Článek
Tažení proti Sámovi se účastnila celkem 4 vojska: 1) Dagobertova armáda z Austasie, která útočila podél Dunaje, Langobardi krále Arioalda utočí již z Friulska 3) armáda Alamanů, pod vedením vévody Chrodoberta, 4) připojila se i jednotka Sasů výměnou za odpuštění ročního tributu, cca 500 krav. Langobardi dosáhli vítězství, když Karantánce porazili v Julských Alpách a stejně jako Alamani zajali velké množství lidí, které vzali do otroctví.
Nejoblíbenější otázkou celých generací badatelů je poloha vlastní hlavní bitvy, která se měla odehrát neurčitého dne u jakési pevnosti jménem Wogastisburg. Je to menší záhada, než by se mohlo zdát. Frankové, ale i jiné národy, v hradech či hradištích téměř nesídlili. Přesto však útočištná hradiště existovala, a dokonce několik desítek. V minulosti uniklo pozornosti badatelů, že všechna spojuje jedna vlastnost: Nejsou pojmenována po lidech ani po bozích. Tento zvyk se objevuje až v následujících staletích. Neexistoval patrně žádný Wogast, který by dal lokalitě jméno. Co tedy ono jméno znamená? Zbývá už jediná možnost, a tou je toponymum odvozené z germánského názvu výrazného krajinného prvku, řeky, hory etc..
A my známe pouze jediný takový případ, který odpovídá našim požadavkům. Je jím na jihozápadním Slovensku řeka Váh (ger. Waag, „vlna). Rozkládat toto toponymum je třeba následujícím způsobem, Waag-osti-is-burg či Waag-aest-is-burg, kdy Waag je název řeky, ostium či aestum (písečná kosa) latinsky ústí řeky a uzavírá sufix v dativu – is. Patrně až ústním přenosem došlo následně ke zkomolení latinského popisu místa.
Text pro srovnání:
Ostium fluminis est locus ubi flumen in mare, in lacum aliudve flumen influit. Delta, ubi flumen in cornua dividitur, vel aestuarium, ubi dilatatur, fluminis os um esse potest.
Ústí řeky je místo, kde se řeka vlévá do moře, jezera nebo jiné řeky. Delta, kde se řeka rozděluje na rohy, nebo ústí řeky, kde se rozšiřuje, může být ústím řeky.
To situuje Wogastisburg zcela konkrétně do prostoru dnešní Staré pevnosti v Komárně. A nejde o lokalitu archeologům nijak neznámou. Četné výzkumy odhalily v intravilánu Komárna nejméně 9 pohřebišť ze 7.-8. století, včetně bohatých hrobů bojovníků. Etnicita těchto pohřbených není jednoznačná. Jsou mezi nimi jistě Avaři, míšenci i Vinidé.
Stará pevnost zatím archeologicky přímo zkoumána nebyla, ovšem hrad je zde doložen historickými prameny již k roku 1075. Další důležitou indicií je nedaleký pohřeb významného řemeslníka-kovotepce ze 7. století, který v avarském prostředí indikuje sídlo elit, pro něž tito vysoce cenění řemeslníci pracovali.
Dalším potvrzením, že zde patrně bylo centrum Sámovy říše, jsou četné nálezy zlatých šperků v Komárně a širší okolí, včetně pokladu ze Zemianského Vrbovku s tepanými stříbrnými mísami a kalichy. Podobné množství zlatých a stříbrných předmětů pro období 7. stole nebylo nikde jinde nalezeno, zejména v Čechách takových bohatých nálezů nemáme.
Zdroje:
Hanzl L., Hledání ztracené říše, Academia education 2024, on line: https://www.academia.edu/124471524/Hled%C3%A1n%C3%AD_ztracen%C3%A9_%C5%99%C3%AD%C5%A1e
