Článek
Přestože stát pravidelně financuje sportovní aktivity, objevují se závažné problémy s transparentností a efektivitou při rozdělování těchto prostředků. Tento článek je reakcí na Jansta po OH: V Paříži jsme narazili na limit, měl by to být impulz k zamyšlení
Význam financování sportu
Sport představuje je předkládán jako zdroj zábavy a rekreace, ale pokud se budeme bavit o financích, tak hlavní faktor je zdraví obyvatel a sociální integrace mladých sportovců. Investice do sportu mohou přinést dlouhodobé výhody, například snížením zdravotních nákladů díky prevenci civilizačních chorob nebo zvýšením prestiže země prostřednictvím úspěchů na mezinárodních sportovních akcích, včetně olympijských her.
V České republice sport čerpá finance z různých zdrojů, mezi které patří státní rozpočet, krajské a obecní dotace, sponzorství a příspěvky členů sportovních klubů. Klíčovou roli v přerozdělování státních prostředků hraje Národní sportovní agentura (NSA), která byla zřízena za účelem zefektivnění a centralizace financování sportu.
Problémy s transparentností
Jedním z hlavních problémů, kterému český sport čelí, je nedostatečná transparentnost při rozdělování finančních prostředků. Transparency International upozorňuje na nejasnosti a neprůhledné postupy zejména na úrovni krajů a obcí, což může vést k možné korupci a neefektivnímu využívání veřejných financí (Transparency.cz) a (Transparency.cz).
V roce 2023 byla zahájena debata o novele zákona o Národní sportovní agentuře, která by měla přinést zlepšení v oblasti transparentnosti. Navrhované změny zahrnují například zavedení kolegiálního orgánu, který by rozhodoval o přidělování financí, a povinnost vést veřejně přístupné zápisy z jednání. I když tyto kroky směřují správným směrem, jejich úspěšná realizace bude vyžadovat nejen legislativní úpravy, ale i změnu přístupu a kultury ve sportovních organizacích.
Potřeba změny
Současná situace v oblasti transparentnosti financování sportu v České republice je alarmující a vyžaduje zásadní reformy. Zkušenosti z jiných evropských zemí, jako je Německo, Švédsko nebo Velká Británie, ukazují, že transparentní financování může zvýšit důvěru veřejnosti a zajistit efektivní využívání finančních prostředků. V těchto zemích jsou sportovní svazy povinny pravidelně zveřejňovat své finanční zprávy, které jsou veřejně dostupné a podléhají nezávislým auditům.
Pro Českou republiku by bylo inspirativní zavést podobný systém, který by nejen zlepšil transparentnost, ale také umožnil veřejnosti a médiím lépe sledovat, jak jsou prostředky ve sportu využívány. To by mohlo vést k vyšší efektivitě a lepším výsledkům jak na domácí, tak na mezinárodní úrovni.
A v konečném důsledku by tato změna dost možná přinesla i kvalitnější přípravu sportovců a více medailí na olympiádách, mistrovství světa apod. A tím přilákala další mladé sportovce, kteří by „pracovali“ na svém zdraví.
Závěr
Podpora sportu je neodmyslitelnou součástí státní politiky, která však musí být provázena maximální transparentností a odpovědností. Současný stav, kdy je financování často neprůhledné a náchylné ke zneužití (např. Razie v tenisovém svazu kvůli dotacím, obviněn je i boss Kaderka), ohrožuje důvěru veřejnosti i efektivní využívání finančních prostředků. Reforma v oblasti transparentnosti financování sportu by měla být prioritou, pokud Česká republika chce zajistit dlouhodobý úspěch svých sportovců a sportovních organizací a zachování funkčnosti celého systému.
Nelze jen hlasitě řvát: „Potřebujeme více peněz“. Co potřebujeme, je vědět, že peníze jsou správně a účelně využívány. Potom se celé sportovní odvětví může posouvat kupředu.