdo se chce zbavit úzkosti či deprese a zlepšit svou duševní pohodu.“

Jak již bylo řečeno, KBT pracuje s principem, že naše myšlenky ovlivňují emoce a naše emoce nás vedou k nějakému chování, které znovu generuje myšlenky. Stejně tak i situace, kterých se účastníme, ať už aktivně nebo jen jako pozorovatel, vyvolávají emoce nebo myšlenky. Jsou to tři základní pilíře, které se neustále ovlivňují. Proto je častým problémem, když se člověk zacyklí v negativních vzorcích myšlení. Negativní myšlenky vedou k negativním pocitům a s negativními pocity velmi těžko dosáhneme pozitivních výsledků. Dobrou zprávou však je, že to můžeme změnit. Stačí identifikovat myšlenkové vzorce, které nám neslouží k duševní pohodě, a začít je postupnými kroky měnit. Stačí se jen naučit pracovat se svými myšlenkami.

Psycholog Gillihan v knize „Přeuč svůj mozek“ zmiňuje důležitý fakt: „Častokrát je těžké přesně určit, co jsme si mysleli, pokud se právě nenacházíme v tom okamžiku, kdy nás ty myšlenky napadají. Pokud se vám nepodařilo objevit myšlenku, která způsobila nějakou emoci, nedělejte si starosti – budete mít spoustu příležitostí to trénovat. Naučit se slyšet, co sami sobě říkáme, je ve skutečnosti dovednost, kterou můžeme během života zlepšovat.“

Dokážete sledovat své myšlenky? Nešvarem současné doby je fakt, že kdykoliv během pár vteřin můžeme utéct sami před sebou. Jakmile prožijeme depresivní situaci nebo jsme svědky události, která vyvolává negativní emoce, stačí sáhnout po mobilním telefonu a nechat se unášet na vlně dopaminu skrze nekonečný obsah na sociálních sítích. Problém však je, že jakmile telefon odložíme, negativní vzorce myšlení znovu ovlivňují naše pocity. Vyzkoušejte jednu z technik KBT a trénujte sledování vlastních myšlenek.

V následujícím týdnu věnujte pozornost situacím, kdy si uvědomíte zhoršení nálady. Co nejdříve po takové situaci – ideálně hned – sledujte, zda dokážete zachytit myšlenky, které pohánějí vaše emoce. Psycholog Gillihan čtenářům nabízí jednoduchý formulář uvědomění si svých myšlenek (viz. obrázek níže). Zkuste mít tento formulář při ruce a jakmile zaznamenáte zhoršení nálady, zkuste trénovat pozorování svých myšlenkových vzorců namísto dalšího úniku na sociální sítě. Možná také budete překvapeni, jaké myšlenky vás drží v životě na jednom místě. Jakmile tyto myšlenky odhalíte, získáváte skvělou příležitost přeučit svůj mozek k lepšímu životu.

Zdroje a doporučená literatura:

Kniha Přeuč svůj mozek od psychologa Setha J Gillihana

Kniha Vzkvétání od psychologa Martina Seligmana