Článek
V otcových stopách
Petr Pavel se narodil 1. listopadu 1961 v Plané u Mariánských Lázní do rodiny důstojníka ČSLA. Vystudoval vojenské gymnázium v Táboře a poté pokračoval ve studiu na Vojenské vysoké škole ve Vyškově. Po studiích v roce 1983 sloužil u výsadkářů - průzkumníků a téhož roku si podal přihlášku do KSČ. Tehdy to ovšem byla poměrně běžná praxe, zvlášť u důstojníka. Jako „průzkumák“ sloužil pět let a v roce 1988 velel rotě v hodnosti kapitána. V témže roce nastoupil na prestižní zpravodajský kurz. Právě kvůli tomuto kurzu je Pavel svými oponenty nazýván komunistickým rozvědčíkem. Dle svých slov však chtěl Pavel působit jako vojenský přidělenec, nikoliv jako agent. K těmto nařčením se Pavel vyjádřil mimo jiné i následovně:
„Často slýchám, že jsem byl za komunismu rozvědčík. Nevím, co si pod tím představují ostatní, ale nebyl jsem žádný James Bond. Byl jsem výsadkář průzkumník, který se často plazil blátem, mrznul ve sněhu a připravoval se na vysazení v plné polní, stovky kilometrů v týlu nepřítele, aby hledal odpalovací zařízení raket nebo velitelská stanoviště.“
Tento kurz ale Pavel nedokončil, protože o rok později přišla sametová revoluce a s ní i mnoho změn…
Hrdina Francouzů
Po revoluci Pavel dál pokračoval ve vojenském řemesle nejprve v Československé armádě, a poté v Armádě České republiky. V roce 1992-1993 se zúčastnil pod OSN mise UNPROFOR, kde se plně projevilo hrdinství a odhodlání mladého důstojníka. Během této mise se dostala francouzská základna pod minometnou palbu. 55 francouzských vojáků bylo v podstatě přibito na místě a čekalo na evakuaci, ale jediný v oblasti, kdo mohl akci provést, byla česká jednotka pod velením tehdy ještě podplukovníka Pavla. Pod nepřátelskou palbou se Pavlova jednotka za pomoci dvou obrněných transportérů přiblížila k základně a evakuovala francouzské vojáky. Za tento hrdinský čin obdržel Pavel nejvyšší francouzské vojenské i státní vyznamenání a z rukou prezidenta Havla Medaili za hrdinství.
Následovala služba v Belgii, Nizozemsku a Lucembursku jako zástupce vojenského přidělence a po návratu do České republiky se stal asistentem velitele vojenského zpravodajství. Po ročním kurzu v Londýně se Pavel vrátil jako velitel na svůj „mateřský“ útvar do Prostějova, kde velel mezi lety 1997 až 1999. Poté působil v různých štábních pozicích v rámci AČR i NATO, v roce 2011 působil jako zástupce náčelníka Generálního štábu Armády České republiky a v roce 2012 byl tehdejším prezidentem Klausem jmenován do funkce náčelníka Generálního štábu Armády České republiky. V roce 2015 byl jmenován do funkce předsedy vojenské výboru NATO, tedy druhé nejvyšší funkce v rámci Severoatlantické aliance. Zde je nutné zdůraznit, že tato funkce je volená, a jistě by do ní nebyl zvolen někdo, kdo by byl vyhodnocen jako nespolehlivý nebo nedůvěryhodný.
Dál ve službě své zemi
Generál Pavel byl během své vojenské služby mnohokrát vyznamenán a to i za své působení v čele NATO. Oproti některým ostatním politikům svou činnost a své členství v KSČ nepopírá ani nerelativizuje, nýbrž za ně přijímá odpovědnost, lituje jich a považuje je za chybu.
V roce 2023 by Petr Pavel zvolen prezidentem České republiky, když v druhé kole s výrazným odstupem porazil Andreje Babiše. Kampaň provázelo množství dezinformací, které Pavel se svým týmem zpravidla spolehlivě vyvrátil.
Podle lustračního osvědčení arm. gen. v.v. Ing. Petr Pavel, M.A. nebyl nikdy spolupracovníkem StB.
Zdroje: Spolusilnejsi, nato.int, oficiální Facebookový profil Petr Pavel, autorský článek
