Článek
Stavebníkem hradu byl Racek ze Švamberka. Byl byl synem Ratmíraze Švamberka a jeho ženy Žižky. Roku 1351, ze kterého pochází první písemná zmínka o hradu, se poprvé připomíná na Věžce, kde do konce svého života sídlil. K malému panství hradu Věžky tehdy patřily vesnice Druztová a Dolany.
rekonstrukce jedné z možných podob hradu od Milana Novobilkého
Racek nechal na památku své první ženy Marie podle místní postavit kostel svaté Maří Magdaleny s dvorem a farou západně od hradu. Podmětem mu bylo hromadné utonutí jeho poddaných v rozvodněné Berounce, když se na lodi přepravovali na druhý břeh na nedělní mši. Snad právě na tuto událost odkazuje tzv. „kotevní kámen“, který byl nalezen pod hradem.
Se svou druhou manželkou Ofkou měl syny Hynka, Buška a Ješka. Podle pověsti ji nesnášel, neboť byl velmi spořivý a ona ne. Když mu vzala klíč od spíže, odstěhoval se prý natruc do vrchního patra věže, kde za obzvláště tuhé zimy údajně umrzl.
Po Rackově smrti v roce 1377 jeho synové hrad postoupili Otíkovi z Chrástu, který se postavil proti králi Václavovi IV., jehož vojsko roku 1405 Věžku oblehlo a po půlročním obléhání na jaře roku 1406 přinutilo ke kapitulaci.
Otík později hrad získal zpět a před rokem 1410 ho zdědil jeho syn Petr z Chrástu, který k panství připojil Třemošnou. Držení Třemošné mu roku 1420 potvrdil i král Zikmund, a navíc mu daroval Nynice. Krátce na to však Petr přestoupil k husitské straně. V roce 1422 mu Zikmund panství odňal a připsal jej městu Plzni.
Ale roku 1434 držel Věžku opět Petr z Chrástu a postoupil ji Přibíkovi z Klenové. Hrad zanikl roku 1478, kdy ho dobylo a pobořilo vojsko Matyáše Korvína. Součástí širšího kontextu hradu jsou i okolní obléhací práce z oné doby. Nečetné eneolitické nálezy z hradu i halštatské nálezy ze sousedního kopce, potvrzují pravěké osídlení místa v již mladším pravěku.
V letech 1962–1972 akademický malíř Václav Uchytil společně s dětmi z historického kroužku z Plzně prováděl na lokalitě amatérské výzkumy a dost necitlivě zasahoval do zachovaných konstrukcí hradu. Bohužel mnoho cenných archeologických dat tím bylo nenávratně zničeno. Hrad Věžka je mementem, jak zkázonosné mohou být aktivity nevzdělaných, byť nadšených neodborníků na archeologických lokalitách. Podobným příkladem z nedávné doby je i kostel sv. Mikuláše u obce Hrušková na Sokolovsku.
Literatura:
DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie Českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Kapitola Věžka, s. 591–592.
LISICKÁ, Helena.Z českých hradů, zámků a tvrzí. Praha. Česká knižnice, 1972. ISBN 25-015-72. Kapitola O panu Rackovi, s. 174-177.
MENCLOVÁ, Dobroslava. České hrady. Praha: Odeon, 1972.
SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze království Českého – Plzeňsko a Loketsko. Svazek XIII. Praha: Šolc a Šimáček, 1937. 258 s.
