Nacistického zločince Adolfa Eichmanna tajně vypátral a unesl Mossad. Způsobilo to diplomatickou při

Otto Adolf Eichmann se narodil 19. března 1906 ve městě Solingen v Německu. Dostalo se mu poměrně přísné výchovy ze strany jeho otce. Rovněž byl vychováván nábožensky, protože Eichmannovi rodiče byli přesvědčení protestanti. V roce 1913 se rodina přestěhovala do Rakouska, kde Eichmannův otec získal práci. Dle Eichmannových vlastních slov se jeho rodiče doma o politice příliš nebavili, přesto se díky svým kamarádům a spolužákům k těmto tématům dostal a dokonce již v mládí byl členem Wandervogel, což byla v podstatě obdoba skautského hnutí, ale silně pravicově orientovaná. Po studiu na střední škole nastoupil na Vyšší spolkové učiliště elektrotechnické, strojní a stavební, které ale nedokončil a nakonec si našel práci jako obchodní zástupce u ropné společnosti. Roku 1932 Eichmann vstoupil do NSDAP pod pořadovým číslem 899895, ale jeho kariéra v nacistickém režimu se však rozvinula poté, co byl přijat do SS (45326) a roku 1934 se stal členem oddělení SD (Sicherheitsdienst), což byla bezpečnostní služba SS.

Po připojení Rakouska k Říši byl Eichmann vyslán do Vídně, kde dohlížel na zatýkání a odsun rakouských Židů. Následně během války rychle stoupal v hierarchii nacistického režimu a získal pověst specialisty na židovskou otázku. V roce 1942, kdy Hitler rozhodl o konečné řešení židovské otázky, byl Eichmann ustanoven jako hlavní strůjce. Byl jmenován vedoucím oddělení IV B4 v Říšském centrálním bezpečnostním úřadu, což mu dávalo pravomoc organizovat deportace Židů do koncentračních táborů. Eichmann sehrál klíčovou roli při koordinaci transportů a logistiky spojené s vyhlazováním milionů Židů v různých částech Evropy. Jeho úkolem bylo zajišťovat, aby se transporty Židů konaly hladce a efektivně. Podílel se také na zavedení plynových komor a nového plynu Cyklon B. Ke konci války byl rovněž zodpovědný za vymyšlení a zavedení tzv. Pochodů smrti.

Po válce se Eichmann snažil uniknout spravedlnosti tím, že zamlčel svou totožnost a vydával se za řadového příslušníka SS pod jménem Otto Eckmann. Vzdal se jednotkám USA, ale brzy ze zajetí utekl do Německa. V roce 1950 se mu podařilo uprchnout do Argentiny. S tímto útěkem Eichmannovi pomohla organizace Tichá pomoc, která pomáhala bývalým členům SS, mimo jiné i s ukrýváním se před spravedlností. V Argentině žil pod jménem Ricardo Klemetn v Buenos Aires. Po několika letech byl objeven izraelskou tajnou službou Mossad, a následně 5. května 1960 jejími příslušníky unesen nejprve do konspiračního domu, a následně pak do Izraele, aby byl souzen za válečné zločiny. Eichmannův únos způsobil mezinárodní diplomatickou roztržku, protože agenti Mossadu na území Argentiny operovali bez vědomí a souhlasu tamní vlády.

11. dubna 1961 začal proces s Adolfem Eichmannem. Během soudního procesu Eichmann prohlásil, že jednal pouze jako důstojník, který plnil rozkazy svých nadřízených, zejména Heinricha Himmlera a Reinharda Heydricha. Nicméně důkazy předložené izraelským prokurátorem ukázaly, že Eichmann hrál aktivní roli při organizování deportací a vyhlazování Židů. V prosinci 1961 byl Eichmann shledán vinným a odsouzen k trestu smrti. Adolf Eichmann byl popraven oběšením 1. června 1962. Jeho poprava vzbudila mezinárodní pozornost a stala se předmětem rozsáhlých diskusí o povaze a zodpovědnosti jednotlivců za válečné zločiny.

Zdroje: Britannica, Historyplace