Hlavní obsah
Věda a historie

Ludvík Novák - první popravený vrah v Československu

Foto: Rekonstrukční vizualizace / AI identikit na základě dobových materiálů

Zimní ráno, dobytčí trh a cesta, která měla skončit výhodným obchodem. Místo toho zůstala ve sněhu dvě mrtvá těla a stopy vedoucí k muži, jenž se až do poslední chvíle prohlašoval za nevinného.

Článek

Život před vraždou

Ludvík Novák se narodil roku 1886 v Domašíně staršímu páru. Jeho dětství nebylo idylické a ani věk obou rodičů jeho výchově příliš nepřispěl.

Rodina se později přestěhovala do obce Malý Bednárec nedaleko Jindřichova Hradce, kde žila na malém hospodářství. Novák však o práci na polích nejevil zájem, a tak půda zůstávala ladem. Do spáchání osudové dvojnásobné vraždy byl celkem sedmkrát trestán za násilí, podvody, krádeže a mimo jiné také za nákup a prodej zbraní.

Osudný den Ludvíka Nováka

Je časné ráno 15. února roku 1922 a v Deštném se koná dobytčí trh, na který míří nemalé množství lidí z blízkého okolí. Mezi nimi i dvojice řezníků Josef Řeřicha a Václav Birnbaum. S sebou nesou značný finanční obnos a doufají, že na trhu výhodně nakoupí.

Na cestě mezi Kardašovou Řečicí a Pluhovým Žďárem potkávají neznámého muže. Všichni tři se k sobě pomalu přibližují a nic nenasvědčuje tomu, co se v následujících minutách odehraje. Tichou zimní krajinou se náhle ozývají výstřely.

Z pozdějšího ohledání místa činu vyplývá, že Novák nejprve zaútočil na Řeřichu. Ten byl statné postavy a je pravděpodobné, že se ho pachatel ze strachu rozhodl usmrtit jako prvního. Jedna rána však Řeřichu nezabila a podle stop ve sněhu i množství krve na místě činu bylo zřejmé, že se ještě bránil. Útočník jej nakonec zavraždil až druhou ranou.

Mezitím se Birnbaum pokusil vrahovi uniknout a dal se na útěk přes zasněžené pole. Novák po něm začal střílet. Dvakrát zasažený Birnbaum však nedokázal pokračovat v útěku, vrah jej dostihl a třetí ranou z bezprostřední blízkosti ho popravil.

Bleskové dopadení

Netrvalo dlouho a nijak nezakrytá těla objevili náhodní kolemjdoucí, kteří se po hrůzném nálezu rozhodli co nejrychleji kontaktovat četníky. Na místo přijíždí strážmistr Jahoda a vrchní strážmistr Lukeš. Po ohledání obou těl zjišťují totožnost zavražděných. U těl se kromě dokladů nachází jen drobné mince a vše nasvědčuje loupežné vraždě. Četníci se proto okamžitě vydávají po stopách ve sněhu a nacházejí i další krvavé skvrny.

Příslušníci okolních četnických sborů zahajují pátrání po možných svědcích a brzy jsou úspěšní. Četníci Hotásek a Eliáš při výslechu hajného zjišťují, že ten po určitou dobu sledoval podivného muže ve světlém kabátu a klobouku. Domníval se, že by mohlo jít o pytláka, a ukázal četníkům směr, kterým se podezřelý vydal. Bez prodlení se vydávají po jeho stopách.

Hotásek s Eliášem brzy dostihnou muže odpovídajícího popisu. Motá se a při spatření četníků se pokouší uprchnout. Varovný výstřel jej však donutí zastavit. Kromě špinavých a zakrvácených šatů u něj nacházejí i nemalý finanční obnos. Muž tvrdí, že peníze pocházejí z prodeje pušky, a své potulování po kraji vysvětluje hledáním nevěsty.

Smyčka se utahuje

Zadržený osmatřicetiletý Ludvík Novák je na četnické stanici důkladně vyslýchán. Trvá na své nevině, která však ve světle dalších důkazů dává četníkům stále menší smysl.

V lese nedaleko místa činu objevují četníci sáček se zbytkem uloupených peněz; celková částka odpovídá výpovědím manželek zavražděných mužů. Stopy ve sněhu zajištěné na místě činu souhlasí s obuví, kterou má podezřelý na nohou. Situaci dále zhoršuje svědectví ženy, která ve vlaku viděla Nováka, jak pozorně naslouchá rozhovoru dvou řezníků o plánech na trhu i o výši peněz, jež mají u sebe.

Další zásadní důkaz je zajištěn při domovní prohlídce. Četníci nacházejí dopis adresovaný Novákovi, v němž mu muž jménem Josef Krupička zasílá za 280 Kčs střelnou zbraň. Typ zbraně odpovídá nábojům nalezeným na místě činu. Novák však vinu nadále odmítá a tvrdí, že zbraň ještě před činem Krupičkovi vrátil. Nic nemění ani pozdější nález pistole v tajícím sněhu a potvrzení, že se jedná o vražednou zbraň.

Do smrti nevinný

Navzdory množství důkazů Novák trvá na tom, že se stal obětí souhry náhod. Odmítá vinu a uchyluje se k nesmyslným výmluvám. Četníci však v roce 1922 odvedli mimořádně pečlivou práci a u soudu konaného v Táboře byl Novák všemi dvanácti porotci jednomyslně odsouzen k trestu smrti oběšením.

Prezident republiky Tomáš Garrigue Masaryk odsouzenému milost neudělil a 9. ledna 1923 byl Ludvík Novák v táborské věznici popraven katem Wohlschlagerem. V dopise z téhož dne adresovaném rodině však i nadále tvrdil, že je nevinnou obětí.

Zdroje:

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz