Hlavní obsah
Lidé a společnost

Breivik spáchal nejhorší masakr v novodobých dějinách Norska. Jeho řádění stálo život desítky lidí

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované.

Foto: Johannes Grødem, CC BY-SA 2.0, via Wikimedia Commons

22. července 2011 spáchal pravicový extremista teroristický čin, který nemá v poválečných dějinách Norska obdoby. Anders Breivik, syn norského diplomata, provedl rozsáhlý a promyšlený útok na své domnělé nepřátele - norské socialisty.

Článek

Běžný mladík z neúplné rodiny

Anders Behring Breivik, dnes s již změněným jménem Fjotolf Hansen, se narodil 13. února 1979 v Oslu norskému diplomatovi a zdravotní sestře. Rok po narození se Andersovi rodiče rozvedli a on vyrůstal pouze s matkou, s otcem se stýkal sporadicky. V jiných ohledech měl ale Breivik dětství poměrně běžné. Hrál počítačové hry, poslouchal hip-hop a maloval graffiti. Jeden z jeho nejlepších přátel pocházel z blízkého východu a nic nenasvědčovalo tomu, že by se mladý Breivik někdy začal zajímat o politická témata. Postupem času se ale Breivik začal radikalizovat, nenávidět islám a migranty z islámských zemí. Vinu za přítomnost muslimských imigrantů dával socialistům, kteří v Norsku vládnou s menšími přestávkami od druhé světové války dodnes. A právě socialisté, tedy Norská strana práce, měli být cílem jeho pomsty.

Firma na hnojiva a shánění zbraní v Česku

K rozhodnutí o použití výbušniny Breivik dospěl po pečlivém studiu teroristických útoků z celého světa. Počínal si velice opatrně, a aby nevzbudil podezření tajných služeb a policie, založil zemědělskou firmu a díky tomu mohl bez podezření nakoupit více než šest tun hnojiva, ze kterého poté vyrobil téměř tunovou výbušninu. Proto si pronajal odlehlou farmu, aby mohl nerušeně provádět zkoušky výbušnin a sestavit bombu z hnojiva podle návodu, který našel na internetu. Rozhodl se také, že si obstará nějaké zbraně, a to v ideálním případě nelegálně, aby nemusel být pod žádným dohledem úřadů. Jako ideální místo pro sehnání nelegálních zbraní se mu jevila Praha, kterou považoval za „nejnebezpečnější metropoli v Evropě plnou násilníků, drogových dealerů a překupníků zbraní.“ Byl velice zklamán, když dorazil dle svých slov do „jednoho ohromného muzea“ starobylých evropských míst, ve kterém se cítil bezpečněji než v norském hlavním městě. Pokusil se najít kontakty na podsvětí v nočních klubech, u pouličních dealerů a u taxikářů, ale po necelém týdnu své snažení nakonec vzdal a rozhodl se, že si opatří legální zbraně v Norsku. Ke své návštěvě Prahy si poznamenal: „Bez ohledu na výsledek jsem prožil pěknou dovolenou, viděl jsem většinu historických míst a úžasnou architekturu. Také jsem se pobavil s lidmi, s nimiž jsem se seznámil v hostelu. Je čas na návrat.“.

Po návratu do Norska se rozhodl zažádat si o povolení na poloautomatickou pušku Ruger, kdy jako důvody pořízení uvedl lov vysoké zvěře, což není v Norsku nic neobvyklého. Poté začal docházet do střeleckého klubu a následně získal povolení na držení pistole Glock. Mezitím dál pracoval na výrobě výbušniny.

Dvě fáze a paralýza ozbrojených složek

22. července měl Breivik vše připraveno a naplánováno. Před činem ještě rozeslal na více než tisíc emailových adres manifest s názvem 2083: Evropská deklarace nezávislosti. Breivik v něm kritizuje zejména politiky členských zemí EU, a to hlavně za přístup k migraci. Muslimy a jejich víru vidí jako nástroj, kterým budou zničeny evropské tradice a kultura. Poté ze své farmy odjel na 170 km dlouhou cestu do Osla v dodávce, která byla plná výbušniny. Dodávku zaparkoval před úřadem vlády a oblečen v policejní uniformě odešel k dalšímu vozidlu, které si zde předem připravil. O chvíli později se ozval obrovský výbuch, který měl za následek osm obětí a několik raněných.

Foto: Johannesen, Nærings- via Wikimedia Commons

Úřad vlády po výbuchu bomby

Další část plánu se odehrála na ostrově Utöya, kde se konal mládežnický tábor vládní Norské strany práce, tedy strany, kterou Breivik považoval za vinnou ohledně migrace v Norsku, a na kterém se nacházelo více než šest set lidí převážně v dospívajícím věku. V policejní uniformě a s údajným rozkazem o zajištění bezpečnosti kvůli útoku v Oslu se Breivik dostal na ostrov, kde okamžitě začal střílet po všech, které spatřil. Prvními oběťmi se stali organizátorka tábora a neozbrojený strážce, pak se vydal na vražednou cestu napříč ostrovem. Ačkoliv tísňové volání policie přijala jen pár okamžiků po prvním výstřelu, policie neměla k dispozici vrtulník, protože s ním ten den cvičila armáda, a tak se zásahová jednotka musela vypravit na cestu auty a razit si cestu přes dopravní špičku. Po příjezdu na místo navíc jednotka neměla vhodný člun, se kterým by byla schopna se na ostrov přepravit, a proto si policisté museli obstarat loď od místního civilisty.

Breivik byl bez odporu zadržen až po hodině a půl od prvního výstřelu. Na ostrově zemřelo celkem 69 lidí, kdy nejmladšímu z nich bylo pouhých 14 let. Celkem tak Breivik zabil 77 lidí a 319 dalších zranil. Za vraždu a terorismus byl Anders Breivik odsouzen k 21 letům vězení s možností prodloužení trestu po uplynutí této lhůty.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Reklama

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz