Článek
Vyrůstal jsem v domě na vesnici a doma jsme chovali drobná hospodářská zvířata. Pamatuju si, když jsem jednou chtěl každému králíkovi napsat jméno na jeho dvířka od králíkárny, ale táta mi to nechtěl dovolit. „Zvířata, která chováme na jídlo, by neměla mít žádná jména,“ řekl mi a já byl z toho trochu smutný. Dnes už důvod zákazu samozřejmě chápu. Jakmile člověk dá čemukoliv nějaké jméno, začíná budovat vztah, a s ním vzniká také emoční vazba.
Udržet vnitřní kvalitu
Jedním z mnoha problémů lidí ve společnosti je nezdravá práce s osobní hranicí. Napadá vás, jak to souvisí s předchozím odstavcem? Hned se k tomu dostanu. Stanovení osobních hranic, ale zejména pak následnou péči o vlastní hranice, vnímám jako klíčovou schopnost pro udržení vnitřního klidu. Možná to znáte také. Ten mizerný pocit, když člověk udělá něco nepříjemného. Když je přinucen polknout slova, která by chtěl říct, nebo jen udělat něco, po čem jeho srdce touží. Může mít pak člověk dobrý pocit ze sebe sama? Může snad udržet kvalitu vnitřního světa, když se cítí mizerně? Proto je důležité vlastní hranice neustále ochraňovat a nedovolit jiným lidem je neustále překračovat. A vůbec nezáleží, zda je překračuje náš šéf, kamarád, partner, vlastní děti nebo rodiče. Všichni bychom se měli navzájem respektovat a nepřekračovat osobní hranice toho druhého.
- Jenže jak na to?
- Jak to dokázat pod tlakem okolností všedních dnů?
- Jak si udržet osobní hranice a neobětovat se pro štěstí druhých lidí?
Než se dostanu k odpovědím, dovolte mi citovat myšlenku terapeutky Mgr. Terezy Jarkovské, která na téma osobních hranic naráží běžně ve své denní praxi. Napadlo vás někdy, proč si tolik lidí nechá ubližovat a dovoluje druhým lidem překračovat únosnou mez? Jarkovská to vystihla velmi trefně:
„Každý z nás potřebuje v životě jinou míru pohlavku, aby procitl. Bohužel většině z nás rodiče neuměli naplňovat potřeby, které pro nás byly stěžejní. Neučili nás pracovat s vlastními emocemi a nedali nám dost volného prostoru pro objevování bezpečného fungování světa. A zejména proto žijeme nenaplněné životy, zůstáváme v nefunkčních vztazích a očekávání druhých je pro nás na denním pořádku.“
Vnitřní pocit
Možná si budete také říkat, že to celé dává smysl. Jak to ale začít opravdu žít? Jak si chránit osobní hranice v praxi? Ne vždy je to jednoduché, a ať se člověk bude snažit sebevíc, občas někdo naše hranice překročí a my nebudeme mít sílu je ubránit. Klíčem k udržení osobní hranice, je naučit se respektovat vlastní emoce a nepřebírat zodpovědnost za emoce druhých. Když tuto dovednost neovládáme, často přicházejí špatné pocity a výčitky, které jen zhoršují kvalitu našeho vnitřního světa, čímž postupnými krůčky přicházíme o ten nejdůležitější vztah našeho života. Tedy vztah, který máme sami se sebou.
A když mluvíme o vztahu, který máme sami se sebou, jaký je ten váš? Jak se cítíte v čase, jež trávíte sami se sebou? Jakou osobnost vidíte při pohledu do zrcadla? Jak reagujete na myšlenky, které zpochybňují vaše schopnosti? Odpovědi na podobné otázky Vám mohou ukázat, v jakém stavu je nejdůležitější vztah vašeho života.
Možná se nyní trochu trápíte. Možná že nejste úplně nadšení ze stavu svého vnitřního světa. Pokud je tomu tak, dovolte mi poblahopřát. V tento moment jste totiž na nejlepší cestě, začít svůj vnitřní svět uzdravovat a začít zlepšovat vztah, který máte sami se sebou. Většina lidí ve společnosti, si totiž není vůbec schopna ochotna připustit, že by mohlo být něco s nimi v nepořádku. Raději ukážou prstem na všechny okolo, než aby si zametli před vlastním prahem. Takže uvědomění, že není něco v pořádku, je prvním krokem ke zlepšení.
Zde na stránkách Seznam medium, jsem ve článku Mentální technika mistrů světa, aneb Vyžeňte šmejda z hlavy a začnete si zase věřit, ukázal jednoduchou techniku, přispívající k postupnému uzdravování vztahu, který máme sami sebou. Jedná se o sebekoučovací metodu vnitřního dialogu.
Stihnout víc
Využíváte tuto metodu? Jak často si uděláte čas sami na sebe a vstupujete do vnitřního dialogu? Sám vím, že to občas nemusí být snadné. O to víc, když je člověk zavalen hromadou úkolů, povinností a množstvím informací moderního světa, snadno přestane o svou vnitřní kvalitu pečovat. Chceme toho stihnout co nejvíc. Zvládnout všechny úkoly i povinnosti a dokázat druhým lidem, že jsem dost dobří. Akorát během toho občas zapomínáme sami na sebe a často dovolujeme druhým lidem zajít za únosnou mez.
Většina lidí si myslí, že pokud chtějí stihnout více věcí a získat lepší výsledky, tak potřebují lépe plánovat svůj čas. A tak možná každý večer usínají s mobilní obrazovkou před tváří a pečlivě si plánují všechny úkoly a povinnosti dalšího dne do svého online kalendáře. Pak možná vidí, jaká hromada povinností je čeká, a už jen z této představy nemohou usnout a mají těžké spaní. Ovšem, tajemství skvělého time-managementu netkví ve způsobu, jakým člověk plánuje svůj čas, nýbrž jak se naučí pracovat se svými prioritami a jak pečuje o svou energii. Když každý den splníte tři věci, jež jsou pro Vás důležité, už jen to Vám dodá energii pro další povinnosti, čímž postupně vstupujete do neustále rostoucí spirály spokojeného života.
Když se pak během dne stane, že někdo překročil naši hranici, není to už takový problém. V rámci metody vnitřního dialogu to můžeme identifikovat a třeba vymyslet, jak to příště udělat jinak a lépe. Máte s tím podobnou zkušenost? Využíváte tuto metodu? A jak se jmenuje váš vnitřní hlas? Jaké jméno jste dali svému vnitřnímu dvojčeti? Žádné? Možná proto se vám daří se vnitřně uzdravit. Možná právě proto nedokážete sami sebou navázat a udržet zdravý vztah.
Vzpomeňte si prosím, proč mi tatínek zakazoval dávat jména hospodářským zvířatům. Věděl, že bych s nimi mohlo vzniknout pouto a potom by mou dětskou duši bolelo, až by nadešel jejich čas. Vy však nemusíte mít obavu. Ten hlas ve vašem nitru, vaše vnitřní já, tu s vámi bude celý život a záleží jen na vás, zda s sebou, ve svém srdci, budete životem vláčet nepřítele, nebo toho nejlepšího parťáka do života. Prvním krokem k vytvoření zdravého vtahu je vždy seznámení. Tak co, už víte, jak se jmenuje váš vnitřní hlas?
Zdroje a doporučená literatura:
Magazí FC - Jak si nastavit osobní hranice
Kniha Opravdový život - od Mgr. Terezy Jarkovské ACC a souburu dalších autorů
