Článek
Narodila se 24. května 1972 ve vesnici Risipeni v okrese Falesti v tehdejší Moldavské SSR. Mezi lety 2012 a 2015 zastávala post ministryně školství. 23. prosince 2015 založila politické hnutí, ze kterého později vznikla Strana akce a solidarity (Partidul Acțiune și Solidaritate), za kterou kandidovala v přímých prezidentských volbách roku 2016. Ve druhém kole těchto voleb zvítězil Igor Dodon s 52,11 % proti 47,89 % Maii Sandu.
Čtyři roky po neúspěšných volbách opět kandidovala na post prezidenta a 1. listopadu 2020 postoupila do druhého kola z prvního místa s 36 % hlasů před obhajujícím Dodonem s 33 %.
Maia Sandu znovu vedla proevropskou kampaň a přislíbila finanční podporu z Evropské unie, Dodonovi naopak vyjádřil podporu Vladimír Putin. Ve druhém kole, konaném 15. listopadu, získala podle konečných výsledků 57,7 % hlasů, čímž dosáhla dosud v Moldavsku ojedinělého výsledku a nebývalé legitimity. Maia Sandu se stala 6. prezidentkou Moldavské republiky.
V předčasných volbách 2021 vyhrála s pohodlnou většinou 63 ze 101 mandátů „její“ Strana akce a solidarity. Maia Sandu jmenovala novou premiérkou bývalou ministryni financí v její vládě Natalii Gavrilitia.
Maia Sandu zároveň vyzvala ruskou armádu k opuštění Podněstří, a iniciovala přístup Moldavska do Evropské unie podáním formální žádosti o členství. V říjnu 2022 se v Praze zúčastnila summitu nově vzniklého Evropského politického společenství a pozvala státníky na příští summit společenství, který se uskutečnil 1. června 2023 v Kišiněvě.
Nikdo dnes neví, co vše se Putinovi honilo v hlavě 24. 2. 2022, ale že v tom Moldavsko hrálo významnou roli, je dnes už zřejmé. Zda měl Putin záměr po anexi Ukrajiny anektovat i Moldavsko, nebo zda chtěl v zemi ustanovit proruský kolaborantský režim, se už nikdy nedozvíme. Protože co se mělo stát, se dík houževnatosti Ukrajinců nestalo. A nad to nový moldavský režim zahájil opravdové sbližováni s EU. To začalo ohrožovat chudý přívažek Moldavska Podněstří, jedinou Putinovu mocenskou základnu v oblasti.
Putinovi nejde o malé izolované Podněstří (4000km2 , cca 400 000 ob.) s dysfunkční ekonomikou, spravované kriminálními živly a agenty FSB . Jeho stařecké chtivé pařáty se sápou po celém Moldavsku. Podněstří je pro něj jen nástroj a klíč k ovládnutí Moldavska, které se mu stále více vzdaluje.
Ale Maia Sandu provedla mnohem horší věci, nepřijela jako poslušný vazal k Putinovi políbit prsten moci. A co víc, ani ho nepozvala do Moldavska a naopak prezidenta Zelenského přijala se všemi poctami. Takové veřejné ponížení si ješitný dědek z Kremlu nemohl nechat líbit. Chtěl ji ponížit, zničit její pověst a uštědřit ji ztrapňující volební porážku. To proto na ni poslední roky vylévá ruská propaganda kýble špíny, nazývaje ji děvkou a lesbou.
A skutečně, na letošní prezidentské volby se Rusové připravili vzorně. Do Moldavska proudily desítky miliónů dolarů, a to je z vícero zdrojů potvrzený fakt, na nákup hlasů pro proruského kandidáta socialistu-komunistu Stojanoglu.
Jenže chybička se vloudila. Jedna z plateb ve výši 15 000 000 dolarů byla bankovním dohledem a policejními orgány zadržena. Vzhledem k tomu, co víme o kupování hlasů v letošním roce v Moldavsku, kdy stál jeden hlas cca 1500 leu, tedy asi 85 dolarů, dá se usuzovat, že peníze měly sloužit k nákupu hlasů v Podněstří, kde se zdržuje cca 320 000 obyvatel s formálním občanstvím Moldavska. Výše zmíněná suma by stačila na nákup 150 000 hlasů včetně zaplacení dopravy „voličů“ k volebním urnám. V pozadí všech těchto špinavostí se objevuje jméno kriminálníka a ruského oligarchy Šora.
Jenže peníze do Podněstří nedorazily, a tak referendum a prezidentské volby proběhly bez jeho účasti. Moldavané řekli své ano EU a Maia Sandu porazila Gagauze (Gagauzové=pravoslavní Turci nepřátelští Moldavsku) Stojanoglu v prvním kole voleb dost velkým rozdílem. A dědek v Kremlu dostal další políček.
Moldavsko není nijak rozerváno, jak lžou Rusové. Hlasy proti Sandu a EU byly většinou koupené.
Hystericky ječící ruská propaganda, se pokoušela výsledek voleb prodat jako porážku Sandu. Nejvíce běsnila mluvčí ruského ministerstva zahraničí, nechvalně známá jako AlkoMáša DvaStakana Zacharóva, jíž v trapných opileckých výstupech předčí pouze bývalý ruský prezident, nyní alkoholická troska Dimitrij Medveděv. Ale nemá smysl se tím zabývat.
Nabízí se však paralela s nedávnými gruzínskými volbami, jež byly velmi pravděpodobně stejným způsobem zmanipulované. Otázkou je, zda se pomocí špinavých peněz Rusové nepokoušeli podobně ovlivňovat politiku i u nás. A tím se zabývat cenu má.
Reference:
Biography of President of the Republic of Moldova Maia Sandu, dostupné on line na: https://presedinte.md/eng/biography
