Článek
Po čem vaše srdce touží?
Je to snad víc peněz, štíhlejší postava, nebo milující partner?
Lidé touží po mnoha věcech, ale jen zlomek z nich je schopen pro své touhy opravdu něco udělat. Ostatně vysvětlili jsme si to už v nedávném článku Mozek miliardářů. Psycholožka ukazuje jak probudit vlastnost 1 % světové populace. (Pokud vám článek unikl, najdete ho zde na Seznam Medium.)
Když lidem řeknu, že bohatý a šťastný život je volba každého z nás, někteří zpozorní a nechápavě kroutí hlavou. „Co je to za hloupost, nemáte tušení, jakým bahnem se musím v životě brodit.“ Prožene se některým z nich myslí. Chápu to, sám jsem kdysi reagoval podobně. Pokud se někdo dostane do špatné životní situace, pokud se někomu dlouhodobě nedaří prorazit a uspět, tak není jednoduché takové větě uvěřit. Dovolte mi nyní citovat jeden z nejslavnějších citátů Napoleona Hilla:
Cokoliv si lidská mysl dokáže představit a čemu dokáže uvěřit, toho lze dosáhnout.
Hill mluví o víře, ale ani ta někdy nestačí. V první fázi je zapotřebí vůbec připustit, že by to tak mohlo být. Ve druhé fázi v to skutečně věřit a ve třetí fázi se pro takový život rozhodnout. Ano, čtete správně. Říkám, že je potřeba se dokázat rozhodnout, protože, zkrátka a dobře jen věřit v lepší život prostě nestačí. A víte, podle čeho poznáte, že už jste udělali to správné rozhodnutí? Jednoznačně podle toho, jak se sami chováte, protože to, co děláte každý den, a to, co opakujete každým dnem, jen potvrzuje vaše rozhodnutí. Jako byste každý den chodili do volební místnosti a hlasovali, kým se chcete v životě stát. Jen místo volebních lístků máte k dispozici své činy. Chování, které opakujeme. Naše návyky jsou těmito činy a opakování je podstatné pro životní změnu.
Umět se rozhodnout
- Jenže, jak se rozhodnout?
- Podle čeho udělat tak důležité životní rozhodnutí a vědět, že jsme se rozhodli jít správným směrem?
- Kolik informací, vědomostí a znalostí průměrný člověk potřebuje, aby byl schopen takové rozhodnutí udělat?
- Skutečně si myslíte, že bychom měli podobná rozhodnutí zakládat pouze na racionálních informacích?
- Měli bychom se řídit jenom tím, co nám radí náš rozum?
- A jak často se vy sami rozhodujete na základě svého rozumu?
Jedním z autorů, se kterým spolupracuji a kterého jsem v podcastu Myšlením na vrchol přivítal již několikrát, je mentální kouč Marián Jelínek. Věřím, že hokejovému národu není zapotřebí toto jména více představovat. Marián se ve svých přednáškách soustředí na tzv. umění sebekoučinku a v jedné ze svých přednášek mimo jiné také říká:
Pokud bychom se rozhodovali jako lidé jen na základě našich informací a vědomostí, tak potom, zcela logicky, nemůže být Coca-Cola nejprodávanější nápoj na světě. Potom by přece lidé nekouřili, protože vědí, že jim to způsobuje rakovinu. Pokud by se lidé rozhodovali na základě rozumových informací, tak jako lidstvo neznáme cukrovku, dětskou obezitu a další civilizační choroby.
Na co nás chce Marián v této myšlence přivést? Na základě čeho se tedy rozhodujeme? Chce nám tím říct, že se rozhodujeme na základě našich pocitů a emocí.
- Že to není pravda?
- Nesouhlasíte?
- Jsme schopni se rozhodnout na základě podložených faktů a tyto fakta upřednostnit před pocity a emocemi?
- Jenže, kolik takových rozhodnutí za den uděláme?
- Jak často se rozhodujeme podle racionálních informací a jak často na základě svých emocí?
Síla podvědomí
Důležitá informace je, že pro kvalitu našeho budoucího života není zásadní jedno racionální rozhodnutí, které uděláte během dne, a věřte, že většina z nás ani to jedno racionální rozhodnutí během dne nedělá. Na kvalitě života a naší budoucnosti mají mnohem zásadnější vliv ta rozhodnutí, která děláme nevědomky. Jsou to každodenní rozhodnutí, kterých si nejsme vědomi. Jsou to rozhodnutí vyplývající z našich návyků a tato rozhodnutí jsou mnohem více založena především na pocitech a emocích. Nikoliv na základě racionálních informací.
Proto pokud se chceme rozhodnout pro nový život, zvolit si novou osobnost, kterou se chceme během příštích let stát, tak dřív, než takové rozhodnutí uděláme, bychom se měli ujistit, že toto rozhodnutí není postaveno čistě a jen na racionálních informacích, ale že z takového rozhodnutí máme také dobrý pocit. Jsem přesvědčený, že pokud chceme žít lepší život, tak toho nejsme schopni dosáhnout jen skrze rozumná rozhodnutí. Musíme toužit po změně, těšit se na novou identitu a mít dobrý pocit už z toho, že vůbec můžeme něco dělat i přesto, že jsme ještě nedosáhli našeho cíle. Během cesty za lepším životem nás totiž čeká spousta nečekaných a emočně vypjatých situací, během kterých se budeme muset znovu rozhodovat. A právě v těchto situacích jde rozum stranou. V tu chvíli je nám jedno, co vše známe a co vše víme, v tu chvíli je pouze důležité, co vše chceme a jaké zkušenosti již máme prožité.
Samozřejmě nezpochybňuji důležitost vzdělání a vědomostí. Osobně si však myslím, že největším štěstím v lidském životě je, když si někdo dokáže najít práci, která ho opravdu baví, udržuje ho ve stavu flow a naplňuje ho dobrými pocity. V tu chvíli se pro něj práce stává koníčkem a radostí. Zatímco když člověk dlouhodobě něco dělá, přehlíží u toho a podceňuje své emoce, tak je to jen otázka času, než ho jednoho dne doženou. Přetvařovat se a popírat své vlastní já je ohromně vysilující. Proto je důležité věnovat energii sami sobě a vést vnitřní dialog. Nemusí mít obavy vést rozhovor sami se sebou a odhalit své špatné i dobré emoce, protože vám to pomůže k lepšímu životu. Jak vést takový vnitřní dialog? (Zjistíte v tomto článku zde na Seznam Médiu)
Občas si všímám, že lidé se stydí a bojí projevovat své pozitivní emoce, a naopak občas až příliš často nemají zábrany projevovat emoce špatné, které nás nutí dělat něco, co ani nechceme a čeho později litujeme.
- A jak to vnímáte vy?
- Vybavujete si nějakou situaci, kdy jste na sebe nebyli pyšní? Na to, jak jste reagovali, na to, co jste řekli?
- Nebo naopak kdy jste na sebe byli hrdí, že jste něco zvládli?
Zdroje a doporučená literatura:
Kniha Myšlením k bohatství od Napoleon Hilla
Kniha Vnitřní svět vítězů od Mariana Jelínka
Kniha Atomové návyky od Jamese Cleara
