Hlavní obsah
Lidé a společnost

Diktátor Lukašenko neodejde, potvrdil účast ve „volbách“ v lednu 2025

Médium.cz je otevřená blogovací platforma, kde mohou lidé svobodně publikovat své texty. Nejde o postoje Seznam.cz ani žádné z jeho redakcí.

Foto: Jiří Vítek / Seznam.cz

Jako by již třicet let jeho hrůzovlády ničící běloruskou společnost i ekonomiku nestačilo, je diktátor rozhodnut zfalšovat „další volby“, a dalších 5 let terorizovat zemi.

Článek

Dne 26. 1. 2025 proběhne v Bělorusku divadlo jménem prezidentské volby. S největší pravděpodobností byly jejich výsledky již napsány a v tento den mají být pouze vyhlášeny. Jak vlastně došlo Bělorusko do tohoto marasmu?

Již v letech 1995 a 1996 provedl Lukašenko v Bělorusku pochybná referenda o prodloužení svého funkčního období a rozšíření prezidentských pravomocí. Když tehdejší předseda centrální volební komise, vicepremiér Hančar, prohlásil referendum za zfalšované. Lukašenko ho v rozporu s ústavou odvolal a na jeho místo dosadil sobě loajální osobu. Když se vicepremiér Hančar pokusil vrátit do úřadu, zabránila mu v tom násilím Lukašenkova ochranka. Nová předsedkyně volební komise výsledky potvrdila a z bývalého politruka sovětské armády a předsedy kolchozu se stal diktátor. Vzápětí se pokusil rozpustit parlament i vládu.

Tehdy nadlouho naposledy se Bělorusové zmohli na odpor. Už tehdy protesty potlačil silou za použití velmi brutálních metod. Nakonec se mu podařilo rozpustit parlament, jak zamýšlel.

V roce 1999 zmizel Hančar i vůdce opozice Zacharenko. Uneslo je a popravilo komando běloruské KGB na Lukašenkův rozkaz. Zacharenko by údajně zabit 7. května 1999, Hančar, který měl důkazy o falšování obou referend, byl popraven 16. září. Podle výpovědi svého vraha se Zacharenko nebránil. Prý jen prosil: „Prosím, udělejte to bezbolestně.“ Policie našla opuštěné Hančarovo auto a zbytky skla, na němž byla jeho krev. Těla Zacharenka, Hančara ani rovněž zmizelého podnikatele Anatola Krasouského, Hančarova přítele, se nikdy nenašla.

Od té doby zmizely desítky dalších lidí nepohodlných režimu, většinou příslušníci opozice.

Ekonomika Běloruska jakž takž přežívala díky podpoře Ruska, které Bělorusku dodávalo levnou naftu. Z této nafty běloruské rafinérie vyrobily ropné produkty, které prodávaly za devizy v Evropě. Rusko bylo rovněž největším odběratelem běloruské průmyslové i zemědělské produkce a pomáhalo Bělorusku obcházet sankce.

V roce 1997 podepsali Lukašenko a tehdejší ruský prezident Jelcin smlouvu o Bělorusko-Ruské unii. K její realizaci však doposud nedošlo.

S příchodem Vladímíra Putina, byly Lukašenkovi vztahy s Ruskem napjaté. Když Rusko požadovalo stálou vojenskou základnu v Bělorusku, znervózněl a odmítl. Jeho strach z Putina se zvětšil po ruské anexi Krymu. V letech 2008 a 2011 si prošlo Bělorusko ekonomickými krizemi s mírou inflace až 50 %. Tehdy v obavách z Putina a pro značné ekonomické potíže země se pokoušel sblížit se zádními demokraciemi, ale toxicita jeho režimu už byla taková, že to bylo zhola nemožné.

Od roku 2015 se zastavil také import levné ruské ropy. Rusko nyní požadovalo za svou ropu a také plyn normální komerční cenu. Hospodářství se přestávalo dařit.

K volbám roku 2015, jichž se zúčastnilo 30 % voličů (v roce 2010 23% a v roce 2006 (31%), bylo konstatováno toto:

Korespondenti Eurorádia upozornili na předvolební pohlednice Aleksandra Lukašenka, kterých bylo vytištěno 2,5 milionu kusů. Ty však nejsou uvedeny v Lukašenkově rozpočtu volební kampaně, což podle běloruských zákonů může znamenat nucené odstoupení prezidentského kandidáta. Ústřední volební komise však v tomto počínání nespatřuje žádný problém a hlubší prozkoumání tohoto problému tak bylo odmítnuto.

Opoziční člen Minské městské volební komise Sergej Kasperovič při prověrce práce obvodních komisí upozornil, že v mnoha volebních okrscích počet vydaných volebních lístku a počet podpisů nesouhlasí. V některých okrscích bylo například vydáno 200 volebních lístků neznámo komu. Jen ve třech okrscích zmizelo dohromady 500 volebních lístků. Podle názoru pozorovatelů byly tyto lístky vhozeny do volebních uren členy volebních komisí.

Už první den předčasného hlasování bylo ve městě Orša odsunuto z volebních okrsků 30 nezávislých pozorovatelů. K podobným případům, kdy jsou pozorovatelé odsunování pryč, dochází ve všech velkých běloruských městech. Celkem zatím pozorovatelé podali jen za první den předčasného hlasování 161 žalob.

Bez skandálu se neobešlo setkání Lukašenkových podporovatelů s voliči. V Rogačevě na podobné setkání nebyl vpuštěn místní novinář Denis Daškevič. Podle slov samotného novináře ho úředníci jednoduše vyhodili z budovy, kde se schůzka odehrávala. To však není u tajných „uzavřených“ schůzek nic nového.

Zdroje: euroradio.fm, spring96.org, svaboda.org, racyja.com, naviny.by a běloruských státních sdělovacích prostředků

SMS s pobídkou jít k volbám tehdy přišla dokonce i velvyslanci Velké Británie v Bělorusku.

Mezi lety 2016 a 2020 se slibně rozvíjel pouze IT sektor, jenže události z počátku 20. let vedly nakonec k emigraci 20 % ze všech IT pracovníků, tedy asi 17 000 odborníků.

V následujících volbách se objevili tři silní protikandidáti, jichž se Lukašenko zalekl. Byli to bankéř Viktor Babarika, Serhej Cichanovsky, diplomat Valerij Cepkalo. Tehdy se Lukašenko rozhodl, je vyřídit pro sebe obvyklým způsobem. Babarika a Cichanovskýj byli uvězněni a Cepkalo byl z voleb vyloučen tou samou předsedkyní volební komise, která nahradila zavražděného Hančara, údajně kvůli zfalšovaným podpisům na kandidátní listině. Cepkalo, na něhož rovněž čekalo zatčení, se rozhodl pro emigraci.

Ve volbách v roce 2020 se spojily jich manželky, a vytvořily obrovské celonárodní hnutí. Jedinou společnou kandidátkou opozice byla Svjatlana Cichanoská. Lukašenko ji tehdy naprosto podcenil. Jeho machistické vidění světa nepřipouštělo, že by ho někdy mohla porazit žena. Beztak věděl, že si výsledky voleb nadiktuje sám. A tak se také stalo, bezprecedentně zfalšoval výsledky voleb, kdy údajně obdržel 80% hlasů při 84% účasti (srovnej volební účast v předešlých letech!).

Celonárodně oblíbená Cichanovská prý obdržela pouze 10% hlasů, přičemž zcela prokazatelně dostala v mnoha volebních obvodech přes 60 % hlasů.

Od té doby je jasné, že v Bělorusku nemá cenu volit. Výsledky voleb napíše vždy k Lukašenkovi loajální centrální volební komise na základě jeho přání. Vše ostatní je pouze divadlo.

Následovaly několikatýdenní nepokoje, které Lukašenkův režim umlčel s nebývalou brutalitou. Lukašenko tehdy paradoxně obvinil z vyvolání nepokojů Rusko a Putina, ale také Českou republiku. Následovaly tisíce zatčení, mučení, záhadná zmizení a vraždy. Aby tehdy umlčel protesty vypl režim na několik dní úplně internet.

Dnes mohou kteréhokoliv člověka v Bělorusku zatknout ba i za léta starý laik u příspěvku, který režim pokládá za pro něj nebezpečný, nebo za jeho sdílení. Režim kontroluje všechna internetová data od Facebboku, až po elektronické bankovnictví svých občanů.

Po potlačení svobodných protestů, se Lukašenko začal sbližovat s režimem Vladimíra Putina na němž stále více závisí.

Dne 23. května 2021 unesli Bělorusové pomocí stíhačky dopravní letadlo Ryanair do Vilniusu, kvůli zatčení aktivisty Ramana Prataseviče.

Dne 22. 2. 2022 umožnil ruským vojskům zákeřný útok na sousední Ukrajinu z běloruského území, čímž si vysloužil dar třiceti stříbrných od Volodimira Zelenského, pohrdání celého demokratického světa a další balík sankcí za pomoc Rusku.

Následně umožnil Rusku umístit na běloruském území jaderné zbraně namířené proti Evropě, ale odmítl účast své armády v Putinově agresi na Ukrajině. Je to důsledek jeho balancování mezi západem a Putinem, kterého se možná bojí víc než NATO a EU dohromady. Protože Lukašenko dobře ví, že si Putin dělá zálusk na Bělorusko, jako na svou další provincii, a že bude-li to pro něj výhodné nebude váhat odstranit Lukašenka a jeho blízké ani vteřinu.

Lukašenko je masový vrah, který nechal zabít nebo nelidsky umučit tolik lidí, že už to nikdo nespočítá. Celou svou kariéru potlačoval běloruský jazyk a kulturu, čímž se dopustil zločinu genocidy na vlastním národě. Navíc přivedl svůj lid do bídy a hospodářství země k úpadku. Nyní opět Bělorusko přežívá jen díky štědrým ruským půjčkám.

Už proto se nemůže vzdát moci. Dopustil se tolika zločinů, tak hrůzných a zrůdných, že neexistuje na světě takový trest, jímž by je odčinil. A jako většina sociopatů není připraven nést důsledky svých činů. Jediné, co ho ještě trochu drží na uzdě, je strach ze západu, strach z vlastního lidu a hlavně strach z Putina. Diktátorova paranoia si však vybírá daň na jeho zdraví.

Je téměř jisté, že Tarakan (Šváb), jak mu říkají Bělorusové, příští volby opět „vyhraje“, neboť mu v tom vyjde vstříc jeho volební komise, kterou si sám dosadil. Ostatně poté, co popravil nebo uvěznil většinu opozičních lídrů, kromě těch kteří uprchli do zahraničí, neodváží se již proti němu nikdo se zdravým rozumem a touhou žít kandidovat.

Zajímavou sentenci k tomu nedávno měl český youtuber Tony, který vyjádřil myšlenku, že Lukašenko se skrze svého syna Nikolaje snaží ustanovit dynastickou tyranii typu Severní Koreje. Jedná se samozřejmě pouze o spekulaci. Ale po tom, co víme o Lukašenkovi, nemusí být tak úplně hloupá.

Nyní se chystá další balík sankcí proti běloruskému režimu. Ekonomika už tak dost otřesená se nově potýká s bankroty velkých společností. Vnitřní dluh na infrastruktuře a bydlení roste. Bytový fond se mnohde rozpadá. Roste skrytá inflace. Mladá generace utíká ze země a počet obyvatel dávno klesl pod deset miliónů. A klesá dál. Izolace země se prohlubuje.

Parlamentní volby letošního roku byly pouhou fraškou, s předem schválenými kandidáty. Ale přesto diktátor neponechává nic náhodě, poslední dobou proběhly manévry silových složek, nacvičujících potlačení masových demonstrací.

Je sice pravdou, že Lukašenko propustil asi 170 politických vězňů ve snaze učinit dobrý dojem, jenže běloruská KGB zatkla jen od léta dalších asi 400 osob. A tak se počet politických vězňů v Bělorusku ve skutečnosti naopak zvýšil. A s rostoucím diktátorovým strachem ještě poroste.

Zdroje:

Президентские выборы в Белоруссии (2020), Материал из Википедии — свободной энциклопедии/23 сентября 2024 года, on line:https://ru.wikipedia.org/wiki

Президентские выборы в Белоруссии (2025), Материал из Википедии — свободной энциклопедии/ 22.11. 2024/ on line: https://ru.wikipedia.org/wiki

Anna Hrdinová, „Odvezli jsme je, vyslechli, popravili.“ Běloruský policista vyvázl bez trestu, 29. 9. 2023 13:50, on line: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahranicni-odvezli-jsme-je-vyslechli-popravili-belorusky-policista-vyvazl-bez-trestu-237515

Эмма Левашкевич, Эксперт: „Экономика Беларуси топчется на одном месте“, in:Экономика и бизнесБеларусь DW, 03.06.2024,on line: https://www.dw.com/ru/ekspert-ekonomika-belarusi-topcetsa-na-odnom-meste/a-69250556

Šestý balíček sankcí EU vůči Bělorusku, Finanční analitický úřad, on line: https://fau.gov.cz/blog/sesty-balicek-sankci-eu-vuci-belorusku

Дмитрий Боболя, Обзор нового пакета санкций Европейского союза в отношении Беларуси, on line: https://arzinger.by/news/law_news-obzor_novogo_paketa_sanktsiy_evropeyskogo_soyuza_v_otnoshenii_belarusi_iyun_iyul_2024_g_2024_07_01.html

tajemství posledního diktátora v Evropě: jak ovládá životy lidí, on line:https://www.youtube.com/watch?v=ss2ADbG1-Z8

Odplata EU za pakt s Ruskem: Zakázala Bělorusku další dovoz. A růst napětí na hranicích, Blesk.cz, 22. listopadu 2024, on line: https://www.blesk.cz/clanek/zpravy-valka-na-ukrajine/789242/odplata-eu-za-pakt-s-ruskem-zakazala-belorusku-dalsi-dovoz-a-rust-napeti-na-hranicich.html

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz