Breivik spáchal nejhorší masakr v novodobých dějinách Norska. Jeho řádění stálo život desítky lidí

Anders Behring Breivik, dnes s již změněným jménem Fjotolf Hansen, se narodil 13. února 1979 v Oslu norskému diplomatovi a zdravotní sestře. Rok po narození se Andersovi rodiče rozvedli a on vyrůstal pouze s matkou, s otcem se stýkal sporadicky. V jiných ohledech měl ale Breivik dětství poměrně běžné. Hrál počítačové hry, poslouchal hip-hop a maloval graffiti. Jeden z jeho nejlepších přátel pocházel z blízkého východu a nic nenasvědčovalo tomu, že by se mladý Breivik někdy začal zajímat o politická témata. Postupem času se ale Breivik začal radikalizovat, nenávidět islám a migranty z islámských zemí. Vinu za přítomnost muslimských imigrantů dával socialistům, kteří v Norsku vládnou s menšími přestávkami od druhé světové války dodnes. A právě socialisté, tedy Norská strana práce, měli být cílem jeho pomsty.

K rozhodnutí o použití výbušniny Breivik dospěl po pečlivém studiu teroristických útoků z celého světa. Počínal si velice opatrně, a aby nevzbudil podezření tajných služeb a policie, založil zemědělskou firmu a díky tomu mohl bez podezření nakoupit více než šest tun hnojiva, ze kterého poté vyrobil téměř tunovou výbušninu. Proto si pronajal odlehlou farmu, aby mohl nerušeně provádět zkoušky výbušnin a sestavit bombu z hnojiva podle návodu, který našel na internetu. Rozhodl se také, že si obstará nějaké zbraně, a to v ideálním případě nelegálně, aby nemusel být pod žádným dohledem úřadů. Jako ideální místo pro sehnání nelegálních zbraní se mu jevila Praha, kterou považoval za „nejnebezpečnější metropoli v Evropě plnou násilníků, drogových dealerů a překupníků zbraní.“ Byl velice zklamán, když dorazil dle svých slov do „jednoho ohromného muzea“ starobylých evropských míst, ve kterém se cítil bezpečněji než v norském hlavním městě. Pokusil se najít kontakty na podsvětí v nočních klubech, u pouličních dealerů a u taxikářů, ale po necelém týdnu své snažení nakonec vzdal a rozhodl se, že si opatří legální zbraně v Norsku. Ke své návštěvě Prahy si poznamenal: „Bez ohledu na výsledek jsem prožil pěknou dovolenou, viděl jsem většinu historických míst a úžasnou architekturu. Také jsem se pobavil s lidmi, s nimiž jsem se seznámil v hostelu. Je čas na návrat.“.

Po návratu do Norska se rozhodl zažádat si o povolení na poloautomatickou pušku Ruger, kdy jako důvody pořízení uvedl lov vysoké zvěře, což není v Norsku nic neobvyklého. Poté začal docházet do střeleckého klubu a následně získal povolení na držení pistole Glock. Mezitím dál pracoval na výrobě výbušniny.

22. července měl Breivik vše připraveno a naplánováno. Před činem ještě rozeslal na více než tisíc emailových adres manifest s názvem 2083: Evropská deklarace nezávislosti. Breivik v něm kritizuje zejména politiky členských zemí EU, a to hlavně za přístup k migraci. Muslimy a jejich víru vidí jako nástroj, kterým budou zničeny evropské tradice a kultura. Poté ze své farmy odjel na 170 km dlouhou cestu do Osla v dodávce, která byla plná výbušniny. Dodávku zaparkoval před úřadem vlády a oblečen v policejní uniformě odešel k dalšímu vozidlu, které si zde předem připravil. O chvíli později se ozval obrovský výbuch, který měl za následek osm obětí a několik raněných.

Další část plánu se odehrála na ostrově Utöya, kde se konal mládežnický tábor vládní Norské strany práce, tedy strany, kterou Breivik považoval za vinnou ohledně migrace v Norsku, a na kterém se nacházelo více než šest set lidí převážně v dospívajícím věku. V policejní uniformě a s údajným rozkazem o zajištění bezpečnosti kvůli útoku v Oslu se Breivik dostal na ostrov, kde okamžitě začal střílet po všech, které spatřil. Prvními oběťmi se stali organizátorka tábora a neozbrojený strážce, pak se vydal na vražednou cestu napříč ostrovem. Ačkoliv tísňové volání policie přijala jen pár okamžiků po prvním výstřelu, policie neměla k dispozici vrtulník, protože s ním ten den cvičila armáda, a tak se zásahová jednotka musela vypravit na cestu auty a razit si cestu přes dopravní špičku. Po příjezdu na místo navíc jednotka neměla vhodný člun, se kterým by byla schopna se na ostrov přepravit, a proto si policisté museli obstarat loď od místního civilisty.

Breivik byl bez odporu zadržen až po hodině a půl od prvního výstřelu. Na ostrově zemřelo celkem 69 lidí, kdy nejmladšímu z nich bylo pouhých 14 let. Celkem tak Breivik zabil 77 lidí a 319 dalších zranil. Za vraždu a terorismus byl Anders Breivik odsouzen k 21 letům vězení s možností prodloužení trestu po uplynutí této lhůty.

Zdroje: Britannica, famous-trials